Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Utahování kohoutů na ruských plynovodech do Evropy donutilo obě země otevřít uhelné elektrárny.
Zemní plyn měl v Evropě posloužit jako přechodný zdroj pro výrobu energie na cestě k zelené budoucnosti. Sázka na hlavního dodavatele – Putinovo Rusko – ale nevychází. A jako důsledek hrátek Moskvy s plynovody do Evropy se do hry vrací ekology nenáviděné uhlí.
Ruská státní firma Gazprom minulý týden výrazně – až o šedesát procent – omezila dodávky zemního plynu do Německa. Pocítily to i okolní země – Francie, Rakousko nebo Česká republika.
S ohledem na to, že nedostatek zemního plynu a nevyzpytatelnost Moskvy ohrožují výrobu elektřiny, přišel v některých zemích na řadu krok, který znamená zařazení zpátečky v evropském „zeleném“ úsilí: otevírají se uhelné elektrárny či se navyšuje jejich provoz.
Obzvlášť pikantní je situace v Německu, které i přes hrozící nedostatek energie odmítá ustoupit od plánu na vypnutí všech zbývajících jaderných elektrárem. Paradoxně tak kvůli obavám z (ne)bezpečnosti jádra volí podstatně méně ekologickou variantu. A to dokonce v době, kdy energetiku na vládní úrovni řídí Zelení.
Hlavním motivem Berlína pro navýšení výroby energie z uhlí je hrozící nedostatek zemního plynu v zimních měsících. Německé zásobníky jsou podle německého serveru DW plné pouze z 57 procent. To by k pokrytí výroby tepla na celou sezonu zdaleka nestačilo. Proto by se měl plyn nyní k produkci elektřiny využívat co nejméně.
Německo kromě plánu na posílení starých uhelných elektráren plánuje vydat také až patnáct miliard eur. Ty mají sloužit jako pobídka pro firmy, kterým se podaří snížit aktuální spotřebu zemního plynu a nahradit jej jinou energií.
K renesanci uhlí se v neděli přidalo také Rakousko. Státem kontrolovaná společnost Verbund AG dostala pokyn, aby připravila k provozu dříve zakonzervovanou elektrárnu Mellach. Ta se nachází asi 200 kilometrů jižně od Vídně a kvůli emisím ji Rakousko odstavilo už před dvěma lety – jako poslední svého typu v zemi.
Podle rakouských úřadů je sice návrat uhlí „hořkou pilulkou“, kvůli nutnosti omezit spotřebu plynu v reakci na nespolehlivé dodávky ale v současné době není zbytí.
