Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rychlá expanze obnovitelných zdrojů znamená pro evropský trh s elektřinou nečekaný problém. Ceny elektřiny totiž až příliš často padají do negativního pásma, protože o přebytky elektřiny není zájem.
Ceny elektřiny v letošním roce už vytvořily nový nelichotivý rekord. Klesly do negativního cenového pásma. Jinými slovy to znamená, že trh platil odběratelům, kteří elektřinu spotřebovávají. Na první pohled to může vypadat pro koncové spotřebitele jako výhra, opak je však pravdou.
Dokazuje to, že evropská energetická soustava neumí efektivně využívat vyrobenou elektřinu z větrných a solárních farem, které rostou v posledních letech doslova jako houby po dešti. Starý kontinent totiž nemá dostatek infrastruktury pro ukládání zelených energií, upozornily Financial Times.
Poradenská firma ICIS spočítala, že ceny elektřiny spadly do negativního cenového pásma v prvních osmi měsících roku po dobu 7841 hodin (jedná se o součet ve všech členských státech EU - pozn. red.), v některých případech atakovaly cenu minus dvacet eur za megawatthodinu. Tato situace je pochopitelně nejvíce bolestivá pro provozovatele větrných a solárních parků. Loni to ve stejném období činilo 6428 hodin, před pěti lety to bylo pouze 675 hodin.
„Je to něco jako harakiri,“ nechal se slyšet hlavní komoditní analytik švédské banky SEB Bjarne Schieldrop, protože tato situace na trhu podkopává snahy budovat další zelené zdroje.
Energetický think-tank Ember Climate z Edinburghu upozornil na to, že se za posledních pět let zvýšil celkový instalovaný výkon solárních elektráren ze 127 gigawattů až na 301 gigawattů. V případě větrných farem to je ze 188 GW na 279 GW.
I proto mohly letos v první polovině roku vyrobit obnovitelné zdroje více než padesát procent elektřiny v EU, prvně v historii. Sektor ukládání energie a flexibility výroby a spotřeby elektřiny je však v tomto směru pozadu. I proto roste počet hodin, kdy producenti energií platí koncovým spotřebitelům, že nadbytečnou elektřinu spotřebují.
Energetičtí analytici dále připomínají, že situaci na trhu s energiemi zhoršují nekoordinované kroky jednotlivých vlád v rámci zemí EU a různé podpůrné programy, které se v čase mění. Negativní ceny vedou ke „kanibalizaci“ v sektoru větrné a solární energetiky, varovala Naomi Chevillardová ze asociace SolarPower Europe.
V případě solární energie často dochází k tomu, že když je slunečno v Německu, je slunečno i v Řecku a v dalších zemích. Solární elektrárny pak vyrábějí ve velkém množství elektřinu během dne, kdy po ní není velká poptávka, vysvětlil analytik Matthew Jones z ICIS. Proto je nutné zvýšit investice do skladovacích kapacit energií, flexibility a energetických sítí.
