V obchodě si koupíme potraviny zabalené v plastu, kovu nebo kartonu. Doma si uvaříme a hotový pokrm si přenášíme v plastové dóze. Během dne si někde koupíme kávu, kterou usrkáváme buď z papírového kelímku, nebo z ekologičtější varianty: opakovaně použitelného plastového či kovového. A pitný režim nám pomáhá dodržovat to, že s sebou nosíme lehkou a skladnou plastovou lahev naplněnou vodou.

Denní stravovací rutina mnohých z nás silně spoléhá na možnosti snadného skladování a přenášení potravin. Tým švýcarských vědců však zjistil, že z obalů se uvolňují tisíce chemikálií. Nejedná se jen o mikroplasty. Tisíce různých chemikálií následně pronikají do našich těl. Vědci je objevili v lidských vlasech, kůži, krvi, mateřském mléce a tukové tkáni. Lidský organismus není schopen takové chemikálie sám vytvořit, a proto se do těla dostaly výhradně z potravin.

Výsledky studie odborníků z neziskové organizace Food Packaging Forum zveřejnil vědecký časopis Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology. Výzkumníci pracovali s velkým množstvím dat a vzorků. Nashromáždili údaje o více než 14 tisících chemikáliích přicházejících do kontaktu s potravinami, tedy látkách v nádobách nebo jiných materiálech, které se dotýkají toho, co jíme a pijeme. Čtvrtinu z nich — konkrétně 3 601 látek — objevili v lidském těle.

Tento výsledek je podle výzkumníků znepokojivý z několika důvodů. Zaprvé, studie se zaměřila pouze na látky, které již známe. To znamená, že skutečný počet chemických látek, které se mohou z obalů dostat do lidského těla, může být mnohem vyšší — jen jsme je zatím neidentifikovali a nepopsali.

„Dalším problémem je, že u látek, které jsme v lidském těle nalezli, a které pocházejí například z plastových lahví nebo obalů z fast foodů, vůbec neznáme jejich dlouhodobé dopady na lidské zdraví. Jinými slovy, plně nerozumíme rizikům jejich užívání,“ uvedla Jane Muncke, hlavní autorka studie, odbornice na environmentální toxikologii a výkonná ředitelka Food Packaging Forum.

Třetí problém je, že pokud se do lidského těla dostávají tisíce chemických látek, experti nevědí, jak tyto chemikálie v těle fungují, pokud jsou přítomny jako jeden velký koktejl. Některé látky mohou být samy o sobě bezpečné, ale jejich kombinace s jinými může vytvořit nebezpečné účinky. „Dnes ani nevíme, v jakém množství jsou tyto látky ještě bezpečné,“ dodala Muncke.

Na bezpečnost potravin a obalů by měly dohlížet příslušné regulační orgány jednotlivých států. Stejný tým vědců však v jedné z předchozích studií dospěl k závěru, že vlády nejsou schopny dostatečně rychle reagovat na možná zdravotní rizika způsobená kontaminací potravin z obalů. Legislativa je obecně velmi pomalá a nedaří se jí držet krok s vědeckými poznatky. A pokud již existují příslušné zákony a vyhlášky, často jsou tak vágní, že je nelze efektivně vymáhat, uvedl on-line deník Business Insider.

„Rádi bychom, aby byla tato nová zjištění využita k vylepšení bezpečnosti materiálů přicházejících do kontaktu s potravinami. A to jak z hlediska předpisů, tak i vývoje bezpečnějších alternativ,“ dodala Muncke.