V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Utahování kohoutů na ruských plynovodech do Evropy donutilo obě země otevřít uhelné elektrárny.
Zemní plyn měl v Evropě posloužit jako přechodný zdroj pro výrobu energie na cestě k zelené budoucnosti. Sázka na hlavního dodavatele – Putinovo Rusko – ale nevychází. A jako důsledek hrátek Moskvy s plynovody do Evropy se do hry vrací ekology nenáviděné uhlí.
Ruská státní firma Gazprom minulý týden výrazně – až o šedesát procent – omezila dodávky zemního plynu do Německa. Pocítily to i okolní země – Francie, Rakousko nebo Česká republika.
S ohledem na to, že nedostatek zemního plynu a nevyzpytatelnost Moskvy ohrožují výrobu elektřiny, přišel v některých zemích na řadu krok, který znamená zařazení zpátečky v evropském „zeleném“ úsilí: otevírají se uhelné elektrárny či se navyšuje jejich provoz.
Obzvlášť pikantní je situace v Německu, které i přes hrozící nedostatek energie odmítá ustoupit od plánu na vypnutí všech zbývajících jaderných elektrárem. Paradoxně tak kvůli obavám z (ne)bezpečnosti jádra volí podstatně méně ekologickou variantu. A to dokonce v době, kdy energetiku na vládní úrovni řídí Zelení.
Hlavním motivem Berlína pro navýšení výroby energie z uhlí je hrozící nedostatek zemního plynu v zimních měsících. Německé zásobníky jsou podle německého serveru DW plné pouze z 57 procent. To by k pokrytí výroby tepla na celou sezonu zdaleka nestačilo. Proto by se měl plyn nyní k produkci elektřiny využívat co nejméně.
Německo kromě plánu na posílení starých uhelných elektráren plánuje vydat také až patnáct miliard eur. Ty mají sloužit jako pobídka pro firmy, kterým se podaří snížit aktuální spotřebu zemního plynu a nahradit jej jinou energií.
K renesanci uhlí se v neděli přidalo také Rakousko. Státem kontrolovaná společnost Verbund AG dostala pokyn, aby připravila k provozu dříve zakonzervovanou elektrárnu Mellach. Ta se nachází asi 200 kilometrů jižně od Vídně a kvůli emisím ji Rakousko odstavilo už před dvěma lety – jako poslední svého typu v zemi.
Podle rakouských úřadů je sice návrat uhlí „hořkou pilulkou“, kvůli nutnosti omezit spotřebu plynu v reakci na nespolehlivé dodávky ale v současné době není zbytí.
