Generace Z chce pracovat chytře, nikoliv tvrdě. Na zaměstnavatele tak má jiné nároky, než měly předchozí ročníky. Váží si svého času – v práci i mimo ni –, proto vyžaduje nejen férové ohodnocení, ale i dobrý kolektiv a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. A když to nedostane, nedělá jí problém jít jinam. Ukazuje to nová analýza poradenské společnosti GenSight. Ta firmám radí, jak zaměstnávat mladé lidi – například zoomery, tedy ty, kteří se narodili zhruba mezi lety 1996 a 2012.

„V médiích se v poslední době roztrhl pytel s experty na generaci Z a tím, jak ji oslovovat, jaké má zvyky, nectnosti a podobně. Bohužel při bližším zkoumání se ukazuje, že jejich názory jsou opřeny o výzkumy z jiných zemí nebo jsou to prostě ‚jenom' názory,“ říká jeden ze zakladatelů GenSight Ota Novotný.

GenSight na to šel jinak. Společně s Vysokou školou ekonomickou a další poradenskou firmou Strateggo oslovil devět tisíc studentů středních a vysokých škol po celém Česku. Společně zjistili, že ne všechno, co se u nás o „zetkách“ povídá, je pravda.

„Navzdory obecným nálepkám o lenivých sněhových vločkách se jedná o mladé lidi, kteří zaberou, když je to potřeba. Respektují také zkušenosti seniorních kolegů a nechají si poradit,“ tvrdí další autor studie Jan Císař.

Mladí lidé věří, že čas na odpočinek je nejen jejich svaté právo, ale i povinnost nutná k zachování efektivity. Proto většina z nich od zaměstnavatele očekává, že bude podporovat jejich duševní zdraví. Nezajímá je práce pro firmu s nejzvučnějším jménem, chtějí se prostě cítit dobře a mít pocit sounáležitosti.

Jejich řečí: good vibes only. Na rozdíl od předchozích generací X a Y nejsou zetka ochotná obětovat svůj osobní život pro šplhání v kariérním žebříčku. 

To vyplývá i z nového průzkumu společnosti Deloitte, ve kterém stojí, že mladí Češi kladou velký důraz na smysluplnost svých zaměstnání i spokojenost a pohodu v práci. „To je velmi pozitivní zpráva. Vypovídá to o tom, že si dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má a že nevhodná pozice nebo zaměstnavatel mohou mít velmi negativní dopad na kvalitu jejich života,“ domnívá se expertka Deloittu na HR trendy Andrea Černá.

Jsem na mobilu, ale pracuju

To, že zetka tráví hodně času u obrazovek, pravdou je. Díky chytrým zařízením nicméně kromě zábavy také zůstávají v obraze, komunikují s ostatními, nakupují – a pracují. „Generace Z je denně zavalena množstvím digitálních informací, proto vyžaduje přímou a empatickou komunikaci. Firmy by tak s nimi měly komunikovat otevřeně a upřímně,“ píše se ve studii GenSight. 

Podle aktuálního průzkumu personální agentury Advantage Consulting sice zetkaři zvládají sociální sítě na jedničku, v osobní komunikaci ovšem zaostávají. „Dokážou velmi rychle fungovat s úplně novými technologiemi a efektivně přijímat změny, naopak nemají rádi zdlouhavé procesy. Jsou velmi schopní v online komunikaci, v osobním kontaktu ale zaostávají,“ popsala Olga Hyklová, majitelka Advantage Consulting s tím, že zoomeři jsou při osobním kontaktu zdrženliví, jejich sebevědomí ale roste v digitálním prostředí.

„Nejsou tak odolní vůči kritickému hodnocení a mnohdy jsou přecitlivělí. Zároveň jsou více otevřeni mentorování a vedení ze strany zkušenějších kolegů a více vyžadují zpětnou vazbu,“ doplnila Hyklová.

Podle ní ale budou v budoucnu z těchto mladých lidí dobří šéfové, protože jsou realističtí a chtějí na sobě pracovat. Nejspíš také přemění pracovní trh, protože nelpí na pevné pracovní době a upřednostňují home office či možnost pracovat odkudkoliv.

„Už nyní se setkáváme s tím, že pokud je mladý člověk obsazen do vyšší funkce, pracuje velmi zodpovědně a efektivně, navíc zetkaři velmi dobře zvládají leadership – nenásilné vedení týmu s jasným stanovením cílů,“ upozorňuje majitel headhunterské společnosti Theones Petr Hykel.

„Díky tomu, že je pro ně práce s technologiemi samozřejmostí, dokážou pracovní proces výrazně zrychlit a usnadnit. To nahrává diskutované čtyřdenní pracovní době, která zlepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem,“ míní.

A co dalšího ještě mohou firmy pro zoomery udělat? Podporovat jejich samostatnost, poskytnout jim dostatek volného času, naslouchat jim a zadávat jim nejen rutinní, ale i kreativní a rozmanitou práci. Generaci Z naopak nejvíc vadí špatný kolektiv, toxické prostředí, špatná reputace firmy, neetičnost a ze zcela pochopitelných důvodů i nedostatečné platové ohodnocení. 

Částečný beef s médii

Studie GenSight ještě také upozornila na různé mýty, které se o zoomerech šíří. Zaprvé jde o už zmíněný čas trávený u telefonu. A zadruhé se jim často nadává do sněhových vloček, tedy do líných a přecitlivělých lidí. Autoři ale tvrdí, že problém zetek není lenost, ale nedostatečná angažovanost. Práce je pro ně stále důležitá, netvoří ale největší část jejich identity a musí je naplňovat. 

„Generace Z také bezpochyby čelí enormnímu tlaku – je vystavena hrozbám klimatických změn, válek, komplikované situace na trhu s nemovitostmi a neustálému tlaku médií. Navzdory těmto výzvám se mladí starají o své mentální zdraví a snaží se s ním aktivně pracovat,“ uvádí průzkum GenSight s tím, že se o mladých lidech často říká, že jsou přecitlivělí. A to právě kvůli tomu, že se zetka nebojí otevřeně mluvit o svých psychických potížích.

Ostatně zajímavý je i vztah generace Z k médiím. Podle studie mají zoomeři částečně beef, tedy dlouhodobý spor, s tradičními zdroji zpráv. Mladí lidé rychle vyměnili televizi za sociální sítě TikTok, Instagram nebo X, aby měli větší kontrolu nad tím, koho sledují. Vyhledávají navíc informace ze zdrojů, které jim jsou předávány v kratší a dynamičtější formě. 

Gen Z je na prahu produktivního věku a bude mít na svět v následujících letech výrazný dopad. Podle průzkumu GenSight tvoří necelých 20 procent populace, podobné složení mají i generace Y (tedy mileniálové narození mezi lety 1981 a 1996), X (lidé narození mezi lety 1965 a 1980) a baby boomers (narození mezi lety 1946 a 1964).

Tichá generace je zastoupena asi 10 procenty (1928 až 1945), Alfa (mladí lidé narození v desátých a dvacátých letech tohoto století) třemi procenty a G. I. Generation (1901 až 1927) půl procenta. 

Zdroj: GenSight