Od migrační krize v roce 2015 se v Evropě vede intenzivní debata o tom, jak se vyrovnat se zástupy uchazečů o azyl, které z velké části přicházejí ze zemí Afriky a Střední Asie. Často se jedná o lidi s úplně jiným kulturním a náboženským zázemím. A s tím, jak ve společnosti roste nespokojenost s liberální migrační politikou, začínají vládnoucí strany dosavadní liberální přístup měnit a zpřísňovat.

Nejlépe to dokládá vývoj ve dvou velkých evropských ekonomikách: ve Spojeném království a v Německu. Shodou okolností ve dvou dnech po sobě poslanci zmíněných zemí rozhodli o tom, že se s žadateli o azyl nebude jednat v rukavičkách. Jak konkrétně ohlášené zpřísnění vypadá?

V případě Spojeného království dokázal premiér Rishi Sunak (jeho rodiče se narodili v Keni a Tanzanii a mají indický původ) získat většinu u svých konzervativních zákonodárců a protlačil zákon, jenž britské vládě umožňuje vést azylové řízení mimo britské ostrovy, a to konkrétně ve Rwandě.

Británie za to bude africké zemi platit, ovšem zákon musí schválit ještě Sněmovna lordů. Oba státy se na tomto mechanismu dohodly už v roce 2022, ovšem současná britská legislativa neumožňuje posílat žadatele o azyl do africké země.

Zpřísnění přichází poté, co ostrovní monarchie zažívá masivní nárůst počtu lidí, kteří ilegálně připlouvají k britským břehům přes Lamanšský průliv. Jedná se o desítky tisíc nelegálních migrantů ročně. V roce 2022 činila čistá migrace (rozdíl mezi imigrací a emigrací) do Spojeného království celkově 745 tisíc lidí; přitom ještě v roce 2019 to bylo 184 tisíc. Pro loňský rok se čistá migrace odhaduje na 670 tisíc.

František Novák

Konzervativní vláda chce změnou legislativy omezit zejména nelegální migraci a s ní spojený organizovaný zločin. Tím, že se azylové řízení přesune do Rwandy, by měla atraktivita Spojeného království pro uprchlíky výrazně poklesnout.

Pokud zájemci s žádostí neuspějí, mohou buď zůstat v africké zemi, nebo požádat o azyl jinde. Britské soudy dosud tvrdily, že Rwanda není bezpečnou zemí. Nový zákon ji ale už řadí mezi bezpečné země, kam lze uprchlíky deportovat. Podle kritiků však nová úprava odporuje mezinárodním úmluvám o lidských právech a uprchlících.

V Německu zase nový zákon umožní zrychlit deportace migrantů, kteří azyl nedostali, a navíc rozšiřuje pravomoci policie. Policie a další německé úřady budou moci například provádět prohlídky ve společných ubytovacích zařízeních a získají právo vstupovat do všech pokojů, nejen do těch, kde mají bydlet deportované osoby. Má se zjednodušit i vyhoštění uprchlíků, kteří jsou zapojeni do organizovaného zločinu.

Nově budou moci být deportováni všichni ti, kteří páchají zločiny související s antisemitismem nebo se do Německa dostali na základě falešných dokumentů. Uprchlíky bez dokladů bude možné identifikovat na základě dat z jejich mobilních telefonů. Zhruba čtyři desítky opatření se zaměřují na přísnější postup proti pašerákům uprchlíků.

Sociálnědemokratická ministryně vnitra Nancy Faeserová obhajuje zákon s tím, že přinese jasná pravidla do celého procesu vyhošťování lidí, kteří nedostanou azyl. „Pokud nemáte právo zůstat v Německu, musíte Německo opustit,“ zdůraznila Faeserová.

Německá vláda si od zpřísnění slibuje snížení počtu nelegálních migrantů, kteří do země vstupují. Největší námitky proti zpřísnění migrační politiky zastávali (vládní) zelení poslanci a část z nich proti nové legislativě také hlasovala. Opoziční poslanci z CDU a AfD novou legislativu nepodpořili z právě opačného důvodu: není podle nich dostatečně přísná.