I když radnice projekt podporovala, nakonec v referendu hlasovalo proti výrobě dřevěného uhlí 72 procent voličů. Ukazuje se, že komplikované téma je pro lidový plebiscit nevhodné, postěžoval si starosta osmitisícového města Volker Diefenbach z SPD. 

Hlasování předcházelo několik měsíců veřejné debaty, jež se zvrhla spíše v dlouhotrvající hádku. Jakékoli nejednoznačné téma – jež se notabene týká ekologie – je v Německu velmi výbušné, místo racionálních argumentů rozhodují vášně a emoce. Obě strany mobilizovaly své voliče. Radnice pochopitelně zdůrazňovala plusy, kritici minusy, které vzniknou obyvatelům a okolní přírodě. 

Zlé uhlí Spalování uhlí v elektrárnách je strašákem ekologických organizací po celém světě. I v Německu se stalo symbolem oteplování planety. Berlínská vláda rozhodla, že by se mělo přestat úplně používat do roku 2038. Pro řadu aktivistů je ale tento termín málo ambiciózní. Také v Česku se nejčastěji hovoří o termínu 2038.

Samotný Diefenbach byl pod palbou kritiky zelených organizací i jejich sympatizantů, kteří požadují jeho rezignaci. Ani uspořádání pěti informačních besed nepomohlo kritiky přesvědčit o smysluplnosti nové továrny. Ochráncům přírody chybělo zastoupení nezávislých expertů. „Výsledek je jasný, řízení pro vybudování továrny bylo zastaveno. Nedokázali jsme dostatečně vysvětlit složité téma,“ litoval starosta. 

Referendum raději ne

Odpůrci výroby dřevěného uhlí argumentovali nárůstem nákladní dopravy a obávali se také o okolní přírodu. Radnice naopak zdůrazňovala, že nová továrna bude moderní a může zpracovávat dřevo z obecních okolních lesů, které usychají. „Poskytli jsme věcné a velmi komplexní informace,“ postěžoval si Diefenbach po konání referenda. Poučení podle něj spočívá v tom, že obce nemají vyhlašovat hlasování o příliš složitých tématech. 

Už v květnu na svou funkci zástupce starosty rezignoval politik SPD Wilfried Herborn, který nesouhlasil s tím, že nová továrna bude ku prospěchu komunity. Odůvodnil to tím, že se Heidenrod zavázal k využívání elektřiny pro domácnosti z místních větrných turbín a stane se klimaticky neutrálním.

Tuny spáleného dřeva

Továrna, kterou měla postavit francouzská společnost Carbonex, měla ročně spálit 180 tisíc tun dřeva k výrobě 120 tun dřevěného uhlí. Oxid uhličitý, který při výrobě vzniká, se měl ukládat pro možné využití na dalších 30 let, což se odpůrcům fabriky rovněž nezamlouvalo. Jako vedlejší produkt se měla naopak vyrábět elektřina, jež by se dodávala do veřejné sítě. 

Továrna by pálila i dřevo, které nebylo nutné z okolních lesů těžit, zdůrazňovaly občanské iniciativy. Před radnicí opakovaně protestovali občané ve žlutých vestách, aby novému projektu, jenž by zabíral 17 hektarů, zabránili.

Město se nachází v oblasti pohoří Taunus a je obklopeno lesy. Disponuje největším obecním lesem v Hesensku o rozloze 4600 hektarů. I proto si francouzská společnost před rokem vybrala toto místo pro možnou stavbu nového podniku. Mělo tu vzniknout 80 pracovních míst, což pro Diefenbacha znamenalo úspěch, protože do tohoto regionu se nové firmy zrovna nehrnou. 

Podle radnice mluvily ve prospěch výrobce vysoké ekologické a etické standardy pro výrobu uhlí, které se používá při zahradním grilování. Běžně se totiž dřevěné uhlí pro německý trh vyrábí v Paraguayi, Nigérii, Polsku nebo na Ukrajině. Ještě před konáním referenda se pro projekt vyslovili i členové radnice ze strany Zelených, upozornil web regionální televize hessenschau.de. 

Uhlí z pochybných zdrojů

Němci na grilech ročně spálí 280 tisíc tun dřevěného uhlí, přitom jen 40 tisíc se vyrobí přímo v Německu. „Máme šanci nahradit dřevěné uhlí z velmi pochybných zdrojů,“ apeloval na spoluobčany starosta. Ročně měla francouzská fabrika zpracovat čtyři tisíce nákladních vozů dřeva. To ale bylo pro odpůrce zásadním problémem. 

Diefenbach projekt obhajoval tvrzením, že se z okolních lesů bude těžit jen tolik dřeva, aby se mohly přirozeně obnovovat. Celý proces výroby měl být vysoce ekologický. Odpůrci kontrovali, že se bude muset vykácet zmíněných 17 hektarů lesa, aby továrna mohla vůbec vzniknout. „Potřebujeme stromy v lese, nikoli jako dřevěné uhlí na grilu,“ zlobil se Stefan Husch z iniciativy Žádný les pro dřevěné uhlí. 

Další místní spolek Krásný Heidenrod brojil proti tomu, že profit pocházející z okolní přírody poplyne do kapes majitelů firmy Carbonex. Eckhardt Jost z tohoto sdružení varoval před zvýšením nákladní dopravy o 15 procent. Vozy se dřevem navíc budou komplikovat místní dopravu a vzroste hladina hluku. 

Odpůrce podpořila i německá nezisková organizace Robin Wood, jež se zaměřuje na ochranu německých lesů. Výstavba nové továrny povede k oslabení lesů v okolí, namítli ochránci.