Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Čeští motoristé už jsou na sliby politiků, kdy bude dokončena tuzemská dálniční síť, alergičtí. S novým termínem teď přišel ministr dopravy Martin Kupka. Tvrdí, že by to mělo být do roku 2033.
„Ano, je to reálné. Odpovídá to projektovým přípravám klíčových staveb,“ říká Kupka v rozhovoru pro týdeník Hrot.
Odmítá přitom, že by šlo jen o prázdnou politickou deklaraci ODS, aby se veřejnosti v současné nelehké době „předhodilo“ něco pozitivního. „Společnost potřebuje vědět, kam stát směřuje, že chce dobudovat dálniční síť, ale také začít stavět vysokorychlostní tratě. A že je to proto, abychom dokázali konkurovat ostatním státům,“ tvrdí Kupka.
Podle něho má smysl konkrétní cíl stanovovat i proto, že k němu vedou dílčí kroky, dílčí termíny a je pak možné se Ředitelství silnic a dálnic ptát, jestli mají v daném časovém úseku všechno hotové. Kupka věří, že se při budování dálnic podaří vyřešit i různá krizová místa, kde se proti novým autostrádám stavějí místní obyvatelé a radnice – například v Posázaví, které má protnout jihočeská D3.
„Takové emoce budí každá podobná stavba v Evropě. Nechci se přiblížit k praxi totalitních států, kde se nová dálnice zakreslí do mapy a je vymalováno, aniž by se někdo někoho na něco ptal. Vedle zájmů obcí a místních obyvatel ale pokládám za důležitý také zájem státu,” konstatuje ministr dopravy.
Podle něho je zapotřebí najít kompromis, tedy nejschůdnější a nejméně zatěžující variantu. „Samozřejmě že dopad dopravní stavby je v bezprostřední blízkosti nepříznivý. Umíme ho snižovat protihlukovými stěnami, zapuštěním do terénu, tunely. To také děláme. Na druhé straně je tady vedle státu rovněž zájem další obrovské skupiny lidí, kteří silniční síť využívají a čekají na její rozšíření,“ říká Kupka.
I vzhledem k nedobré současné finanční situaci státní kasy by se podle Kupky měli do stavby nových dálničních úseků více zapojit privátní investoři formou PPP projektů. „Umožňuje to rozdělení rizik mezi soukromý kapitál a stát,“ uvádí ministr Kupka.
„Další pozitivum je, že se dají jednotlivé stavby dopravní infrastruktury realizovat v jednotném čase a s co největším tlakem na rychlost, aby stavba začala sloužit co nejdříve jako celek – tak to například předpokládáme u severní části Pražského okruhu. Výhodou je tedy ucelený delší úsek, který může poměrně rychle sloužit ke zlepšení dopravních služeb,“ tvrdí Kupka.
