Ještě před dvěma lety si při varování některých ekonomů před nerozvážným uzavíráním hypotečních úvěrů při rekordně nízkých sazbách lidé klepali na čelo. Úvěry na bydlení se držely pod třemi, či dokonce dvěma procenty a přes dlouhodobě uvolněnou měnovou politiku centrálních bank po celém světě se nezdálo, že by se mohla dostavit obávaná inflace a spolu s ní vyšší sazby.

O to větší šok pro ty domácnosti, které se kvůli bydlení zadlužily neúměrně svým příjmům, přišel loni ve druhé polovině roku a letos. Za posledních dvanáct měsíců průměrná sazba hypoték vzrostla ze zhruba 2,6 na více než 6,2 procenta. 

Aktuální nabídky bank v červenci jsou ještě méně atraktivní. „Pro delší fixace jsou sazby spolehlivě přes šest procent, a u krátkých dokonce přes sedm procent. A to v těchto datech ještě není zahrnuto poslední zvýšení repo sazby, banky teprve začínají reagovat,“ upozorňuje místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance David Eim. 

Jinak řečeno, růst sazeb bude v létě pokračovat a především u kratších fixací je pokoření osmiprocentní hranice prakticky jisté.

Drahé hypotéky jsou nepříjemné pro nové žadatele o půjčku na bydlení, ještě větší pohromu ale budou znamenat pro desítky tisíc lidí, které ještě letos čeká refixace úvěru. V některých případech splátky za nových podmínek vzrostou o tisíce korun měsíčně. 

„Například na průměrné hypotéce na 3,5 milionu korun se splatností 25 let se musí při refixaci hypotéky z června 2017 dlužník připravit na splátky vyšší o více než osm tisíc korun,“ počítá hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Návrat do normálu

Zdražení úvěrů na bydlení pocítily i samotné banky. Oproti loňskému roku zájem o nové hypotéky prudce opadl. V květnu 2021 jich finanční instituce poskytly celkem za 32,1 miliardy korun, letos objem klesl na 15,8 miliardy. Makléři ale upozorňují, že ve skutečnosti se pro banky neodehrává až tak velké drama.

„Minulý rok byl tak extrémně dobrý, že ho nelze používat jako srovnávací základnu. Už v době ‚peaků‘ minulého roku bylo jasné, že tyto výsledky prakticky nelze zopakovat. Není na čem. Tolik nemovitostí v nabídkách není. Banky byly procesně nadoraz a hypotéky se v nejhorší fázi dělaly klidně i dva měsíce,“ vysvětluje David Eim.

Při porovnání letošního roku s lety 2020 nebo 2019 už letošní čísla zdaleka nevypadají tak tragicky – jsou dokonce mírně lepší. Ve zmiňovaných letech totiž banky poskytly nové hypotéky za 14,8, respektive 14,3 miliardy korun. Tedy méně než letos.