Kevazingo, vysoce ceněné především v Asii, je tvrdé dřevo získávané ze stromů dorůstajících až 40 metrů, jejichž růst trvá až 500 let. Používá se k výrobě luxusních stolů a specializovaných kytar.

Nová pravidla povolují těžbu kevazinga v "udržitelně spravovaných koncesích" pod dohledem geo-referenčního systému. Export hotových výrobků bude podléhat povolení CITES, organizace regulující mezinárodní obchod s divokými zvířaty a rostlinami.

Gabonští ministři v prohlášení uvedli: "Podpora místního zpracování stimuluje ekonomický rozvoj lesních oblastí a vytváří nové pracovní příležitosti." Rozhodnutí odráží snahu junty nalézt rovnováhu mezi ochranou přírodních zdrojů a ekonomickým rozvojem.

Gabon, jedna z nejlesnatějších zemí světa s přibližně 27 miliony hektarů lesní plochy, má lesnictví jako klíčové odvětví ekonomiky. Předchozí prezident Ali Bongo, svržený při loňském převratu, se prezentoval jako ochránce životního prostředí, zakázal export surového dřeva a rozšířil chráněné zóny.

Navzdory těmto snahám zůstával Gabon centrem pytláctví, nelegální těžby a obchodu se zvířaty. V roce 2019 došlo ke skandálu, kdy se ztratily stovky kontejnerů zabaveného nelegálně vytěženého kevazinga, což vedlo k odvolání viceprezidenta a ministra lesnictví.

Nová politika junty týkající se kevazinga představuje významný posun v přístupu k využívání přírodních zdrojů země. Otázkou zůstává, zda tento krok skutečně povede k udržitelné těžbě lesů a ekonomickému rozvoji, jak junta slibuje.