Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ministr dopravy Martin Kupka teď slibuje, že rychlovlakem pojedeme v Česku do deseti let.
„Intenzivně postupujeme v přípravě vysokorychlostních tratí,“ napsala Správa železnic v roce 2020. V souladu s vládním usnesením z roku 2017 prý začala připravovat výstavbu vysokorychlostních tratí v České republice, na kterých by vlaky jezdily rychlostí 250 kilometrů za hodinu – a někdy i více. Některé zmíněné úseky se měly začít stavět už během příštího roku.
Jak už to ale v Česku bývá, i tento projekt nabírá zpoždění. Server Zdopravy.cz má k dispozici zatím nezveřejněnou mimořádnou zprávu pro vládu o stavu přípravy Rychlých spojení. Podle dokumentu dochází k posunu zahájení řady staveb nejméně o pět let – byť to materiál oficiálně nepřiznává. Zpráva prý ani neuvádí žádné důvody, proč ke zpoždění došlo, a ani to, kdo je za něj zodpovědný.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pak ovšem napsal komentář pro Seznam Zprávy, v němž slibuje, že rychlovlakem pojedeme v Česku do deseti let. „Výstavby zatím protahují debaty s kraji a obcemi,“ tvrdí. „Se všemi, kterých se výstavba vysokorychlostních tratí dotýká, vedeme intenzivní komunikaci, která je rozsahem nesouměřitelná s čímkoliv, co doposud dopravní stavby provázelo.“
Stavbu prvního úseku projektu Rychlých spojení prý stát zahájí příští rok. „Do roku 2040 pak bude dostavěna většina projektovaných tratí, do roku 2050 bude celá vysokorychlostní síť v Česku napojena na evropskou dopravní síť,“ avizuje ministr.
Podle odtajněného dokumentu se příští rok nezačne stavět to, co bylo původně v plánu – s pracemi se prý začne až v letech 2028, 2030 a 2031, a to v závislosti na konkrétním projektu. Jde například o úseky mezi Běchovicemi a Poříčanami (VRT Polabí) či mezi Přerovem a Ostravou (VRT Moravská Brána).
Během příštího roku by nicméně mohla začít výstavba úseků Nezamyslice-Kojetín a Kojetín-Přerov v rámci projektu VRT 1, doplňují SZ. V témže roce by měla také začít stavba prvního úseku trati mezi Brnem a Přerovem, která ale nebude vysokorychlostní a měla se začít stavět již v roce 2020.
Podle serveru Zdopravy řeší dokument i předpokládané výdaje státu: v době zahájení staveb má jít o desítky miliard korun ročně. Nejvíce peněz stát vynaloží v roce 2031 – tehdy má do projektu poslat přes 100 miliard korun. Celkem SŽ připravuje v Česku pět vysokorychlostních tratí o celkové délce 839 kilometrů.
