Z jedné strany létají hromy a blesky o svobodě slova, z druhé strany zmínky o holocaustu. Oč jde? O to, kdo bude komentovat fotbalovou Premier League.

Pořad Match of the Day, Zápas dne, má už přes 23 let v gesci Gary Lineker, někdejší fotbalová hvězda a kapitán národního mužstva Anglie. Minulý víkend však jeho místo v televizním studiu BBC bylo prázdné; také křesla pro obligátní dva hosty zůstala neobsazená. Pořad se vysílal jen ve zkrácené podobě a bez komentáře; zvukovou kulisu obstarávali pouze diváci na stadionu.

Takový neobvyklý průběh spískal kuriózní spor mezi vedením BBC, špičkovými britskými politiky a Linekerem. Vše začalo tím, že ministryně vnitra Suella Bravermanová poslala do parlamentu návrh zákona, který by (mimo jiné) znemožnil jakémukoli legálnímu přistěhovalci zažádat o politický azyl. To má dva rysy: zaprvé, bude to účelné v boji se stoupající imigrací. Zadruhé, nejtvrději to dopadne právě na ty lidi, kteří by politický azyl potřebovali nejvíce.

Druhou stránku věci si vzal Lineker minulý týden na paškál. Napsal na svůj soukromý twitterový účet, že jazyk, jímž zákon mluví, se svým tónem příliš neliší od tónu, jímž mluvil o sociálně slabších lidech německý nacistický režim Adolfa Hitlera.

Ministryně Bravermanová se vzápětí nechala slyšet, že Lineker znevažuje holocaust. Z vládní Konzervativní strany začal zaznívat požadavek, aby BBC Linekera vyhodila. A skutečně, netrvalo ani den a generální ředitel BBC Tim Davie komentátora požádal, aby se omluvil; Lineker to odmítl. Davie si jej tedy pozval na kobereček. Výsledkem jejich schůzky bylo, že Lineker byl suspendován až do doby, než BBC prošetří své interní směrnice o tom, kdo smí co na svých soukromých účtech sociálních sítí říkat.

Běžným pravidlem pro pracovníka BBC News je, že má zůstat politicky nestranný. Lineker ovšem zaměstnancem BBC není. Je pouhým externistou, ačkoli slušně placeným: loni si v BBC vydělal 1,3 milionu liber. Požadavek politické nestrannosti proto pro něho neplatí tak přísně jako pro politické reportéry, ale… „Nikdo neříká, že Gary nemůže vyslovovat své názory,“ obhajoval své rozhodnutí ředitel Davie. „Ale aby takhle rovnýma nohama razantně vstoupil do žhavého aktuálního politického problému, to by neměl.“

Davie se ocitl v nezáviděníhodné pozici. Všichni Linekerovi komentátorští kolegové – většinou populární bývalí špičkoví fotbalisté, někdy dokonce jeho někdejší spoluhráči – se za něho postavili. A že když nemůže komentovat Lineker, oni také nebudou. Výsledkem byl trapas s prázdnými křesly a fotbalem bez komentáře.

Okamžitě se toho chytla opoziční Labour party, že BBC podléhá vládnímu tlaku a že Linekerovo odstavení je porušením svobody projevu. Věci nijak nepomohlo, že předsedou představenstva BBC je štědrý sponzor Konzervativní strany Richard Sharp. Zjevně to Daviemu nebylo příjemné; hned následující den ráno Linekerovi řekl, že se může vrátit, což komentátor uvítal.

Vzápětí se začali ozývat konzervativní poslanci. Začali říkat, jak BBC potvrdila jejich dlouhodobé přesvědčení o nadržování levici. Za jiných okolností by mohlo být řediteli BBC celkem ukradené, co jaký poslanec říká. Jenže konzervativní vláda Rishiho Sunaka si pohrává s myšlenkou, že zruší dosavadní status BBC (zhruba odpovídající českému veřejnoprávnímu) a s ním i koncesionářský poplatek ve výši 159 liber ročně. Ten obstarává značnou část příjmů BBC. „Tak se mi zdá, že koncesionářskému poplatku už vypršel čas,“ řekl Jacob Rees-Mogg, jeden z westminsterských toryů.

Zbývá rozluštit, co toryům na BBC tolik vadí. Kritika ze strany oblíbeného exfotbalisty by sama o sobě nejspíš takovou bouři nevyvolala. Ani staré vroubky by neměly hrát velkou roli. Jako nejpravděpobnější vysvětlení se jeví to, se kterým přišel deník The Guardian: že totiž toryům na BBC nijak dvakrát nesejde. Může jim však posloužit jako roznětka „kulturní války“ po vzoru Spojených států. Mohou se domnívat, že právě přes rozdmýchání kulturní války vede jediná cesta, po níž by mohli napřesrok dojít k vítězství v parlamentních volbách.