Donald Trump hrozí i Evropě, že na její produkty uvalí vysoká dovozní cla (ilustrační obrázek)
vygenerováno ve Stable Diffusion
EU vs. USA
Experti doporučují Bruselu, aby byl vůči Trumpovi tvrdší
Změna v Bílém domě může být pro Brusel a Evropskou unii budíčkem, aby změnila svůj přístup v ekonomické politice. Analytici doporučují, aby Brusel na globálním poli vystupoval mnohem sebevědoměji.
redaktor
Nástup Donalda Trumpa do čela největší ekonomiky světa (oficiálně to bude 20. ledna), vyvolává řadu otazníků, zda a jakým způsobem uvede staronový prezident do praxe své sliby a plány. Další regiony ve světě se hlavně obávají zavádění dovozních cel ze strany Spojených států.
Trump už také Evropské unii vzkázal, že očekává větší nákupy amerických fosilních surovin, zemního plynu a ropy. Pro starý kontinent bude navíc menší angažovanost Ameriky ve světě představovat větší nároky na obrannou, případně klimatickou politiku.
Analytici a politici varují, že evropská sedmadvacítka bude muset vystupovat na globální scéně mnohem aktivněji, pokud nechce přijít o svůj blahobyt a vliv na světovou ekonomiku. Každopádně musí posílit svoji konkurenceschopnost a svou geopolitickou váhu.
Bývalý šéf Evropské komise José Manuel Barroso tvrdí, že pro Unii bude znamenat nástup Trumpa do oválné pracovny šokovou terapii. Evropa se totiž musí vyrovnat nejen s válkou na Ukrajině, ale také s ekonomickou stagnací a ztrátou konkurenceschopnosti kvůli vysokým cenám energií a přeregulovanému unijnímu trhu.
„Trump 2.0 vyostřuje všechny výzvy a je nezbytným probuzením pro EU,“ zdůraznil portugalský politik. Právě krizové situace mají starému kontinentu dodat nové impulsy pro zavedení strukturálních reforem evropské ekonomiky.
Bývalý šéf Evropské komise souhlasí s analýzou exprezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho, že je třeba každý rok v Unii mobilizovat 750 až 800 miliard eur (18,8 až 20,1 bilionu korun), tedy zhruba pět procent unijního HDP, aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopný vůči USA a Číně.
Brusel by měl také vůči Trumpově administrativě vystupovat sebevědomě a odradit jej od záměru uvalit na evropské zboží cla. „EU má šanci přestat být geopolitickým teenagerem a postupně se prosadit na světové scéně vedle Ameriky a Číny,“ vysvětlil Barroso.
Zavedení amerických cel by každopádně způsobilo další problémy evropským firmám, zejména automobilovému sektoru. Ekonom banky Goldman Sachs Sven Jari Stehn odhadl, že plošné desetiprocentní dovozní clo sníží HDP eurozóny o jedno procento.
Německá ekonomika by klesla o 1,1 procenta, Španělsko by ztratilo 0,6 procenta. Už samotná nejistota na trzích zvyšuje ekonomická rizika, firmy mohou kvůli tomu začít odkládat investice.
Očekává se také, že země EU, jež jsou zároveň členy Severoatlantické aliance, budou muset navýšit výdaje na obranu. Pouhé splnění dlouhodobého cíle utrácet alespoň dvě procenta HDP sníží růst unijní ekonomiky o 0,5 procenta, varuje Goldman Sachs.
Engjellushe Morinaová z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) tvrdí, že EU musí zvýšit vlastní angažovanost ve světě, aby zabránila Rusku a Číně posilovat svou geopolitickou pozici.
