České ekonomice se až do příchodu pandemie čínské chřipky dařilo, hospodářství rostlo a s ním i naše životní úroveň. Na stavu automobilů v českých garážích a na parkovištích jako by se ale rostoucí blahobyt neprojevoval, spíš naopak. Průměrné stáří osobních aut registrovaných v Česku každoročně stoupalo a vyšší byly i emise, které česká osobní doprava produkuje.

Řečí statistik, loni na podzim jezdilo po tuzemských silnicích podle údajů Sdružení dovozců automobilů téměř 6,3 milionu osobních aut s českou registrační značkou. To je o 1,6 milionu víc než v roce 2011. Zatímco ale před deseti lety činil průměrný „věk“ osobního auta v Česku 12,7 roku, loni to bylo už skoro o tři roky více.

S příchodem pandemie se stárnutí vozového parku v Česku ještě zrychlilo. Jednou z příčin byl nedostatek nových automobilů a také novějších ojetin v autobazarech. Kupující je nahrazovali dovozem vozů z druhé ruky z ciziny, které jsou v průměru starší než secondhandová auta z českého trhu.

Nastupující elektromobilita to může ještě zhoršit. Nová auta s bateriovým pohonem jsou podstatně dražší než ta s motorem spalovacím a platit to bude také pro ojetiny. U nich navíc v nejbližších letech nebude existovat plnohodnotná alternativa v podobě rozvinutého sekundárního trhu. Dokud nebude nabídka ojetých elektroaut širší, a hlavně cenově dostupná, mnoho řidičů bude natahovat životnost svých starých benzinových a naftových vozidel ještě víc než dosud. Rozvinutého trhu s levnými „elektroojetinami“ se ale jen tak nedočkáme, a tak bude stárnutí vozového parku pokračovat.

Nadvláda aut z druhé ruky

V loňském roce se vozový park v Česku podle údajů Sdružení dovozců automobilů rozšířil o necelých 207 tisíc nových vozů. A bezmála o 186 tisíc ojetin, které se dovezly ze zahraničí. Kromě toho další řádově stovky tisíc vozidel změnily majitele v rámci Česka – přesné údaje za rok 2021 ještě nejsou k dispozici. V každém případě ale většina vozidel, která se v Česku prodají, pochází z druhé ruky.

Pandemie se projevila nejprve na prodejích nových automobilů a později se problémy přelily i na sekundární trh. U výrobců nových aut se dva roky s čínskou chřipkou nesly nejprve ve znamení lockdownů a posléze čipové krize. Výsledkem byly v obou případech výpadky výroby, které trh poznamenaly nedostatkem nových vozů, na něž si zájemci v některých případech musejí počkat i déle než rok.

Část lidí plánujících nákup auta proto raději místo čekání sáhla po novější ojetině. Většina zájemců o nový vůz nákup jednoduše odložila a nechala si stávající dopravní prostředek, čímž přispěla k menší nabídce. Autobazary neměly co vykupovat a klesající nabídka pokulhávala za rostoucí poptávkou.

Jan Němec

I přes nahrazení části českých ojetin staršími vozy ze zahraničí se tak autobazarům loni postupně vyprazdňovaly katalogy. Jen za poslední tři měsíce minulého roku klesl počet ojetých aut v nabídkách o desetinu. Podle údajů společnosti Carvago, specializující se na online prodej, na začátku letošního roku počet nabízených vozů z druhé ruky spadl na úroveň krizového období roku 2009.

Společně s tím pochopitelně rostly i ceny. Podle analýzy AAA Auta kvůli převisu poptávky ojetá vozidla z nabídky v roce 2021 podražila v průměru o patnáct procent. Společnost Cebia zase uvádí, že na celém trhu byla ve třetím čtvrtletí 2021 starší vozidla dražší téměř o desetinu. Průměrná cena podle statistiky Cebie vystoupala na 250 tisíc korun.

Napjatá situace na trhu starších automobilů, na němž je závislá převážná část české nižší a střední třídy, naznačuje nepříjemný trend, který se negativně podepíše i na dalším růstu průměrného „věku“ osobních vozů v Česku. Zlepšení situace na sekundárním trhu se totiž podle prodejců nedá očekávat ani letos.

Ojetiny z Německa

Dodávky nových osobních vozů se kvůli dalším vánočním uzavírkám automobilek a pořadníkům čekajících zájemců jen tak nezlepší. „Pokud jejich nedostatek bude pokračovat, což se dá bohužel předpokládat, bude se zvyšovat poptávka po ojetých vozech. Zvyšující se zájem pak pochopitelně šroubuje jejich ceny. A netýká se to jenom zánovních ojetin. Ceny rostou i u starších aut, protože jich začíná být na trhu výrazný nedostatek,“ upozorňuje předseda Asociace autobazarů APPAA Petr Přikryl.

Nedostatek domácích vozů z druhé ruky se už loni řešil importem ze zahraničí, což se projevilo také na rekordním čísle 186 tisíc přivezených automobilů. Vyšší čísla eviduje ve své databázi Sdružení dovozců aut naposledy v roce 2008, kdy v Česku přibylo více než 230 tisíc ojetin z ciziny.

Letos má tento trend pokračovat. „Dovoz ojetin ze zahraničí bude stoupat. Tím se sem ale pochopitelně budou dostávat i výrazně starší vozy v ne zrovna dobrém technickém stavu,“ dodává Přikryl.

Přitom pomineme-li majitele „veteránů“, kteří svá vozidla využívají desítky let, přispívají k růstu průměrného stáří českého vozového parku nejvíc právě importovaná auta.

Zatímco průměrné stáří vozidel, která si přeprodávají čeští řidiči, dosahovalo loni podle statistik společnosti Cebia, prověřující původ vozů, zhruba sedmi let, u těch ze zahraničí to bylo téměř jedenáct let. Datum výroby před deseti a více roky měla více než polovina importovaných ojetin. Naopak mladší pěti let bylo jen asi 23 procent starších aut z dovozu.

Pod tlakem elektromobility

Problémy čekají trh s ojetými automobily a řidiče odkázané kvůli finančním limitům na starší vozidla i v delším horizontu, a to kvůli nástupu elektromobility. Přísná legislativa tlačí automobilky do přesunu výroby směrem k vozům poháněným baterií. Ty jsou ale pro většinu lidí při současné cenové hladině nedostupné. A nejen to. S růstem podílu elektromobilů na prodejích nových vozů bude také dál ubývat starších benzinových a naftových vozů v autobazarech, což bude tlačit jejich cenu vzhůru.

V praxi to bude znamenat s velkou pravděpodobností další růst průměrného stáří vozového parku v Česku.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

Důvod je jednoduchý: u ojetin hraje největší roli cena. Podle údajů společnosti Cebia loni za 47 procent všech prodaných vozů z druhé ruky zaplatili jejich noví majitelé 200 tisíc korun a méně. Naopak ojetiny s cenou nad 300 tisíc korun představovaly pouze čtvrtinový podíl na celkových prodejích.

Zdražování spalovacích ojetin tak fakticky znepřístupní pořízení novějšího a ekologičtějšího benzinového nebo naftového modelu značné části dnešních zákazníků autobazarů. Místo aby své „veterány“ nechali sešrotovat a pořídili si novější vůz, budou odkázaní na jejich opečovávání až do doby, než sekundární trh nabídne za přijatelnou cenu starší elektromobil. To ale může trvat dlouho.

Zlomek trhu

Aktuálně představují hybridy či elektroauta do zásuvky zanedbatelnou část trhu s ojetinami. Například podle šéfky největšího autobazaru AAA Auto Karolíny Topolové sice poptávka po starších elektromobilech, a především hybridech roste o desítky procent ročně, ovšem jde o růst prakticky z nuly. Na prodejích se tak „elektroojetiny“ podílejí minimálně – v případě AAA Auta necelými dvěma desetinami procenta u hybridů a jednou desetinou procenta u aut do zásuvky.

Sekundárnímu trhu s elektroauty v příštích letech hrozí ještě horší problémy s nabídkou, než jaké nyní panují u ojetin se spalovacím motorem. Zhruba polovinu dnešního trhu s ojetinami v Česku tvoří prodeje tuzemských aut, druhá polovina se dováží ze zahraničí. Pokud se ale podíváme na prodeje nových elektromobilů na místním trhu, je evidentní, že za tři nebo čtyři roky bude českých ojetin na baterku k dispozici v podstatě směšné množství.

Jinak řečeno, kde se neprodávají nová auta, tam chybějí také ojetiny, a přesně tento případ hrozí Česku. Například loni se v tuzemsku prodalo jen asi 2600 nových čistých elektroaut, což je dokonce méně než v roce 2020. Na vině bylo především ukončení prodeje elektrické verze Škody Citigo, která byla nejdostupnějším elektrovozem v Česku.

Z více než šesti milionů aut registrovaných v Česku je jen necelých devět tisíc elektromobilů, a i pokud připočteme oblíbené plug-in hybridy, stále jde o počty v řádu desítek tisíc. S ohledem na roční prodeje ojetin v řádu stovek tisíc je zjevné, že na vytvoření dostatečné budoucí nabídky v autobazarech stačit nebudou. Jinými slovy, pokud mají starší elektromobily uspokojit poptávku zájemců o levnější auto, budou se muset do Česka masivně dovážet.

Drahé elektroojetiny

Důležité pro obnovu českého vozového parku a jeho „zelenání“ budou také ceny starších elektromobilů. U těch dnes dochází k určitému paradoxu. Mohlo by se zdát, že auto na baterii jako žhavá technická novinka bude na rozdíl od „špinavých“ motorů bez perspektivy lépe držet hodnotu. To ale zatím neplatí. Do autobazarů se nyní dostávají hlavně první modely s čistě bateriovým pohonem a průkopníci svého druhu.

Obor se ale rychle vyvíjí a každá nová modelová řada výrazně překonává vlastnosti těch předešlých. Kvůli tomu budou první série zastarávat rychleji než léty prověřené, k dokonalosti dotažené spalovací motory. Tomu odpovídají i ceny.

Politiky autobazarů se liší, v průměru ale dnes vykupují auta s baterií za nižší ceny oproti původní hodnotě než v případě stejně starých benzinových nebo dieselových aut. Ojeté elektromobily jsou ale vzhledem k podstatně vyšší pořizovací ceně nových vozů i tak pořád dražší, a navíc nabízejí nepříliš lákavé vlastnosti, například malý dojezd nebo nedostatečnou kapacitu opotřebované baterie.

V případě novějších, pokročilejších modelů elektromobilů, u nichž už výrobci běžně poskytují záruku na osm let a 200 tisíc ujetých kilometrů, odpadne část technických limitů, například nutnost nákladně opotřebovanou baterii vyměnit. Zároveň ale bude rozdíl ceny ojetiny oproti novému vozu podstatně nižší než dnes. Elektrické ojetiny budou hůře dostupné než dnes vozy se spalovacím motorem.

Bez dotací to nejde

Při pohledu do statistik prodejů elektroaut v jednotlivých evropských zemích není těžké uhodnout, co je nyní aktuálně největší motivací lidí pro koupi auta s baterií: dotace či jiná forma státní podpory. Právě díky tomu se mohou solidními výsledky pochlubit Německo, Nizozemsko nebo evropský premiant Norsko.

V Česku žádný konkrétní návrh podpory nákupu elektroauta pro běžné domácnosti není na stole a tomu odpovídají i zanedbatelné prodeje. Prozatím se chystá pouze podpora elektromobility ze státní kasy zacílená na firemní sektor.

Jan Němec

Problematický je z hlediska dotací také fakt, že směřují pouze na pořízení nových elektromobilů a trhu ojetin se netýkají. Ten z dotací bude těžit jen zprostředkovaně, díky tomu, že tři čtvrtiny ojetin na český trh dodávají firmy. Dotace firmám mohou zkrátka zajistit do budoucna větší nabídku elektroaut v bazarech.

Pro majitele aut se spalovacími motory, kteří na výměnu dopravního prostředku mají k dispozici úspory do 200 tisíc, to ale znamená jediné: než se dočkají modelu elektromobilu, který si budou moci finančně dovolit, budou jezdit dál na benzin nebo naftu. Jak to ovlivní průměrné stáří a technický stav aut v Česku, asi není třeba rozvádět.