Ještě před rokem by zřejmě o převedení peněz na spořicí účet u většiny bank uvažoval jen recesista. Většina bank je v nabídce nechávala spíš symbolicky – o zhodnocení peněz při úrokových sazbách v desetinách procenta nebylo možné mluvit. Nulové úroky centrálních bank se ale podobně podepsaly i na dalších konzervativních investicích. Skoro nic nevynášely třeba spolehlivé státní dluhopisy.

Jinými slovy, investovat konzervativně v posledních letech skoro nestálo za vynaloženou námahu, navíc při – z dnešního pohledu legrační – dvou- až tříprocentní inflaci. Naopak při pohledu na vývoj finančních trhů za posledních několik let se zdá, že kdo neinvestoval do akcií, okrádal rodinu. Veškerá škobrtnutí akciových indexů se podařilo brzy zahladit příslibem dalších levných peněz a roční výnosy byly často dvouciferné.

Letos se ale situace zásadně změnila. Centrální banky i vlády vyděšené inflací nevídanou v některých zemích po desítky let začaly utahovat kohouty. Různou rychlostí tak nyní rostou také úrokové sazby. A třeba v Česku, kde má ČNB oproti jiným cedulovým bankám ve zpřísňování politiky velký náskok, se díky tomu vracejí do hry právě i konzervativní investice.

Naopak akciím nové podmínky nesvědčí a analytici doporučují místo spekulací raději zdrženlivost. Ceny totiž ještě nemusejí být zdaleka na dně.

Chvíle pravdy

Poslední velký pád akciových trhů zažili investoři na začátku roku 2020, kdy výprodeje spustil virus čínské chřipky nekontrolovatelně se šířící světem. Měřeno třeba americkým indexem S&P 500, akcie se od poloviny února do poloviny března ztřítily skoro o třetinu.

Odhodlání politiků a centrálních bankéřů, kteří slíbili pumpovat do lockdowny ochromených ekonomik peníze ve velkém, ale strach z dopadů pandemie poměrně rychle přebilo. Index sledující akcie největších amerických firem se postupně zotavoval a v půlce srpna už byl nad hodnotami ze začátku roku. Růst pak nezastavily ani další vlny pandemie, což působilo až iracionálně.

Jan Němec

Letos se výprodeje konají znovu, i když zatím mírnější – index S&P 500 od začátku roku do dneška oslabil asi o šestnáct procent. Tentokrát ale portfolio manažeři optimismem nehýří a před unáhleným nákupem zdánlivě zlevněných akcií varují. Důvod je jednoduchý: právě kvůli inflaci a růstu úroků se podmínky na trhu zásadně změnily. Návrat na výsluní proto nejspíš nebude tak rychlý jako třeba před dvěma lety.

Investoři se ze všeho nejvíc obávají, že především Spojené státy (v utahování měnové politiky jsou rychlejší než Evropa) mohou spadnout do recese. Po letech růstu se totiž Fed pustil do akce zrovna v nejméně vhodné době, kdy firmy kvůli nabídkovým šokům trpějí silným růstem nákladů. Spolu se zdražujícími úvěry to pro mnoho z nich bude znamenat velký zásah do byznysu a hospodářských výsledků – a tedy i do cen akcií.

Neznamená to, že by letos akcie byly pro investory tabu. Zajímavé tituly s dobrou cenou se dají najít na jiných trzích v dalších regionech. Dlouhodobým investorům zas jejich makléři radí, aby nepanikařili a neprodávali v době výprodejů. A aby byli opatrnější a vybíravější v nových nákupech.

Spoření se vrací

Pouštět se nyní jako nováček na akciový trh ve snaze ochránit peníze před inflací se tedy letos nejeví jako rozumné. Přesto spousta lidí, kteří dosud investice kvůli nízké inflaci neřešili, při pohledu na hrozivé číslo z dubna – 14,2 procenta – změnila názor. Jak dnes investovat konzervativně?

Těm úplně nejopatrnějším lze doporučit na výsluní se vracející bankovní produkty, jako jsou spořicí nebo termínované účty. Nabídka na trhu je po každém dalším zvýšení sazeb ze strany ČNB atraktivnější. Aktuálně se dají najít „spořáky“ se čtyř- až pětiprocentním ročním výnosem; termínované vklady nabízejí obvykle ještě o procentní bod více. Ještě o nějaké to procento více mohou vydělat dluhopisy, případně investiční fondy, které se na ně specializují.

Jistě, inflaci takové konzervativní uložení peněz pokryje jen částečně, z krátkodobého pohledu ale může být nakonec výhodnější než špatná sázka na akcie – mnoho z nich může letos skončit klidně v minusu.