Ať jsou Vánoce na blátě, nebo na sněhu, ať sílí, nebo oslabuje koronavirová pandemie a ceny všeho neustále rostou, Češi si nejoblíbenější svátky v roce chtějí užít. Ve většině domácností nesmí chybět vánoční stromeček, za nějž letos celkem utratí podle předběžných odhadů rekordní částku – více než 900 milionů korun. Podepisuje se na tom všeobecná inflace, ale také to, že Češi bohatnou a pořizují si jedličky, smrčky či borovičky v prémiové kvalitě (tedy ty, které nevypadají jako úplná košťata). Tato kategorie přitom podražila nejvíce, přibližně o deset procent.

Dlouhodobě se před vánočními svátky prodá asi 1,3 milionu vánočních stromků a podle Sdružení pěstitelů vánočních stromků tomu nebude jinak ani letos. Přesto jsou poslední dvě sezony odlišné. Mezi pěstiteli, obchodníky, ale i nakupujícími panuje obava, jestli se případná další omezení kvůli koronavirové pandemii nedotknou i prodejů oblíbené vánoční dekorace. „Když prodáváte ponožky a zavřou vám obchod, můžete je prodat později. Když ale uříznete vánoční stromek, musíte ho prodat hned,“ říká David Sokol, výkonný ředitel společnosti Baobab – péče o zeleň, která nabízí desítky tisíc vánočních stromků.

Nervozita očividně panuje také mezi zákazníky, kteří začali nakupovat nezvykle brzy. „Za prvních šest dnů prodeje si lidé nakoupili již 25 tisíc stromků. Přitom prodeje vánočních stromků se v začátku vždy rozjížděly pomaleji. V letošním roce je však zájem v prvních dnech rozhodně větší. Zdá se, že lidé chtějí mít jistotu, i vzhledem k situaci s covidem, že budou mít již svůj vánoční stromeček doma,“ uvádí Kateřina Böhmová, mluvčí společnosti Mountfield, která začala s prodejem už na konci listopadu.

Kavkazská jedle z Dánska

Nejoblíbenějším vánočním stromkem je kavkazská jedle, která se objeví zhruba ve třech čtvrtinách domácností. Daleko za ní je smrk pichlavý s patnáctiprocentním podílem. Smrk ztepilý a borovice nebudou ani v desetině domácností.

Právě kavkazské jedle jsou ale nejdražší, cena za ty nejvyšší výrazně přesahuje tisíc korun. Značný zájem o tento druh potvrzuje zmiňovaný Mountfield, který kavkazské jedle zařadil do sortimentu před osmi lety a od té doby jejich počet každoročně zvyšuje. Vozí je z Dánska, kde se pěstují na speciálních plantážích. Tato země je ostatně největším exportérem vánočních stromků v Evropě. „V letošním roce plánujeme dovézt zhruba 350 tisíc kavkazských jedliček a díky našim dobrým a dlouhodobým obchodním vztahům s pěstiteli v Dánsku tento počet skutečně dostaneme. A co je důležité, všechny ve vysoké kvalitě,“ sdělila mluvčí Böhmová.

Také podle konkurenčního Hornbachu mají zákazníci největší zájem právě o jedle. Společnosti se shodují, že jsou oblíbené díky svému pravidelnému tvaru, vůni, dlouhému bohatému jehličí, které tolik nepíchá, ale rovněž díky tomu, že jsou odolné vůči teplotním změnám, takže dlouho vydrží a v místnosti skoro neopadávají. Hornbach se chlubí i tím, že ceny jedliček drží už pět let na stejné úrovni.

Dovozy jehličnanů ze zahraničí se nelíbí českému Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Z ciziny se dopravuje až osmdesát procent jehličnanů. „Stále se potýkáme s nárůstem dovozu nadprodukce nepříliš kvalitních vánočních stromků z Polska a Dánska, které některé velké firmy používají jako marketingový tah pro přilákání zákazníků do svých prodejen,“ uvedla organizace, podle níž import vytváří velký tlak na domácí pěstitele.

„Přestože jsme schopni nabídnout mnohem kvalitnější stromky, je pro nás stále obtížnější těmto řetězcům cenově konkurovat. I přesto bude v letošním roce na předvánočním trhu dostatečná nabídka kvalitních českých vánočních stromků všech druhů,“ dodalo sdružení.

Podle výkonného ředitele společnosti Baobab – péče o zeleň Davida Sokola je navíc stromkový byznys poměrně rizikový. Trvá například i více než deset let, než jedle vyroste do dvou metrů, aby se mohla uříznout a prodat. Za tu dobu ji může zahubit mráz či sucho, mohou ji napadnout různí škůdci nebo houby. Zisk z prodeje pak rozhodně neodpovídá veškerému úsilí a rizikům. „Něco se na tom vydělá, jinak bychom to nedělali, ale zbohatnout se z toho nedá,“ tvrdí Sokol.

Pronájem stromečků

V posledních letech je poměrně oblíbený rovněž pronájem vánočního stromku v květináči. Zájemce si ho vybere v internetovém obchodě, společnost mu ho posléze přiveze a po svátcích zase odveze. Například Půjčovnastromků.cz nabízí pronájem jehličnanů z rodinné farmy od 700 do 1100 korun včetně dopravy v Praze a okolí. „Zájem je opravdu velký, ozývají se i lidé z Brna a dalších velkých měst,“ potvrdil majitel Jan Havlíček. Každý rok zvyšují počet nabízených stromků, ale poptávka je pořád vyšší.

Letos nabízela farma více než 200 stromků, přičemž většina z nich byla už několik týdnů před Vánocemi rozebraná. „Ty nejhezčí jsou už zamluvené,“ řekl Havlíček. Mezi zájemci jsou například důchodci, pacienti, kteří mají potíže s chůzí, lidé, kteří kvůli covidu-19 nechtějí chodit do míst, kde se nachází více osob. Takto mají zaručené, že jim vybraný stromek přivezou až domů a po čtrnácti dnech ho zase odvezou. Mezi klienty jsou rovněž ekologicky orientovaní lidé. Jehličnan se v domácnostech otočí třikrát až čtyřikrát a pak ho majitelé zasadí do míst, kde původně rostl les, než ho sežral kůrovec.

Pavel Baroch

Velký zájem o pronájem stromků potvrdil rovněž Vojtěch Stránský z malé rodinné zahradnické firmy ve středočeských Libochovicích. Každý rok nabízejí okolo 170 stromků a ještě se jim nestalo, že by jim nějaký přes vánoční svátky zůstal. „Stromků bychom mohli mít i více, ale problémem je doprava, více bychom rozvézt nezvládli,“ vysvětluje Stránský.

Přes internet si lidé jedličky, smrčky nebo borovičky nejen pronajímají, ale rovněž nakupují. Podle odhadů by letošní tržby e-shopů mohly být rekordní, napomáhá tomu právě koronavirová pandemie. Ve svém e-shopu nabízí zakoupení vánočního stromku například Hornbach. „Samozřejmostí je doprava až domů,“ dodala mediální zástupkyně firmy Dagmar Tichá. 

Německá tradice

Nápad se zdobením vánočních stromků vznikl na území dnešního Německa, odkud se postupně šířil dál. V zemích Koruny české představil první vánoční strom v roce 1812 tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Na svém zámečku v pražské Libni chtěl novinkou překvapit své přátele. Nový zvyk se poté postupně rozšiřoval.