Pravděpodobnost, že řidič potká při jízdě po českých silnicích auto na vodíkový pohon, je téměř nulová. Takových vozidel je zatím zaregistrovaných jen několik. Za pár let by se to ale mohlo změnit. A vodík by mohl pohánět nejen osobní auta, ale také autobusy, náklaďáky nebo lokomotivy.

Jednou z největších překážek se zdá být v tuto chvíli cena, například vodíkový autobus vyjde zhruba na dvojnásobek tradiční verze s dieselem. Experti ale věří, že se za relativně krátkou dobu využití vodíku v dopravě poměrně rozšíří. Ostatně například skupina Orlen Unipetrol, která v Česku provozuje největší síť čerpacích stanic Orlen Benzina, počítá s tím, že do roku 2030 bude vyrábět 4,5 tisíce tun vodíku, což představuje pohon zhruba pro třicet tisíc automobilů.

Čtvrtá česká stanice

Právě Orlen Benzina po několika odkladech otevřela v polovině března na pražském Barrandově svou první veřejnou vodíkovou stanici, kde mohou toto ekologické palivo naplnit osobní i nákladní vozidla včetně autobusů. Jde o čtvrtou plničku v zemi – po Neratovicích, Řeži u Prahy a Vítkovicích.

„Vodík v následujících letech doplní bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v osobní, ale především v hromadné dopravě a přepravních službách na silnici i železnici. Ročně v našich rafineriích vyprodukujeme osmdesát tisíc tun vodíku a již máme rozpracovány konkrétní plány na produkci vodíku za pomoci elektrické energie z ekologicky čistých zdrojů, jako je slunce, vítr nebo teplo v zemské kůře,“ uvedl generální ředitel skupiny Tomasz Wiatrak.

Firma chce v následujících letech investovat do ekologických projektů až 35 miliard korun. Součástí těchto plánů je rovněž rozvoj alternativních paliv včetně vodíku nebo obnovitelných zdrojů. První velký fotovoltaický park na ploše přesahující 34 hektarů by měl vzniknout v Litvínově, přičemž jeho plánovaná roční produkce je 46 gigawatthodin elektřiny. Skupina chce rovněž na polském pobřeží postavit velký větrný park se sedmdesáti stožáry o výkonu 1,2 gigawattu. V České republice by mělo do roku 2030 vzniknout 28 vodíkových plnicích stanic a dalších 26 na Slovensku. Zásobit by se měly ze čtyř výrobních a distribučních terminálů – tří v Česku a jednoho na Slovensku.

Stavbu barrandovské stanice podpořila dotace z Operačního programu Doprava 2. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že podle současného plánu čisté mobility by v České republice mělo do roku 2025 fungovat dvanáct vodíkových stanic a čtyřicet do roku 2030. K tomu má pomoci i jedna miliar­da korun z operačního programu do roku 2027. Jenže tyto plány se nejspíš ještě změní, protože podle aktuálního návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva by měla být jedna vodíková plnička každých 200 kilometrů na hlavní transevropské dopravní síti TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ dodal ministr Kupka, podle něhož s ohledem na rozvoj čisté mobility žijeme v přelomové době.

Autobus, vlak i náklaďák

Barrandovskou stanici bude využívat také vodíkový autobus Škoda H’City, který na přelomu března a dubna začne testovat pražský dopravní podnik. Zkouška potrvá dva roky. „Jsme zvědaví, jak se bude chovat v reálných provozních podmínkách,“ uvedl ředitel dopravního podniku Petr Witowski. Věří, že vodík bude v budoucnu hrát v pražské hromadné dopravě významnou roli.

Podle Petra Novotného, prezidenta Components & Bus Mobility Škody Group, se cena vozu pohybuje mezi 600 tisíci a 700 tisíci eur (zhruba 14,3 milionu až 16,6 milionu korun) a je na více než dvojnásobku oproti dieselovému autobusu. „Ale toto není sériová výroba, s množstvím půjde samozřejmě cena dolů,“ řekl Novotný. Výrobce eviduje o vozy velký zájem. Jako první v zemi vyzkoušel vodíkový autobus na konci roku v běžném denním provozu severočeský Most.

Loni v květnu se v Česku také představil vodíkový vlak společnosti Alstom, s níž podepsaly dohodu o spolupráci České dráhy. „Vnímáme velký zájem o naše řešení na českém a slovenském trhu,“ uvedl tehdy Dan Kurucz, generální ředitel společnosti Alstom Česká republika a Slovensko. Šéf Českých drah Michal Krapinec připomněl, že v zemi nejsou elektrifikované téměř dvě třetiny tratí, proto má značná část vlaků dieselový pohon. „Pokud chceme společně s objednateli veřejné dopravy zajistit v budoucnosti bezemisní dopravní obslužnost, musíme hledat alternativu k těmto vlakům,“ řekl Krapinec. Dodal, že právě vodíkový pohon je velkou nadějí.

Logistická firma Gebrüder Weiss zase na podzim poprvé v Česku zapojila vodíkový nákladní automobil do přepravy zásilek. Firma otestovala vůz, který už dva roky používá ve Švýcarsku, v Praze a okolí. „Je skvělé, že se Gebrüder Weiss zaměřuje na testování alternativních pohonů a jako první logistická společnost testovala provoz vodíkového nákladního vozu v České republice,“ uvedl Aleš Doucek, vedoucí oddělení Vodíkové technologie a inovace v energetice ÚJV Řež a předseda představenstva České vodíkové technologické platformy. 

Shutterstock.com

Plničky v Evropě

Podle odborného webu H2.live bylo k minulému týdnu v Evropě v provozu celkem 163 vodíkových stanic a dalších 44 ve výstavbě. Nejvíce jich mají na svém území Německo, Nizozemsko a Belgie.