Asi nikdo nedokázal v posledních tý­dnech uniknout některému z mnoha billboardů, kterými bývalý premiér oblepil Česko a které bezostyšně hlásají „Za Babiše bylo líp“. Nebylo. Nebo možná: jak komu. Stačí se podívat do zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil na hospodaření ministerstva zdravotnictví během pandemie koronaviru. Úřad, v jehož čele se jen za dobu pandemie vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger (všichni za ANO), zbytečně utratil desítky milionů korun.

Zdrcující je potom hodnocení práce ministerstva. Podle kontrolorů NKÚ nebyl stát na pandemii absolutně připraven a po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí. „Ministerstvo ne­sledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.

Chytrá? Ne, jen drahá

Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. Přitom to mohlo být mnohem méně, což ostatně vyplývá ze srovnání nákladů za jeden hovor v čase.

Kontroloři uvedli, že cena jednotkového odchozího hovoru se vyvíjela ve třech fázích. V období od září 2020 do poloviny prosince 2020 (za tyto čtyři měsíce se ve funkci ministra vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula a Jan Blatný) byly odchozí hovory zajišťovány prostřednictvím jednotlivých krajských hygienických stanic a dobrovolníky. V tomto období většinu nákladů nesly jiné subjekty než ministerstvo a byly zdaleka nejlevnější.

Vladimír Barák

Od poloviny prosince 2020 ale už byly odchozí hovory zajišťovány prostřednictvím externích profesionálních callcenter a výdaje byly hrazeny z rozpočtu ministerstva. V období leden 2021 až březen 2021 (ministrem Jan Blatný) dosahovaly měsíční počty nových pozitivních případů nákazy hodnot mezi 271 a 301 tisíci a jednotkové ceny za odchozí hovor se pohybovaly mezi 66 a 103 korunami.

V měsících duben a květen 2021 (ministrem Petr Arenberger) ale začal počet nových pozitivních případů klesat a jednotková cena prudce vzrostla. Výsledek? Náklady na odchozí hovory přepočtené na jeden nový pozitivní případ v říjnu 2020 činily asi pět korun, v březnu 2021 byly 66 korun, v květnu 2021 dosáhly 435 korun za jediný hovor. „Ministerstvo zdravotnictví na tento vývoj vůbec nereagovalo,“ uvedli kontroloři.

Snadný cíl pro hackery

Drahé trasovací hovory však nebyly jediným problémem. Inspektoři zjistili, že k osobním a zdravotním údajům volaných občanů měli přístup i operátoři externích callcenter, protože stát nedokázal trasovat vlastními silami. „V jednotlivých aplikacích/nástrojích systému služeb Chytrá karanténa jako celku existovala rizika související s ma­nagementem údajů, zejména citlivé osobní a zdravotní informace, a dále rizika bezpečnostní, ve smyslu kybernetické bezpečnosti. Minimálně od července 2020 do října 2020 (ministry Adam Vojtěch a Roman Prymula, pozn. red.) nebyla v plném rozsahu implementována všechna technickobezpečnostní opatření odpovídající rozsahu a významu jednotlivých nástrojů a systému služeb Chytrá karanténa jako celku a jím poskytovaných komplexních služeb. Až do února 2021 nebyla právně upravena možnost přístupu pracovníků externích subjektů k citlivým osobním a zdravotním údajům zpracovávaným v rámci epidemiologicko-hygienických agend,“ uvedli kontroloři.

Pochybnosti vzbuzuje i hospodaření. Na službu provozování callcenter šlo celých čtyřicet procent z celkových 387 milionů korun, kde skončil zbytek, nerozklíčoval ani kontrolní úřad.

eRouška k ničemu

Kontroloři se pozastavili i nad aplikací eRouška. Ministerstvo zdravotnictví doporučovalo občanům, aby ji měli nainstalovanou v chytrých telefonech. Ta následně sama monitorovala pohyb uživatele a v případě, že se setkal s nakaženou osobou, upozornila ho notifikací. „Svou“ eRoušku novinářům ukazoval ministr Adam Vojtěch, ve svých videích „Čau lidi“ občany k instalaci nabádal premiér Andrej Babiš. Stát za programování a provoz aplikace zaplatil dvacet milionů korun, výsledky ale byly i přes veškerou propagaci tristní.

„Nepracovalo se s údaji o počtu identifikovaných kontaktů z této aplikace. Ministerstvo vůbec nemělo tato data k dispozici. Prostřednictvím aplikace eRouška hlásil svou pozitivitu pouze každý dvacátý nově pozitivní případ. Aktivní aplikaci k září 2021 využívalo pouze půl milionu uživatelů,“ uvedli kontroloři s tím, že ministerstvo ani správně nehlídalo, za co přesně se v případě vývoje a provozování aplikace platí.

Celkově kontroloři zhodnotili kroky ministerstva zdravotnictví jako „chaotické řízení protiepidemické činnosti“. Překvapivé je, že resort po vyhlášení pandemie covidu-19 Světovou zdravotnickou organizací nepostupoval podle schváleného Pandemického plánu České republiky. Ten přitom jasně určuje, jak se kdo v systému zdravotnictví má chovat a jaké systémy jsou k tomu určeny. „Stát nevyužil IT podporu, kterou tento plán předpokládal. Místo toho vznikaly nové řídicí struktury, které nebyly nikde definovány a neměly jasně nastavené kompetence a odpovědnosti. Chaotické řízení činností souvisejících se zvládáním epidemie covidu-19 včetně informační podpory bylo důsledkem nevyužití postupů definovaných pandemickým plánem,“ uvádí se v kontrolní zprávě.

Po volbách ministry za ANO vystřídal představitel koalice Spolu Vlastimil Válek (TOP 09). Ten za chaotické vedení resortu během pandemie nenese odpovědnost, naopak se podle svých slov nyní snaží zareagovat na závěry NKÚ tak, aby se v případě dalších vln nedostatky neopakovaly.

„Od nástupu nové vlády k takovýmto pochybením nedochází. Provádíme nápravná opatření, a to jak v oblasti jasných odpovědností, tak používání systémů. Se systémy, které byly vyvinuty, počítáme i nadále při zvládání dalších zdravotních rizik, včetně pandemie,“ tvrdí Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Kvůli tomu, aby byl stát schopen lépe čelit dalším vlnám, Válek rovněž plánuje novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví. Měl by vzniknout nový úřad, který by koordinoval jednotlivé krajské hygienické stanice (viz Hrot 18/2022), jasnou odpovědnost by měly dostat hygienické služby i zdravotní ústavy, jako jsou Státní zdravotní ústav či Ústav zdravotnických informací a statistiky. 

Odpoví, neodpoví…

Kontrola NKÚ se zabývala hospodařením ministerstva zdravotnictví. V jeho čele se během pandemie koronaviru vystřídalo několik ministrů. Nejdéle sloužil Adam Vojtěch a řada zjištění NKÚ se dotýkala projektů, které spadají právě do jeho éry. Redakce mu proto chtěla dát prostor k reakci. Ministerstvo zdravotnictví však redakci sdělilo, že exministr již s resortem nemá nic společného. Adama Vojtěcha doporučilo „kontaktovat skrze jeho současnou pozici“. Tou je velvyslanec ve Finsku. Spadá tedy pod ministerstvo zahraničí (MZV).

Tiskový odbor MZV však otázky Hrotu odmítl. „Vaše otázky jsou směrovány na hospodaření ministerstva zdravotnictví, odkážeme Vás tedy právě na tento resort,“ napsala úřednice Aneta Kovářová. Po našem upřesnění, že otázky směřují na Adama Vojtěcha, exministra, který je nyní velvyslancem, a žádáme tedy pouze o jejich přeposlání, aby se sám rozhodl, zda na ně odpoví, jsme byli odmítnuti podruhé.

Obrátili jsme se na exministra Vojtěcha napřímo. Ten nám sdělil pouze to, že coby státní zaměstnanec může poskytnout vyjádření až po předchozím souhlasu zaměstnavatele, tedy ministerstva zahraničí. Hrot proto kontaktoval Lenku Do, ředitelku kabinetu ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti), s žádostí o souhlas. „Pan velvyslanec se k tomu bude moci vyjádřit ve chvíli, kdy nebude v pozici velvyslance,“ odpověděla Do. Adam Vojtěch je tedy před dotěrnými dotazy chráněn zástupem úředníků. Odpovědět údajně nesmí, ani kdyby chtěl. Leda by rezignoval na diplomatickou funkci, kterou si tak těžce vydobyl.