Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Od Washingtonu přes Moskvu po Peking si političtí vůdci různou měrou pohrávají s myšlenkou samovlády. Rubrika Tardis požádala o hodnocení německo-americkou filozofku Hannah Arendtovou, která proslula vyhraněným názorem na takové myšlenky.

Existuje jisté zvláštní propojení mezi bezmyšlenkovitostí a zlem. Zlo bují v apatickém prostředí a nemůže bez něho existovat. Smutná pravda je, že nejvíce zla napáchají lidé, kteří se nikdy nerozhodli páchat zlo.

Jenom elitám a mafiánům se myšlenka autoritářské vlády skutečně zamlouvá. Ostatní lidé musejí být zpracováni propagandou.

Výsledek a účel naprostého nahrazení faktů lží nespočívají v tom, že by lež měla být přijímána jako pravda a pravda by měla být značena za lež. Spočívají v tom, že náš smysl, jímž se orientujeme v tomto světě – a kategorie rozlišování mezi pravdivým a nepravdivým tvrzením je duchovní prostředek, jak toho dosáhnout –, je systematicky ničen. Protože být zcela naživu a myslet je jedno a totéž.

Ideálním poddaným totalitní vlády není přesvědčený nacista nebo kovaný komunista, nýbrž lidé, jimž vymizela hranice mezi faktem a fikcí, mezi pravdivým a nepravdivým. Proto cílem veškerého totalitního školství není v člověku zakotvit nějaké přesvědčení, nýbrž zničit jeho kapacitu si jakékoli přesvědčení vybudovat.

Politicky měl argument menšího zla v sobě slabinu ve skutečnosti, že ti, kdo si vyberou menší zlo, vždycky velmi rychle zapomenou, že pořád volili zlo.

Násilí je výrazem impotence. Naopak největším nepřítelem autority je posměch. Nejspolehlivějším prostředkem k jejímu nahlodání je smích.

Stále více se mi potvrzuje názor, že slušná lidská existence je dnes možná pouze na okrajích společnosti, kde se vám může stát, že budete hladovět nebo vás někdo ukamenuje. A v takových podmínkách je smysl pro humor výtečná pomoc.

Politické problémy jsou natolik závažné, že jejich řešení nelze nechat na politicích.

Prosperuje? Téměř se nám povedlo srovnat veškeré lidské konání k jeho společnému jmenovateli, jímž je napřed zajištění životních nezbytností a potom produkce jejich přebytku. Jednoho dne se může ukázat, že ekonomický růst je spíš kletbou než pokrokem. Za žádných okolností nemůže vést ke svobodě ani poskytovat důkaz o její existenci.

Myšlenka sama o sobě nevede k pravdě. Pravda je začátkem myšlenky.