Evropa nezvládá využít zelenou energii. Ceny elektřiny stále častěji padají do záporu

Ceny elektřiny v letošním roce už vytvořily nový nelichotivý rekord. Klesly do negativního cenového pásma. Jinými slovy to znamená, že trh platil odběratelům, kteří elektřinu spotřebovávají. Na první pohled to může vypadat pro koncové spotřebitele jako výhra, opak je však pravdou.

Dokazuje to, že evropská energetická soustava neumí efektivně využívat vyrobenou elektřinu z větrných a solárních farem, které rostou v posledních letech doslova jako houby po dešti. Starý kontinent totiž nemá dostatek infrastruktury pro ukládání zelených energií, upozornily Financial Times.

Británie po 140 letech končí s uhlím. Zavírá poslední uhelnou elektrárnu

Spojené království je první vyspělou průmyslovou zemí, která úplně ukončuje výrobu elektřiny z uhlí. Na konci září odstaví poslední velký uhelný zdroj na ostrovech. Do konce dekády chce britská vláda vyrábět elektřinu pouze bezemisně.

Spojené království je první vyspělou průmyslovou zemí, která úplně ukončuje výrobu elektřiny z uhlí. Na konci září odstaví poslední velký uhelný zdroj na ostrovech. Do konce dekády chce britská vláda vyrábět elektřinu pouze bezemisně.

Poradenská firma ICIS spočítala, že ceny elektřiny spadly do negativního cenového pásma v prvních osmi měsících roku po dobu 7841 hodin (jedná se o součet ve všech členských státech EU - pozn. red.), v některých případech atakovaly cenu minus dvacet eur za megawatthodinu. Tato situace je pochopitelně nejvíce bolestivá pro provozovatele větrných a solárních parků. Loni to ve stejném období činilo 6428 hodin, před pěti lety to bylo pouze 675 hodin.

„Je to něco jako harakiri,“ nechal se slyšet hlavní komoditní analytik švédské banky SEB Bjarne Schieldrop, protože tato situace na trhu podkopává snahy budovat další zelené zdroje.

Energetický think-tank Ember Climate z Edinburghu upozornil na to, že se za posledních pět let zvýšil celkový instalovaný výkon solárních elektráren ze 127 gigawattů až na 301 gigawattů. V případě větrných farem to je ze 188 GW na 279 GW.

Němci skupují soláry na balkony. Pořídit se dají se slevou i v supermarketu

Kabinet v Berlíně dále usnadňuje instalaci balkonových solárních panelů. V budoucnu nebude ani nutné je registrovat u provozovatele sítě a už nyní se solární systémy na balkony dají snadno pořídit i v supermarketech.

Kabinet v Berlíně dále usnadňuje instalaci balkonových solárních panelů. V budoucnu nebude ani nutné je registrovat u provozovatele sítě a už nyní se solární systémy na balkony dají snadno pořídit i v supermarketech.

I proto mohly letos v první polovině roku vyrobit obnovitelné zdroje více než padesát procent elektřiny v EU, prvně v historii. Sektor ukládání energie a flexibility výroby a spotřeby elektřiny je však v tomto směru pozadu. I proto roste počet hodin, kdy producenti energií platí koncovým spotřebitelům, že nadbytečnou elektřinu spotřebují.

Energetičtí analytici dále připomínají, že situaci na trhu s energiemi zhoršují nekoordinované kroky jednotlivých vlád v rámci zemí EU a různé podpůrné programy, které se v čase mění. Negativní ceny vedou ke „kanibalizaci“ v sektoru větrné a solární energetiky, varovala Naomi Chevillardová ze asociace SolarPower Europe.

V případě solární energie často dochází k tomu, že když je slunečno v Německu, je slunečno i v Řecku a v dalších zemích. Solární elektrárny pak vyrábějí ve velkém množství elektřinu během dne, kdy po ní není velká poptávka, vysvětlil analytik Matthew Jones z ICIS. Proto je nutné zvýšit investice do skladovacích kapacit energií, flexibility a energetických sítí.

Německo selhalo. Konec jádra zvýšil náklady na energie o 17 bilionů, tvrdí studie

Postupné odpojování jaderných zdrojů přišlo Němce velice draho. Náklady na nové energetické zdroje vyšly na 696 miliard eur, v přepočtu na 17 bilionů korun. Jen poloviční investice do rozvoje jádra by vedly k většímu poklesu uhlíkových emisí.

Postupné odpojování jaderných zdrojů přišlo Němce velice draho. Náklady na nové energetické zdroje vyšly na 696 miliard eur, v přepočtu na 17 bilionů korun. Jen poloviční investice do rozvoje jádra by vedly k většímu poklesu uhlíkových emisí.