Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Mnoho technologických firem stojících mimo boom umělé inteligence se ještě ani nestačilo vzpamatovat z pandemického útlumu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
Nová vláda v Bangladéši už nechce platit obrovské sumy za elektřinu z Indie z uhelných bloků, které patří miliardáři Gautamu Adánímu.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
ČEZ v současné době připravuje stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda v červenci rozhodla o tom, že je má postavit korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru.
Čína čelí rostoucímu problému, kdy čerství absolventi vysokých škol nemohou najít práci. Vládní opatření zatím nepřinášejí žádné výsledky. Mladí dospělí tak často přijímají pozice, na které jsou vzhledem ke svému vzdělání překvalifikovaní, a cítí se, jako by neměli žádnou budoucnost. V Číně se pro tyto jedince vžil pojem „děti s prohnilým ocasem.“
Rostoucí nezaměstnanost v Číně staví mladé absolventy univerzit před složitou volbu. Buď zůstanou nezaměstnaní a budou do značné míry závislí na penězích rodičů a prarodičů, nebo přijmou špatně placenou práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci, informuje agentura Reuters.
Bezprecedentní počet mladých lidí s tímto problémem dokonce vedl k vytvoření nové pracovní třídy, která se díky sociálním sítím označuje jako „děti s vadným ocasem“. Tento termín totiž odkazuje na pojem „budovy s prohnilým ocasem,“ který v Číně označuje desítky milionů nedokončených nemovitostí, jež sužují tamní trh od roku 2021.
Do tohoto problému se kromě dlouhodobých strukturálních potíží ekonomiky promítla také pandemie covidu-19. Virus, který se rozšířil do světa právě z Číny, vedl v zemi k rozsáhlým uzávěrám a dalším omezením občanských práv.
Rekordní počet vysokoškolských absolventů nyní hledá práci, avšak trh je oslabený a není schopen pojmout tak velké množství vzdělaných lidí. Situaci komplikuje i neochota Číňanů migrovat za prací a nízký zájem o uplatnění v zahraničí. Vládní zásahy v oblasti financí, technologií a vzdělávání krizi ještě prohlubují.
Míra nezaměstnanosti mezi zhruba 100 miliony mladých Číňanů ve věku 16 až 24 let poprvé překročila 20 procent v dubnu loňského roku, v červnu 2023 pak dosáhla historického maxima 21,3 procenta. Vláda reagovala tak, jak je v zemích s podobným režimem obvyklé: vědcům a úředníkům bylo nařízeno najít nový způsob výpočtu, aby výsledky nevypadaly tak hrozivě. Upravená statistika nakonec není o moc lepší: v červenci 2024 nezaměstnanost mladých dosáhla hodnoty 17,1 procenta.
Letos dokončilo vysokoškolská studia 11,79 milionu mladých Číňanů, ale podle signálů z firem pro značnou část z nich není na postiženém pracovním trhu uplatnění v oboru ani očekávané mzdové ohodnocení. Pokud mladí nepocházejí ze zajištěných rodin, budou se muset smířit s pracemi, pro které by stačilo nižší vzdělání, a které jsou také odpovídajícím způsobem ohodnoceny.
„Pro mnoho čínských vysokoškolských absolventů se lepší pracovní příležitosti, společenský vzestup a optimističtější pohled na život – věci, které jim kdysi sliboval vysokoškolský diplom – stávají stále méně dostupnými,“ uvedla Yun Zhou, socioložka z University of Michigan, pro agenturu Reuters. Trochu lepší pozici mají ti absolventi, kteří mohou žít z příjmů svých rodin. Roste tak počet dospělých „dětí na plný úvazek,“ které žijí z peněz svých rodičů a čekají na pracovní místo, které by odpovídalo jejich představám a vzdělání.
Reportér Reuters hovořil se Zephyrem Cao, který loni získal magisterský titul na prestižní Pekingské univerzitě zahraničních studií. Nyní je mu 27 let a kvůli neúspěchu při hledání práce v hlavním městě se vrátil do své rodné provincie Hebei. Zjistil, že dosažené vzdělání se nakonec neukazuje jako klíčové pro úspěch v životě. Finanční ohodnocení a pracovní zařazení neodpovídají jeho očekáváním, se kterými na univerzitu nastupoval.
Tento kolaps v Číně následuje poté, co vláda v roce 1999 dramaticky zvýšila kapacity univerzit s cílem vytvořit lépe vzdělanou pracovní sílu, která by podpořila rychle rostoucí ekonomiku. Avšak počet absolventů začal převyšovat počet pracovních míst, což v roce 2007 vedlo k obavám o dostupnost pracovních příležitostí. Tento problém s určitými výkyvy přetrvává dodnes.
Pracovní trh nyní čelí mnoha výzvám, přičemž část vysoce kvalifikované práce by v budoucnu mohla být zcela nahrazena umělou inteligencí.
Vláda prezidenta Si Ťin-pchinga vyzvala firmy k rozšíření přístupu mládeže k pracovním příležitostem. Podporovány mají být pracovní veletrhy a otevírání absolventských pozic.
