Pod tlakem demonstrací a protestů proti přetrvávajícím rasovým nerovnostem v USA sílí v zámoří hlasy volající po rozpuštění policejních oddělení v některých městech. K tomuto kroku už se chystají například v Minneapolis, kde celá současná vlna protestů pod heslem Black Lives Matter odstartovala. Spustilo ji zabití Afroameričana George Floyda, který podlehl následkům policejního zásahu, když mu dnes již bývalý policista Derek Chauvin klečel téměř devět minut na krku, z toho skoro tři minuty už v době, kdy Floyd vůbec nereagoval.

Město na severu USA chce ušetřené prostředky přesměrovat na preventivní programy, výchovu mládeže či na místní komunity. Vzniknout by měl také nový model veřejné bezpečnosti, byť tento plán nemá městská rada evidentně zatím dobře připravený a oznámení o konci místního policejního sboru bylo především demonstrací rázného postoje.

Jaké jsou dopady rozpuštění městské policie, ukazuje město Camden ve státě New Jersey. Došlo k němu v roce 2012 a hlavní motivací byly tenkrát peníze. O rok dříve tento krok navrhl státní guvernér Chris Christie (mimochodem pozdější sok Donalda Trumpa o nominaci Republikánské strany na prezidenta a následně jeho velký podporovatel) jako nástroj šetření a daňovou pobídku k nalákání společností.

Camden nejprve propustil městské strážníky a následně některé z nich znovu najal jako zaměstnance okrsku, čímž ušetřil až 90 tisíc dolarů na jednoho policistu. Stovkám (staro)nových strážníků pak dal výrazně nižší plat. Ti navíc museli absolvovat nový výcvik a psychologické testy, které měly kromě jiného více reflektovat zacházení s lidmi z menšin.

Výsledky jsou na první pohled ohromující. Hlavně ta nejdůležitější statistika: počet násilných trestných činů klesl o 42 procent. Podle tamních obyvatel a aktivistů jsou však tato čísla hodně zavádějící. „Korelace není kauzalita,“ řekl webu Wired Keith Benson, prezident učitelských odborů Camden Education Association s tím, že za tímto poklesem do velké míry stojí gentrifikace, která vyhnala značnou část původních obyvatel na okraj města. Podle něj nemá toto číslo žádnou souvislost s policií.

„Nikdy jsme to opravdu nepřijali. Je to lež, že lidé s tím od začátku souhlasili. Chtěli jsme vlastní policejní oddělení,“ přidává se Darnell Hardwick z místní pobočky organizace NAACP, která se zaměřuje na obranu práv Afroameričanů.

Kritizován je především fakt, že na pořádek ve městě dohlížejí strážníci z celého okrsku, kteří ve městě ani nežijí. Místní je vůbec neznají a oni zas neznají je. To podle tamních obyvatel dává příležitost k nedorozuměním a špatné vzájemné komunikaci. „Když s námi žijete ve městě, tak nejste jen policista, ale i soused. A mě vnímáte nejen jako potenciálního zločince, ale i jako souseda,“ upozorňuje Benson. Podle aktivistů je problematické i to, že zatímco až 80 procent místní populace tvoří Afroameričané a Hispánci, strážníci jsou většinou bílí.

Podstatným negativním jevem, spojeným s rozpuštění městské policie, je zásadně zvýšený dohled nad obyvateli Camdenu. Bezpečnostní kamery na každém rohu, speciální kamery na sledování poznávacích značek automobilů, termovizní kamery, atd. Podle Hardwicka dochází k vážnému narušení soukromí jedinců a zároveň roste počet zatčení za méně závažné přestupky.

Místní se dokonce původní rozhodnutí pokoušeli zvrátit, a to velmi brzy. Už v roce 2012 sepsali petici, která požadovala, aby se při volbách hlasovalo o znovuzavedení městské policie. Jejich snahu ale zablokovala tehdejší starostka Dana Reddová. Občané se obrátili na soud, který rozhodl, že Reddová jednala nezákonně. Dospěl k tomu ale až v roce 2015, kdy už bylo pozdě. Podle Hardwicka zanechala tato kauza na lidech dopady. Místní jsou teď letargičtí a často ani nechodí k volbám.

K zásahům do svých bezpečnostních složek možná budou nucena i další města. A nemusí jít přitom jen o nátlak hnutí Black Lives Matter. Rozpočty měst totiž citelně zasáhne koronavirus a na policii tak bude méně peněz než dříve. Tím spíš, že výdaje na ni v USA už řadu let trvale rostou.

Pryč s Kolumbem

Město Camden nechalo krátce po vypuknutí protestů v USA z místního parku odstranit sochu mořeplavce Kryštofa Kolumba, který je některým považován za symbol kolonizace. Podle vedení města působila jeho socha „bolest“ místním obyvatelům a vyvolávala napětí.