Před deseti lety byl tvrdý hazard v Česku na vrcholu. Letitá nečinnost státu i silná lobby hazardníků vedly k tomu, že Češi ke konci roku 2011 měli na výběr z více než sta tisíc automatů. Z výnosů někteří majitelé heren neodváděli daně a podle vlastního uvážení poslali část zisku buď na financování vlastních koníčků, nebo více či méně důvěryhodným neziskovkám, které se pak veřejně zasazovaly o zachování neprůhledného systému takzvaných odvodů na dobro a další zájmy svých chlebodárců.

Bylo zřejmé, že situace je neudržitelná, a dnes jsou divoké časy dávno pryč. Postupem let stát i samosprávy herny a kasina stále více a občas až zbytečně tvrdě přiškrcovaly. Počet elektronických videoloterijních terminálů, takzvaných technických her, klesl na necelých 33 tisíc. Starší, „hloupé“ výherní automaty zmizely z trhu úplně s rokem 2017. Nemalou část hráčů přebral kamenným provozovnám rostoucí a složitěji regulovatelný online sektor. A do toho přišel covid. „V roce 2020 jsme měli provozovny zavřené 120 dní, v roce 2021 dokonce 150 dní,“ říká v kanceláři s výhledem na Staroměstské náměstí Pavel Zákravský.

Majitel tuzemské sítě šesti desítek kasin a heren Gelp někdejší eldorádo nezažil. Jednačtyřicetiletý podnikatel tou dobou působil ve facility managementu a telekomunikacích a do nalomeného byznysu s kontroverzní pověstí vstoupil až v roce 2018, tedy v době, kdy už platil současný, přísný zákon o hazardních hrách, provozovatelé standardně odváděli daně a mnoho obcí herny poměrně tvrdě regulovalo až k nulové toleranci. Zákravský sám sebe označuje za čistě byznysového investora druhé generace po první generaci otců zakladatelů z devadesátých let, kteří často neměli problém jít až na hranu zákona a občas i za ni.

Jediný příslušník druhé generace

V pomyslné druhé generaci je však Zákravský s Gelpem jediným členem. Žádná jiná nová skupina se v tradičním offline hazardu na trhu neprosadila a poslední léta nepřežila ani část veteránů. Třeba Slot Group karlovarského krále hazardu Milutina Periče skončila před třemi lety v insolvenci. Skupina Synot miliardáře Iva Valenty se zase stále více zaměřuje na internet a jiné oblasti podnikání, které s hazardem nijak nesouvisejí, například turismus. Z trhu zmizela i skupina Helvet Group, která měla dříve nejasné zahraniční vlastníky, naposledy ji však podle obchodního rejstříku ovládal zlínský právník Václav Petrásek. Jeho jméno se objevilo v kauze Dozimetr v souvislosti s obviněným podnikatelem Michalem Redlem.

Právě na základech Helvet Group vznikl nynější Gelp, který Zákravský stoprocentně ovládá. Současná společnost však podle jeho slov nemá s Helvet Group už nic společného. „Sám nehraju automaty. Každá krize ale představuje příležitost a takovou byla změna hazardního zákona, který zásadně změnil podmínky pro provozování hazardních her. To vytvořilo tlak na provozovatele, který už část trhu nebyla schopna ustát. Jednu síť provozoven, která chtěla skončit, jsme proto převzali a na tom vnikl Gelp,“ popisuje Zákravský.

O rok později následovala akvizice zbývajících provozoven kdysi významné společnosti Campa Net a za další rok Gelp pohltil i síť kasin Sport Games. Podle výroční zprávy má dnes společnost 5,2procentní podíl na trhu podle počtu provozovaných land based her, tedy her v kamenných pobočkách. V tržbách je podle Zákravského pětkou za letitými vládci – Admiralem, Forbesem, Bonverem a Kajotem. Ačkoli covidové lockdowny byly i pro Gelp značnou ranou, podle Zákravského společnost přežije a loňský rok uzavřela s „černou nulou“ v podobě necelých šesti milionů zisku. Zároveň pandemie přinutila i další provozovatele přemýšlet o prodeji, a Gelp se tak vrací k původnímu záměru postupně konkurenci pohlcovat. „Vrátili jsme se k plánu akvizic, tento rok bychom chtěli ještě jednu udělat. Směrujeme to na čtvrtý kvartál,“ říká Zákravský, který však zatím nechtěl být konkrétní.

Deset miliard do kasin

Navzdory online konkurenci, pandemii i přísným obecním vyhláškám představují kasina lákavý, byť rizikový byznys. V tuzemských kasinech a hernách se stále protočí poměrně dost peněz. Jejich podíl na celkových příjmech z hazardu sice kontinuálně klesá a pryč je doba, kdy kamenná kasina a herny schlamstly přes polovinu trhu, podle Zprávy o hazardním hraní v České republice však z celkových 33,7 miliardy korun příjmů hazardních firem v roce 2020 připadlo na land based technické hry devět miliard. Další miliardu tvoří živé hry, tedy takové, u nichž je nutná přítomnost krupiéra. Stále tak představují největší podíl z hazardního koláče, byť bod zlomu, kdy se dominantním typem hazardu v Česku stanou online hry, už nejspíš není daleko.

Přísná regulace, jako bylo třeba zavedení registru vyloučených osob, který znemožňuje vstup do kasin lidem pobírajícím dávky či dlužícím alimenty a do kterého se mohou zapsat sami hráči nebo to mohou udělat jejich rodiny, očistila trh od patologických gamblerů. Takových je v populaci podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2,4 procenta, přičemž u 1,3 procenta je riziko vysoké. Podle studie je u technických land based her riziko patologického chování stále nejvyšší, anonymní online prostředí ovšem kamenné herny dotahuje.

Je otázkou, zda se gambleři přesouvají právě na internet nebo třeba do černých heren, v povolených kasinech a hernách se však podle Zákravského vyskytují minimálně. „Jako provozovatelé takové hráče ani nechceme. Závislý hráč je neštěstí pro rodinu a komunitu. Jako každý byznys však chceme hráče, který je předvídatelný a chodí pravidelně. Závislý hráč v kasinu jednorázově prohraje velké peníze a pak dlouho nepřijde,“ říká Zákravský. Podle něj školený personál hráče s podezřelým chováním vyzývá k odchodu.

Jan Brož

Tuzemský trh je třeba rozdělit na vnitrostátní a příhraniční. Kasina v pohraničí se koncentrují výhradně na návštěvníky z Rakouska a Německa, kterým poskytují o něco více služeb, zábavy či občerstvení a nabízejí i jiné typy her. Gelp se s výjimkou jediného kasina soustřeďuje na domácí klientelu, byť určité specifikum představuje hlavní město Praha, kde se kvůli vysokému počtu turistů jinak paralelně fungující světy setkávají. Typickým návštěvníkem „vnitrostátního“ kasina je tak podle Zákravského dnes muž mezi třiceti a pětačtyřiceti roky, který chodí hrát jednou až třikrát do měsíce. „Zajde si s klukama na pivo a pak zajdou společně do kasina na automaty nebo živou hru. Nechá tam určité peníze, aniž by se zadlužil a existenčně ho to ohrožovalo. To je absolutní většina hráčů,“ popisuje Zákravský.

Takoví podle něj oceňují společenské prostředí kasina a internetové hraní je neláká. „Pořád je spousta hráčů, kteří rádi chodí do kasina a nechtějí na internet. To jsme si vyzkoušeli, když jsme nabídli hráčům kamenných heren, že se mohou registrovat a můžou hrát online. Takových bylo ale asi jen pět deset procent. Někteří hráči zkrátka potřebují to prostředí, sednout si spolu a popovídat si. Takoví jsou a budou,“ řekl před časem v rozhovoru pro týdeník Hrot i majitel Synotu Ivo Valenta.

Stát chystá změnu zákona

Příležitostí, kde si zahrát, bude přitom nejspíš dál ubývat, což představuje šanci pro kasina, která regulatorní tlak ustojí. Pětašedesát procent výnosů daně z technických her končí v obecních pokladnách, které si tak v souhrnu i v covidem utlumeném roce 2020 přišly na 4,9 miliardy korun. Část obcí proto hazard toleruje, třeba jen na vyhrazeném území. Přesto představuje tvrdé potírání odvětví se špatnou pověstí pro mnoho politiků velké lákadlo na voliče a nulová tolerance je spíš pravidlem než výjimkou.

Podle Ondřeje Krátošky z tiskového oddělení ministerstva vnitra evidoval resort k poslednímu dni loňského roku celkem 670 obecních vyhlášek regulujících hazard na svém území. „Z toho ve 486 případech se jednalo o úplný zákaz provozování hazardních her,“ dodává Krátoška.

Jen v Praze zmizí po vypršení přechodného období v roce 2024 dvanáct procent ze všech technických her v Česku a povoleny zůstanou už jen hry živé. Ty jsou však vzhledem k nákladům na personál, ale třeba i nárokům na znalosti hráče pro provozovatele výrazně méně ziskové než videoloterjiní terminály a podle Zákravského se je samostatně nevyplatí provozovat.

Překvapivé proto je, že živých her na rozdíl od těch technických přibývá. Vysvětlení přináší loňské hodnocení ministerstva financí o dopadech hazardního zákona. Podle dokumentu se zákon jako celek osvědčil, autoři však navrhují vzít v úvahu několik drobných úprav. Šimon Blecha z ministerstva financí potvrzuje, že resort si vzal doporučení k srdci a na úpravách zákona pracuje. „Nicméně v momentální fázi je předčasné hovořit o jednotlivých parametrech navrhované úpravy,“ uvádí Blecha.

Ministerská analýza doporučuje změny týkající se hlavně online sektoru a míry zdanění. Technické hry, stejně jako relativně nezávadné loterie jsou totiž dnes zdaněny poměrně tvrdě. Z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami odvádějí 35 procent, zatímco zbytek odvětví jen 23 procent. Je otázka, zda stát bude chtít otevřít citlivé téma daní, určité úpravy však ministerstvo navrhuje i v regulaci heren a kasin.

Pro oba typy provozoven totiž dnes platí různé podmínky. Prestižněji vnímaná kasina mohou mít otevřeno nepřetržitě a limit na maximální sázku je stanoven na tisíc korun, zatímco v hernách s omezenou otevírací dobou jen na stovku. Podmínkou pro provoz kasina je přitom mimo jiné i živá hra. Podle ministerské analýzy to vede ke vzniku „kvazikasin“, kdy provozovatelé heren rozšířením o živou hru usilují o status kasina s příznivějšími podmínkami. Resort tak dává v úvahu, zda podmínky nesjednotit. Otevřené přitom nechává, zda to má být směrem k přísněji regulovaným hernám, nebo do benevolentnějšího režimu v kasinech.

Provozovatelé by samozřejmě ocenili o něco volnější pravidla. Za extrém označuje Zákravský například povinnost, aby z každého hracího místa bylo vidět na hodiny. Lze však pochybovat o tom, do jaké míry si politici troufnou vyhovět a negativně vnímanému sektoru uvolnit uzdu. Ve výsledcích přitom nic nenasvědčuje tomu, že by zájem Čechů o gambling upadal. Celkově vsazená částka rok od roku roste, i v covidovém roce prosázeli v souhrnu 393 miliard korun. Jde tedy jen o to, jak se jednotlivé typy hazardu o peníze rozdělí.