Letošní sklizeň vína na oblíbeném řeckém ostrově Santorini je v plném proudu. Podle místního vinaře Jannise Paraskevopulose ale vyhlídky nejsou dobré. Extrémní teploty ohrožují produkci hroznů původní odrůdy Assyrtiko, které mají zásadní význam pro mezinárodně uznávaná bílá vína z tohoto ostrova. Loňská produkce vinařství Gaia Wines, které patří Paraskevopulosovi, byla zhruba třetinová ve srovnání s produkcí z roku 2022. A letošní produkce podle odhadů klesla na šestinu roku 2022, napsal server CNBC.

„Mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou. Ale ne, rok 2024 překonal všechna očekávání,“ říká Paraskevopulos. Podle odhadu Gaia Wines z roku 2023 by odrůdě Assyrtiko mohlo hrozit, že do roku 2040 vymizí.

Vinná réva Assyrtiko v tom není sama. Podle Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV) globální produkce vína loni klesla o deset procent na 237,3 milionu hektolitrů, což byla nejnižší úroveň za 60 let. Mohly za to extrémní klimatické podmínky.

Produkce vína v Řecku se loni podle OIV propadla o více než třetinu a v Itálii a Španělsku o více než pětinu. Vinařství v jižní Evropě se totiž stále častěji potýkala s nepříznivými vlivy počasí, včetně silných dešťů, sucha a dřívějších mrazů. Takové povětrnostní jevy mohou ovlivnit nejen sklizeň v daném roce, ale i produkci v letech následujících.

„Klimatické změny významně ovlivňují produkci vína a jeho kvalitu,“ uvedl Marco Fizialetti, který je obchodním ředitelem vinařství Castello di Querceto v italském Toskánsku. „Tato situace způsobila potíže všem producentům, kteří se už v minulosti museli vyrovnávat s vysokými teplotami,“ dodává.

Slabší produkce a náročnější podmínky při zpracování zvyšují náklady a spotřebitelský trh je už teď do značné míry citlivý na cenu. Spotřeba vína loni klesla o 2,6 procenta a byla nejnižší od roku 1996, právě kvůli vyšším nákladům na produkci a distribuci, které způsobily růst cen pro spotřebitele, ukázaly odhady OIV.

Letos v srpnu jeden kilogram hroznů Assyrtiko stojí osm až deset eur (200 až 250 korun), což je dvojnásobek ceny z roku 2022. „To jsou ceny šampaňského,“ řekl Paraskevopulos a dodal, že Gaia Wines prozatím nepromítla zvýšené náklady do konečné ceny lahví. Podle něj to ale nakonec bude muset udělat, což poškodí obchod. „Když je láhev dražší než burgundské, co udělá kupující? Přijdeme o trh, na který jsme se s velkou námahou dostali.“

Někteří vinaři mění metody produkce, aby se přizpůsobili měnícímu se prostředí. Ve vinařství Antinori nel Chianti Classico se nyní vysazuje vinná réva novými směry, aby se využilo zvýšené sluneční záření. Mezi další techniky patří zvedání podpůrných konstrukcí pro vinnou révu, aby se zvýšila cirkulace vzduchu, a zasazování trávy mezi keři vinné révy. To pomohlo v posledních letech zlepšit kvalitu produkce, avšak na úkor kvantity.

Prezidentka vinařství Albiera Antinoriová však toto vítězství označila za Pyrrhovo, protože i když bylo dosaženo úspěchu, byla cena za něj tak vysoká, že se těžko dá hovořit o skutečném vítězství.

Generální ředitel španělské vinařské skupiny Raventós Codorníu Sergio Fuster poznamenal, že mnoho regionů, ve kterých má firma vinice, je nyní ve stavu nouze. Proto museli začít efektivněji využívat vodu.

Jinde vinaři pracují na vinicích na vrcholu léta, protože sklizeň je dřívější. Ve vinařství Domaine Skouras v řecké oblasti Nemea začala letošní sklizeň o rekordních 20 dní dříve. Vinař Dimitris Skuras uvedl, že snížení výskytu houbových chorob zlepšilo kvalitu hroznů, celkově však očekává nižší výnosy. On sám nyní vysazuje vinice ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou teploty obecně nižší, a vytipovává oblasti s lepším zásobováním vodou.

„Definitivní řešení zatím neexistuje, protože nedokážeme předvídat změny, které přijdou, ani extrémní počasí, kterému můžeme čelit. Naší strategií je přizpůsobit se nové realitě ve vinohradnictví jak nejlépe umíme,“ řekl Skuras.

Ne všude ale mohou spoléhat na to, že se dokážou přizpůsobit. Na Santorini se vinná réva pěstuje specifickým způsobem, charakteristickým pro tento ostrov, nazývaným kouloura. Keře se tvarují do kruhového tvaru, který je pomáhá chránit před silným větrem a intenzivním zářením. „Tyto keře mají kořenový systém starý tři, čtyři, pět století, a odumírají,“ upozornil Paraskevopulos.

Extrémní počasí není jediným problémem, který trápí evropské vinice. Zvýšený cestovní ruch také způsobil, že se investice a pracovní síly přesunuly z tradičních zemědělských prací do pohostinství.

Pro takzvané agroturistické destinace, jako je toskánský Castello di Volpaia, kde mají na statku i malý ubytovací komplex, mohou pobyty hostů kompenzovat náklady související s nižší produkcí. Ve vinařství Marchesi Antinori pak nabízejí prohlídky sklepů a kurzy vaření.

Paraskevopulos má však obavy, že místa jako Santorini, která profitují z rostoucího cestovního ruchu, by se nakonec mohla stát obětí vlastního úspěchu. „Klimatické změny jsou jistě alarmující, ale cestovní ruch je také na vině,“ řekl. „Mladí obyvatelé Santorini už neinvestují do vinařství, protože mají jiné možnosti, jak vydělat peníze.“

Kvůli těmto změnám budou o vinařské politice jednat i zástupci Evropské unie a zainteresované strany z odvětví. První setkání se má uskutečnit v září. Skupina by se letos měla sejít nejméně třikrát a na začátku příštího roku předložit svá doporučení.

Doufá, že by se jí mohlo podařit snížit některá z největších rizik, kterým toto odvětví čelí. Vinařství v celé EU zaměstnává asi tři miliony lidí a podle odhadů přispívá k hrubému domácímu produktu EU částkou 130 miliard eur (3,3 bilionu korun).