Romke Palmita, první slatiňanské hříbě 2025
Lucie Macáková / Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Už i ve Slatiňanech se chlubí prvním letošním hříbětem. Vraníček má bílé ponožky
Kladrubská klisnička Singera už má „bratránka“. Téměř přesně týden po ní přišel ve Slatiňanech na svět hřebeček vraníka. Místní hřebčín letos oslaví 80. let od zahájení chovu.
čtk
Hřebčín ve Slatiňanech na Chrudimsku, jenž je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, v noci na pátek uvítal první hříbě letošního roku. Porod hřebečka starokladrubského vraníka byl bez komplikací, klisna nepotřebovala lidskou asistenci.
„Hřebeček se narodil o půl čtvrté ráno. Nečekali jsme to, termín měla vypočítaný na 2. února. Klisna se netvářila, že by měla rodit, noční služba to zjistila, když bylo hříbě narozené,“ řekla zootechnička Kateřina Neumannová.
Ideální je, když klisna zvládne porod bez pomoci. Když porodí, zootechnici vyčistí hříběti dýchací cesty od plodové vody, vydezinfikují pupeční pahýl a zavážou lůžko. "Pak se musí pohlídat, aby se hříbě opravdu napilo. Vše bylo bez komplikací. Hříbě je čilé, do hodiny se postavilo," řekla Neumannová.
Pro hříbě je vše nové a drží se hodně blízko matky. Chvíli potrvá, než se od ní začne vzdalovat a prozkoumávat okolí.
Romke Palmita, první slatiňanské hříbě 2025
Lucie Macáková / Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Hřebeček se jmenuje Romke Palmita XII - 9, jméno se skládá z jmen rodičů. Klisna 467 Palmita je sedmiletá a porodila druhé hříbě. Otcem je dvanáctiletý plemenný hřebec Romke Selandia XII. a má teď devět potomků.
Hříbě se narodilo s bílými znaky na zadních nohou, vypadají jako bílé ponožky, které mu už zůstanou. U starokladrubských vraníků to být nemá.
„Je to pěkně stavěné hříbě, má přiměřeně klabonosou hlavu. Nevýhodou jsou bílé odznaky, ideální je v případě vraníků, kdyby žádné neměl. Možná to plemenný hřebec nebude, ale může to být užitečný kůň ve spřežení nebo pod sedlem,“ řekl ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Machek.
Slatiňanský hřebčín letos oslaví 80 let od zahájení chovu v tamních stájích. Oslavy se uskuteční na Velký jezdecký den 28. června. Při tříhodinovém programu diváci uvidí koně na venkovním kolbišti v zápřahu i pod sedlem.
Starokladrubští koně jsou chovaní kontinuálně více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno, které bylo jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. V Kladrubech hřebčín chová starokladrubské bělouše.
„Do konce 18. století se starokladrubští koně chovali ve více barevných variantách. Potom se ustálili na bílé a vrané. Bělouši byli určeni pro světské slavnosti a vraníci pro pohřby. Jejich chovy si také zakládali církevní hodnostáři,“ řekl Machek.
Romke Palmita, první slatiňanské hříbě 2025
Lucie Macáková / Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Vraník a bělouš je totéž plemeno, liší se pouze barvou. Typické jsou pro ně klabonosá hlava, výrazné a velké oči, mohutný klenutý krk či široký hrudník. Jsou všestranní, mají mírnou povahu, hodí se pod sedlo i do spřežení.
„V současné době se snažíme o to, aby jejich využití bylo stejné. Starokladrubští vraníci táhli například vůz s rakví prezidenta Václava Havla. Pro svoje vlastnosti používají vraníky také jízdní oddíly policie,“ řekl Machek.
Vraníci slouží v Pardubicích, Ostravě a Praze nebo u nizozemské státní policie. „Většina jezdeckých koní je v současné době především šlechtěna na maximální výkonnost v klasických disciplínách jezdeckého sportu, s neustále zvyšující se výkonností je spojený velmi často problematický charakter a temperament, který pak není vhodný pro ceremonie nebo službu u policie,“ uvedl ředitel hřebčína.
Naopak starokladrubský kůň je klidný a svým mohutným exteriérem budí respekt. Přitom jde podle Machka o krásného koně, který skvěle reprezentuje město při slavnostech.
Romke Palmita, první slatiňanské hříbě 2025
Lucie Macáková / Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Vraníci byli přesunuti do Slatiňan v roce 1945 ze zázemí v Průhonicích u Prahy. Přitom hrozilo, že vraná varianta koně úplně zanikne. V roce 1931 byl totiž chov vraníků téměř zlikvidován.
Zachránil jej hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě.
