Obavy z budoucnosti diktované umělou inteligencí jsou častější v továrnách než v kancelářích, plyne z průzkumu amerického Pew Research Institute. Přibližně pětina všech amerických pracovníků je ve vysoké míře vystavena působení umělé inteligence.

Ti v nejexponovanějších zaměstnáních přitom častěji než jejich manuálně pracující kolegové tvrdí, že jim tato technologie spíše pomůže, než ublíží. Výsledky průzkumu jsou v souladu s dosud nepříliš rozšířenou představou, že umělá inteligence může v práci nadělat více užitku než škody, cituje server Quartz autory zprávy. 

Po loňském uvedení nástrojů generativní AI, jako jsou ChatGPT a Dall-E, není častějšího tématu diskuse než právě vliv umělé inteligence na zaměstnání a jeho náplň. Jak se tyto systémy zdokonalují, otázky po vlivu této technologie na kancelářskou práci nabývají na naléhavosti.

AI ovlivňuje přes tři čtvrtiny pracovních míst

Jak to bude doopravdy, samozřejmě nikdo neví. Zpráva Pew Research Institute tedy alespoň zkoumá, co si o budoucnosti vlivu AI myslí různé skupiny pracovníků. V citovaném průzkumu se soustředil na jejich obavy z toho, že je AI připraví o práci (nebo ji promění výrazně k horšímu).

Výzkumníci klasifikovali pracovní místa jako více či méně ohrožená AI na základě pravděpodobnosti, že by umělá inteligence mohla podpořit (nebo naopak nahradit) činnosti, které pracovníci vykonávají.

Pracovníci s vysokou mírou vystavení AI měli tendenci pracovat v lépe placených oborech, měli vyšší vzdělání a byli častěji Asijci či běloši než Hispánci nebo černoši, zjistil institut. Zpráva také zjistila, že pouze 23 procent pracovníků pracuje v oborech „méně vystavených působení AI“.

Lidé v zaměstnáních, která jsou více vystavena AI, vnímali podle PRI rizika spojená s touto technologií jako nižší. Například pracovníci v informačních a technologických oborech, v odborných službách, ve státní správě a ve finančnictví, kde je AI jako doma, říkají, že jim tato technologie spíše pomůže, než uškodí.

Daniel Deyl

Toto zjištění naznačuje, že tito pracovníci mohou být přizpůsobivější, říkají autoři zprávy. Citují příklad z roku 2010, kdy prakticky zmizela poptávka po dovednostech v oblasti Adobe Flash (poté, co Steve Jobs oznámil, že Apple přestane tento software podporovat). Výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology a Wharton Business School však o deset let později zjistili, že se specialisté na Flash dokázali přizpůsobit a najít si jinou dovednost. To naznačuje, že pracovní trh umí pružně reagovat, a je tedy relativně odolný.

Někdo ano, někdo ne

Naproti tomu pracovníci v odvětvích, která jsou méně vystavena umělé inteligenci, včetně zdravotnictví a maloobchodu (která jsou fyzicky náročnější, jsou více zaměřena na zákazníky a nejsou tolik spojena s robotizací), vnímají rizika plynoucí z umělé inteligence jako vyšší.

Vzhledem k tomu, že technologie založené na AI jsou velmi nové a obtížně se odhaduje, jakým omezením budou podléhat, je však těžké odhadnout její dopady přesně. Některé společnosti, například právě v technologickém průmyslu, uvedly, že nahradily pracovníky zákaznického servisu roboty. Jiné uvedly, že budou využívat roboty ke školení zaměstnanců, říkají autoři. „Není to jednorozměrná technologie – v budoucnu se projeví mnoho aspektů,“ cituje server Quartz jejich zprávu. Zároveň dodávají, že někteří pracovníci se budou přizpůsobovat více než jiní, ale kdo a kdy, to se teprve uvidí. 

Předcházející odstavec ilustruje obtížnost uchopení tématu. „Nevíme co, nevíme kdy a nevíme komu, ale něco se stane,“ to za běžných okolností jako analytický vhled do problému neobstojí. Například „někdo vyhraje volby, protože dostane víc hlasů než někdo jiný“ není zrovna politologickou bombou.

Průzkum byl proveden mezi 12. a 18. prosincem 2022 u jedenácti tisíc dospělých osob. Vzhledem k tomu, že institut zprávu publikoval po více než sedmi měsících, je namístě otázka, jestli by se lidé, kteří mají jako pracovní náplň vyhodnocování průzkumů, neobávali rychlejšího konkurenta právem.