Jsou setkání evropských vůdců víceméně rutinní a pak taková, jejichž výsledky promluví do budoucnosti Unie velmi významně. Summit, jenž začne tento čtvrtek, rozhodně patří k těm druhým.

V neděli napsal deník Financial Times, že jeho reportéři viděli dokument, podle něhož EU bude sabotovat maďarskou ekonomiku, pokud Budapešť tento týden na chystaném summitu zablokuje další pomoc Ukrajině. Plán znamená výraznou eskalaci v boji mezi unijním mainstreamem a nejvíce proruským členským státem EU.

Zhroucení důvěry?

Brusel v dokumentu nastínil strategii, která se výslovně zaměřuje na hospodářské slabiny Maďarska, ohrožuje jeho měnu a vede ke zhroucení důvěry investorů ve snaze poškodit „pracovní místa a růst“. Plán evropští vůdci přijmou, pokud Budapešť během summitu tento týden odmítne zrušit své veto, kterým blokuje poskytnutí pomoci Kyjevu.

Maďarský premiér Viktor Orbán během ledna slíbil, že na čtvrtečním mimořádném summitu lídrů zablokuje využití rozpočtu EU k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině ve výši padesáti miliard eur. Pokud neustoupí, ostatní vedoucí představitelé EU by měli veřejně přislíbit, že Budapešti trvale zastaví veškeré financování ze strany EU. Účelem tohoto radikálního kroku je vyděsit finanční trhy; to by urychlilo run na maďarský forint a vedlo by to k prudkému zdražení půjček budapešťské vlády na mezinárodních finančních trzích.

„Evropa tím říká Viktoru Orbánovi ‚dost, je čas se srovnat; vy možná máte pistoli, ale my máme houfnici‘,“ citují Financial Times Mujtabu Rahmana, šéfa pro Evropu v poradenské společnosti Eurasia Group.

Atomová varianta

Dokument uvádí, že „pokud na summitu 1. února nedojde k dohodě, ostatní hlavy států a vlád by veřejně prohlásily, že vzhledem k nekonstruktivnímu chování maďarského premiéra si nedovedou představit, že by Budapešti byly nadále poskytovány finanční prostředky EU“.

To by znamenalo vyostření problematických vztahů mezi Bruselem a Budapeští na dosud nebývalou úroveň. V sázce by byla nejen Orbánova politická existence, nýbrž také pokračování členství Maďarska v Unii.

Kromě toho by zbývající šestadvacítka musela najít způsob, jak peníze pro Ukrajinu alternativně vybrat. Poté, co se eurobossové na začátku tohoto měsíce na navrhovaném balíčku (padesát miliard eur za čtyři roky) nedohodli, hledali úředníci alternativy, jak zachránit Kyjev před hrozící rozpočtovou krizí. Za nejpraktičtější způsob poskytnutí podpory přitom považují model financovaný dluhem.

Tento systém by zahrnoval záruky zúčastněných členských států za rozpočet EU, což by Evropské komisi umožnilo půjčit si na kapitálových trzích pro Kyjev v příštím roce až dvacet miliard eur, uvedli lidé informovaní o rozhovorech. Dodali, že o přesných podmínkách se stále jedná a konečná částka bude stanovena podle potřeb Ukrajiny.

Jako při pandemii

Toto ujednání je podobné struktuře použité v roce 2020, kdy Komise poskytla členským zemím až sto miliard eur levného financování na krátkodobé programy podpory práce během koronavirové pandemie. Zásadní je, že tato možnost by nevyžadovala záruky od všech 27 členských států, pokud by mezi hlavními účastníky byly země s nejlepším úvěrovým ratingem. To by Unii umožnilo maďarské veto obejít.

Daniel Deyl

Problémy to ale řeší jen napůl. Pokud Orbán neustoupí, sankce (byť neformální) samy o sobě Ukrajině peníze nezískají. A dvacet miliard eur je sice obtížné získat, ale rozhodně to Ukrajině nestačí; válka je po čertech drahý špás.

V tomto světle je třeba vidět i ujištění Mezinárodního měnového fondu, že v případě uzavření popsané eurodohody uvolní další tranši finančních prostředků pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 900 milionů dolarů. To by mělo Kyjevu poskytnout dostatek finančních prostředků, aby se nemusel uchýlit k tištění peněz, což by nutně vyvolalo prudkou inflaci.