Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Dálnice dostavíme do deseti let, slibuje ministr dopravy Kupka

Čeští motoristé už jsou na sliby politiků, kdy bude dokončena tuzemská dálniční síť, alergičtí. S novým termínem teď přišel ministr dopravy Martin Kupka. Tvrdí, že by to mělo být do roku 2033.

Dálnice dostavíme do deseti let, slibuje ministr dopravy Kupka
Martin Kupka | foto Tomáš Novák týdeník HROT

„Ano, je to reálné. Odpovídá to projektovým přípravám klíčových staveb,“ říká Kupka v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Odmítá přitom, že by šlo jen o prázdnou politickou deklaraci ODS, aby se veřejnosti v současné nelehké době „předhodilo“ něco pozitivního. „Společnost potřebuje vědět, kam stát směřuje, že chce dobudovat dálniční síť, ale také začít stavět vysokorychlostní tratě. A že je to proto, abychom dokázali konkurovat ostatním státům,“ tvrdí Kupka.

Podle něho má smysl konkrétní cíl stanovovat i proto, že k němu vedou dílčí kroky, dílčí termíny a je pak možné se Ředitelství silnic a dálnic ptát, jestli mají v daném časovém úseku všechno hotové. Kupka věří, že se při budování dálnic podaří vyřešit i různá krizová místa, kde se proti novým autostrádám stavějí místní obyvatelé a radnice – například v Posázaví, které má protnout jihočeská D3.

„Takové emoce budí každá podobná stavba v Evropě. Nechci se přiblížit k praxi totalitních států, kde se nová dálnice zakreslí do mapy a je vymalováno, aniž by se někdo někoho na něco ptal. Vedle zájmů obcí a místních obyvatel ale pokládám za důležitý také zájem státu,” konstatuje ministr dopravy.

Podle něho je zapotřebí najít kompromis, tedy nejschůdnější a nejméně zatěžující variantu. „Samozřejmě že dopad dopravní stavby je v bezprostřední blízkosti nepříznivý. Umíme ho snižovat protihlukovými stěnami, zapuštěním do terénu, tunely. To také děláme. Na druhé straně je tady vedle státu rovněž zájem další obrovské skupiny lidí, kteří silniční síť využívají a čekají na její rozšíření,“ říká Kupka.

I vzhledem k nedobré současné finanční situaci státní kasy by se podle Kupky měli do stavby nových dálničních úseků více zapojit privátní investoři formou PPP projektů. „Umožňuje to rozdělení rizik mezi soukromý kapitál a stát,“ uvádí ministr Kupka.

„Další pozitivum je, že se dají jednotlivé stavby dopravní infrastruktury realizovat v jednotném čase a s co největším tlakem na rychlost, aby stavba začala sloužit co nejdříve jako celek – tak to například předpokládáme u severní části Pražského okruhu. Výhodou je tedy ucelený delší úsek, který může poměrně rychle sloužit ke zlepšení dopravních služeb,“ tvrdí Kupka.