Je jedním z veřejných tajemství fungování Evropské unie, že maďarský premiér Viktor Orbán si může dovolit, co by jinému člověku jeho míry bezvýznamnosti neprošlo, protože nad ním drží ochrannou ruku Berlín (byť leckdy neochotně). Důvodem je, že německé firmy mají v Maďarsku převelice investováno.

V roce 2019 dosáhla hodnota německých investic v Maďarsku zhruba 22 miliard eur, což je více než čtvrtina celkových zahraničních investic v zemi. Poté, co Orbán přitvrdil s protitržními intervencemi, však objem německých investic poklesl. Podle budapešťské centrální banky se za tři roky do roku 2022 snížil o třetinu.

Páteří investic jsou i nadále německé automobilky, které Orbánova vláda podpořila štědrými státními dotacemi a daňovými úlevami. Naposledy se BMW a Mercedes spojily s čínskými výrobci baterií, aby z Maďarska udělaly odrazový můstek pro přechod do éry elektrických vozidel.

Právě automobilky se v Maďarsku dlouhodobě chovají, jakoby tam byly doma. BMW, Audi z koncernu Volkswagen, ale také Mercedes Benz nadále rozšiřují svou působnost a podporují maďarský export, zatímco zbrojovka Rheinmetall v zemi staví hned několik nových továren.

Stále větší počet ostatních však není vládou premiéra Viktora Orbána nadšen. Firmy z oblasti maloobchodu, finančních služeb, médií, telekomunikací a provozovatel letiště si podle jejich manažerů vzala na mušku Orbánova nacionalistická snaha dostat jejich majetek do maďarských rukou – a to především do rukou lidí jemu osobně blízkých.

Hrot 24, Pavel Svatoš

Rychle rostoucí sektorové daně, proměnlivé legislativní prostředí, regulační tlaky a otevřeně politické kampaně mají vytlačit zahraniční investory z uvedených oblastí maďarské ekonomiky. Tvrdí to Philipp Haussmann, místopředseda Německé asociace pro podnikání na Východě, mezi jejíž členy patří někteří z největších východoevropských investorů.

„Situace v Maďarsku je děsivá,“ řekl Haussmann agentuře Bloomberg. Sám je zároveň generálním ředitelem německé vzdělávací společnosti Klett Group, jež v Maďarsku rovněž podniká. „Zahraniční investoři jsou systematicky zastrašováni,“ doplnil.

Orbánovu zeti se daří

Orbánova vláda se netají snahou posílit místní vlastnictví v ekonomice v rámci svého nacionalistického programu. Kritika však zastihla nejdéle sloužícího lídra Evropské unie v citlivém okamžiku: Brusel zadržuje 20 miliard eur kvůli obavám, že Orbánova vláda nedodržuje zásady právního státu a podporuje úplatkářství. Vládní strana Fidesz přitom ztrácí před volbami do EU a do místních samospráv voličskou podporu; rozpočtová krize zároveň komplikuje již tak kulhající zotavení z recese.

Od svého návratu k moci v roce 2010 Orbán zpřísnil svou kontrolu nad všemi aspekty maďarské politiky. Jeho dávný přítel, bývalý plynař, se po záplavě státních zakázek stal z ničeho nic miliardářem a nejbohatším člověkem v Maďarsku. Orbánův zeť je majitelem luxusních hotelů.

Vedoucí pracovníci zahraničních společností říkají, že s rostoucím zájmem o vybraná aktiva vláda označuje stále větší část ekonomiky za „strategickou“, aby dostala do hry maďarské firmy. Jedním z příkladů je budapešťské letiště. Částečně ho vlastní a provozuje německá společnost AviAlliance GmbH, kterou však nátlaková kampaň vlády tlačí k prodeji. V závodě o následnictví je v čele nejčastější obchodní partner Orbánova zetě.

Hans Reisch, šéf rakouského vlastníka maďarské odnože potravinářského řetězce Spar, v březnu nařkl úřady z toho, že si pomocí zvláštních daní vynucují převod firmy do rukou lidí blízkých Orbánově vládě. Vláda kvůli tomu hodlá společnost Spar pohnat k soudu pro pomluvu.

Další znepokojení vyvolal připravovaný zákon, který by dal antimonopolnímu úřadu pravomoci k rozdělení některých společností. Úřad mezitím paradoxně sám vyzval vládu, aby přijetí zákona odložila. „Je těžké říci, na které firmy se legislativa vztahuje, kdy a kde je pro ně červená čára,“ cituje Bloomberg Zoltána Nagye, jenž v letech 1998 až 2010 antimonopolní úřad vedl.

Pro cizince tu není místo

Kritici vlády tvrdí, že peníze daňových poplatníků nakonec končí obohacením Orbánových nejbližších politických a obchodních spojenců. V lednu 2023 poskytli státní věřitelé půjčky ve výši více než miliardy dolarů společnosti 4iG Nyrt – místní firmě, kterou Orbán připravuje na pozici národního telekomunikačního šampiona. Účel? Nákup většinového podílu v maďarském podniku Vodafone Plc.

Mezitím nedostatek hotovosti zvyšuje závislost vlády na sektorových daních. Jedna mezinárodní společnost působící v odvětví stavebnictví nyní na daních odevzdává státu 69 procent svých příjmů, uvedl člen vedení firmy, který si nepřál být jmenován z obavy z dalších represivních opatření.

Pro stavebnictví je „nejdůležitější zásadou, že zahraniční společnosti a zahraniční stavební materiál jsou persona non grata (sic),“ řekl v listopadu novinářům ministr stavebnictví János Lazar. „V Maďarsku pro ně není místo.“

„Nejde jen o znárodňování, ale o to, aby se společnosti dostaly do rukou politicky dobře propojených lidí,“ řekl Haussmann. „Není to už německo-maďarská, nýbrž celoevropská záležitost.“

Znepřátelit si německé investory ve velkém by bylo asi to poslední, co by si maďarský premiér mohl přát. Pokud by Berlín přestal mít zájem krýt jeho politické výstřelky, Orbánova pozice v EU by citelně oslabila.