Český premiér Petr Fiala před europoslanci apeloval na to, že je třeba i přes odpor několika výborů v Evropském parlamentu schválit klasifikaci zemního plynu i jádra jako udržitelné investice v energetice a udržet hospodářský růst v Evropě. Pro „blokaci“ zeleného jádra a plynu hlasovalo jen 282 zákonodárců, což nestačilo, protože celkový počet poslanců je 705.
Kritici tohoto rozhodnutí nicméně tvrdí, že výsledek hlasování napomůže i ruskému režimu Vladimira Putina, jenž bude moci „krvavý“ plyn i jaderné palivo snáze importovat do Evropy a financovat svůj zločinný stát, který vede brutální válku na Ukrajině. V tomto duchu se vyjadřovali zejména klimatičtí aktivisté, zelení politici a také část ukrajinských politiků a diplomatů včetně ukrajinského velvyslance v Německu.
Spor o to, zda bude možné v následujících dvou dekádách investovat i do projektů využívajících zemní plyn a jaderné štěpení, se vede několik let, intenzivně od konce minulého roku, kdy jádro i plyn „ozelenila“ Evropská komise. Přiklonila se k názoru, že není reálné rychle nahradit všechny fosilní zdroje a také jadernou energii při dekarbonizaci evropské ekonomiky.
Nové jaderné projekty ale musí nabídnout řešení uložení radioaktivního odpadu, v případě využití zemního plynu musí být zaručeno, že tyto zdroje nelze nahradit obnovitelnými. Z celého tématu se ale stalo politikum, které ještě zesílilo po napadení Ukrajiny Ruskem, jež nyní vydírá EU omezováním dodávek zemního plynu, na kterém je Unie z velké části závislá.
Místopředseda výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí a nizozemský zelený politik Bas Eickhout označil středeční hlasování za černý den pro klimatickou a energetickou transformaci. Jedná se podle něj o „katastrofální signál investorům a zbytku světa“, že zemní plyn i jádro zůstávají spolehlivou investicí.
Ukrajinská klimatoložka a členka Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) Svitlana Krakovská dokonce oznámila, že jí hlasování způsobilo šok. Kromě toho, že spalování plynu otepluje planetu, jeho prodej navíc financuje válku proti její vlasti. „Evropský parlament odhlasoval navýšení miliardových finančních prostředků na fosilní plyn z Ruska,“ reagovala.
Klimatické globální think-tanky, jako je E3G, rovněž vyjádřily znechucení nad tím, že se podporou fosilního zdroje vytváří nebezpečný precedent při snahách snižovat emise skleníkových plynů i pro ostatní části světa.
Dohoda je vnímána jako kompromis mezi Francií a Německem. Paříž dostane finance na rozvoj jaderného sektoru, Berlín bude moci pokračovat v rozvoji plynových zdrojů, protože se vzdává jádra i uhlí. Prospěch z toho bude mít i Česko, protože pro dostavbu Dukovan nebo budování malých modulárních reaktorů získá snadněji peněžní prostředky a může přilákat i soukromý kapitál.
Klimatičtí bojovníci ale slibují, že rozhodnutí napadnou u evropských soudů. Podle nich se jedná o greenwashing, který pouze maskuje snahu snižovat emise skleníkových plynů. A proti jádru už chtějí soudně bojovat i dvě evropské vlády, rakouská a lucemburská.