Ostatně ve městech žije více než polovina všech lidí na světě, v Česku to je dokonce asi sedmdesát procent. I proto se velká sídla významně podílejí na uhlíkových emisí a významně přispívají ke klimatické změně.

Platný zákon o hospodaření energií vyžaduje pro novostavby a renovace zvyšování energetických standardů. Od roku 2000 tak musí mít novostavby rodinných domů téměř nulovou spotřebu energie. U větších budov to platí dokonce od roku 2018, respektive 2019. „Toto pojmenování je však zavádějící a ve skutečnosti neodpovídá svému názvu – reálně jsou nové budovy pouze o 10 až 20 procent úspornější ve srovnání s doposud stavěnými bytovými domy,“ upozornil odborný web Šance pro budovy.

Ostatně už v roce 2018 vyhovovalo požadavkům tohoto nařízení na 80 procent novostaveb. Na povinnost stavět energeticky úsporné domy se připravil rovněž trh s hypotečními úvěry. Například Hypoteční banka nabízí už několik let takzvanou Zelenou hypotéku, která je určená pro domy s energetickým štítkem A a B a zájemcům nabízí mimo jiné slevu na úrokové sazbě.

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí zase 12. října spustily další kolo programu Nová zelená úsporám. Nově vyhlášené výzvy nabídnou celkem 11 miliard korun z Národního plánu obnovy. Do roku 2030 ministerstvo počítá rovněž se zapojením dalších zdrojů, především výnosů z prodeje emisních povolenek nebo peněz z Modernizačního fondu. Celkem tak bude program v následující dekádě disponovat částkou minimálně 39 miliard korun. Snahou bylo poskytnout majitelům domů jeden dotační program, kde si budou moci podporu poskládat na míru. Žadatel si tak může zkombinovat různá opatření – od zateplení, přes výměnu kotle, instalace fotovoltaiky až po pořízení nádrže na dešťovou vodu.

„U některých podporovaných opatření pak navyšujeme jednotkové dotace. Například se zvýšila podpora na zateplení stávajících domů o zhruba 20 procent, podpora na výstavbu rodinného domu o 50 tisíc korun a finančně si domácnosti polepší i při výměně zdroje tepla. Částky, které mohou žadatelé na zlepšení svého bydlení získat, tak nejsou vůbec zanedbatelné a uhradit mohou až polovinu vstupních nákladů,“ sdělil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, který bude administraci programu zajišťovat.

Výhodnější podmínky čekají i zájemce o solární systémy, které každým rokem stoupají na popularitě. „Ve spolupráci s odborníky z ČVUT jsme připravili nový jednoduchý systém výpočtu dotace, který umožní žadatelům realizovat systém zcela dle jejich potřeb. V reakci na budoucí možnost zapojení nové FVE do energetických komunit byla zrušena podmínka, že 70 procent vyrobené energie se musí využít pro vlastní spotřebu v daném místě. O podporu nepřijdou systémy kombinující FVE s tepelnými čerpadly a nově bude podpořena i elektromobilita pro domácnosti ve formě příspěvku 30 tisíc korun na pořízení nabíječky elektromobilů,“ dodal Valdman.

Lepšího energetického standardu lze dosáhnout právě lépe zateplenými obvodovými zdmi, střechou a kvalitními okny, většinou s trojskly. Díky kvalitnější obálce budovy společně s účinným zastíněním jižních oken je dům odolnější vůči klimatickým změnám – to znamená, že se v létě méně přehřívá a v zimě se do něj nedostává chlad zvenčí. Lepší energetický standard navíc přináší domácnostem, firmám a institucím nemalé úspory za energie, vyšší kvalitu technického řešení domu díky moderním technologiím včetně rekuperace, tepelným čerpadlům nebo využívání sluneční energie a někdy také zdravější vnitřní prostředí. Zmiňovaný web Ušetřeno.cz na modelovém příkladu ukázal, že lze za rok ušetřit desítky tisíc korun: zatímco domácnost v rodinném domě s energetickým štítkem F (velmi nehospodárná stavba) zaplatila za vytápění a přípravu teplé vody ročně 79 tisíc korun, po rekonstrukci a získání energetického štítku A (mimořádně úsporná stavba) to bylo 30 tisíc korun, tedy o 49 tisíc méně.

Ostatně zájem o to, aby obytné prostory „žraly“ co nejméně energie a rodina díky tomu ušetřila, je patrný ze vzrůstajícího zájmu Čechů o pasivní rodinné domy. Vloni se jich postavilo o třetinu více než v roce 2019. Zatímco před deseti lety se v Česku nacházelo méně než 200 domů v pasivním standardu. Letos na jaře jich bylo už okolo 8,8 tisíc. „Pasivní domy tvoří 8,3procentní podíl na celkovém počtu nových rodinných domů. V roce 2019 to bylo jen 6 procent,“ uvedl Tomáš Vanický z Centra pasivního domu. Významně také narostl počet certifikovaných administrativních, komerčních, logistických, ale i rezidenčních budov, a to dvakrát ve srovnání s rokem 2019 - vloni jich tak bylo 443. Certifikace hodnotí dopad budovy na životní prostředí, tedy splnění stanovených standardů.

Evropská komise chce jít ale ještě dál. V polovině července zveřejnila sadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku „Fit-for-55“, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Řada návrhů se dotýká také sektoru budov. K těm nejzásadnějším patří navýšení povinných energetických úspor z 0,8 procenta na 1,5 procent ročně, rozšíření cíle renovací vládních budov na všechny veřejné budovy, navíc do úrovně budov s téměř nulovou spotřebou, nebo zahrnutí sektoru budov do systému obchodování s emisními povolenkami.