Rychlovlakem po Česku? Projekt nabírá zpoždění, podle ministra Kupky za to může dialog s kraji

„Intenzivně postupujeme v přípravě vysokorychlostních tratí,“ napsala Správa železnic v roce 2020. V souladu s vládním usnesením z roku 2017 prý začala připravovat výstavbu vysokorychlostních tratí v České republice, na kterých by vlaky jezdily rychlostí 250 kilometrů za hodinu – a někdy i více. Některé zmíněné úseky se měly začít stavět už během příštího roku.

Jak už to ale v Česku bývá, i tento projekt nabírá zpoždění. Server Zdopravy.cz má k dispozici zatím nezveřejněnou mimořádnou zprávu pro vládu o stavu přípravy Rychlých spojení. Podle dokumentu dochází k posunu zahájení řady staveb nejméně o pět let – byť to materiál oficiálně nepřiznává. Zpráva prý ani neuvádí žádné důvody, proč ke zpoždění došlo, a ani to, kdo je za něj zodpovědný.

České dráhy ukázaly svou novou chloubu – dálkové vlaky ComfortJet

„Kdo nastoupí, neprohloupí.“ První cestující by se v nejmodernějším vlaku Českých drah, který může jet rychlostí až 230 km/h, mohli svézt už v květnu, tvrdí generální ředitel národního dopravce Michal Krapinec.

„Kdo nastoupí, neprohloupí.“ První cestující by se v nejmodernějším vlaku Českých drah, který může jet rychlostí až 230 km/h, mohli svézt už v květnu, tvrdí generální ředitel národního dopravce Michal Krapinec.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pak ovšem napsal komentář pro Seznam Zprávy, v němž slibuje, že rychlovlakem pojedeme v Česku do deseti let. „Výstavby zatím protahují debaty s kraji a obcemi,“ tvrdí. „Se všemi, kterých se výstavba vysokorychlostních tratí dotýká, vedeme intenzivní komunikaci, která je rozsahem nesouměřitelná s čímkoliv, co doposud dopravní stavby provázelo.“

Stavbu prvního úseku projektu Rychlých spojení prý stát zahájí příští rok. „Do roku 2040 pak bude dostavěna většina projektovaných tratí, do roku 2050 bude celá vysokorychlostní síť v Česku napojena na evropskou dopravní síť,“ avizuje ministr.

Komentář: Vysokou rychlostí od pragocentrismu

S přínosem vysokorychlostních tratí to není tak jednoduché, jak jejich zastánci tvrdí. České regiony by se proto měly orientovat i na zahraničí a ne jen na Prahu

S přínosem vysokorychlostních tratí to není tak jednoduché, jak jejich zastánci tvrdí. České regiony by se proto měly orientovat i na zahraničí a ne jen na Prahu

Podle odtajněného dokumentu se příští rok nezačne stavět to, co bylo původně v plánu – s pracemi se prý začne až v letech 2028, 2030 a 2031, a to v závislosti na konkrétním projektu. Jde například o úseky mezi Běchovicemi a Poříčanami (VRT Polabí) či mezi Přerovem a Ostravou (VRT Moravská Brána).

Během příštího roku by nicméně mohla začít výstavba úseků Nezamyslice-Kojetín a Kojetín-Přerov v rámci projektu VRT 1, doplňují SZ. V témže roce by měla také začít stavba prvního úseku trati mezi Brnem a Přerovem, která ale nebude vysokorychlostní a měla se začít stavět již v roce 2020.

Podle serveru Zdopravy řeší dokument i předpokládané výdaje státu: v době zahájení staveb má jít o desítky miliard korun ročně. Nejvíce peněz stát vynaloží v roce 2031 – tehdy má do projektu poslat přes 100 miliard korun. Celkem SŽ připravuje v Česku pět vysokorychlostních tratí o celkové délce 839 kilometrů.

Do Chorvatska se teď nevrátíme. A za pár let nemusí být České dráhy největším dopravcem, věří Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura vidí budoucnost v soutěžení dotovaných tras. Pokud v nich bude jeho dopravce dál vítězit, brzy by mohl dohnat zatím dominantní České dráhy, doufá.

Majitel RegioJetu Radim Jančura vidí budoucnost v soutěžení dotovaných tras. Pokud v nich bude jeho dopravce dál vítězit, brzy by mohl dohnat zatím dominantní České dráhy, doufá.