Tomáš Novák týdeník HROT
Covid jim dal křídla. Biotechnologické firmy jsou budoucností medicíny
Vakcíny proti koronaviru neznamenají jen byznys a záchranu světa. Mohou přinést průlom v medicíně.
redaktor
Schválně, kdo z vás před rokem znal firmy jako Moderna nebo BioNTech? Troufnu si tvrdit, že kromě opravdových fajnšmekrů nikdo. A dnes mají značky těchto biotechnologických firem podobně prestižní zvuk jako Apple nebo Microsoft. Všichni vědí, co dělají, všichni znají jejich produkty a kdekdo do nich chce investovat. Díky pandemii přestaly být biotechnologie během pár měsíců neurčitým příslibem a staly se budoucností medicíny.
Během loňska letěly nahoru akcie každé farmaceutické firmy, která oznámila, že má lék proti covidu nebo vyvíjí vakcínu. Vezměme si příklad již zmiňované Moderny – její akcie poskočily z 29 dolarů v únoru 2019 na letošních 186 dolarů. A když před dvěma týdny velká farmafirma AstraZeneca (která vlastně nabízí konkurenční vakcínu proti covidu) oznámila, že prodává celý svůj podíl v Moderně (kde byla největším akcionářem), ocenilo to biotechnologický „startup“ na úctyhodných 61 miliard dolarů.
„Ukazuje se, že ohodnocení některých takových firem nemusí být nadnesené. Vakcinační byznys bude daleko větší, než jsme si původně mysleli. Koronavirus nemutuje tak rychle jako chřipka, dlouho zůstával skoro stejný, ale to bezprecedentní rozšíření po celém světě nakonec k mutacím vedlo,“ říká Martin Dienstbier, expert na investice do biotechnologií a spoluzakladatel firmy DIANA Biotechnologies. Na očkování se prostě bude dobře vydělávat.
Hana Boříková
V Česku žádnou významnou farmaceutickou firmu, která by tu vyvíjela nové léky, nemáme. A za čtvrt miliardy, kterou nedávno schválila vláda na vývoj české vakcíny, ji mít ani nebudeme. Na poli biotechnologií je však i u nás docela živo. Pozoruhodné je už jen to, že dvě firmy vzešlé z našeho akademického prostředí dokázaly během pár měsíců zajistit polovinu potřebných PCR testů pro laboratoře a na trh vstupují s vlastními spolehlivými PCR sadami pro samoodběr.
Kouzlo mRNA
Covid urychlil nástup nových (bio)technologií na trh, což umožnilo výrazně zkrátit vývoj vakcín. Nebýt pandemie, v Moderně by nejspíš dál špičkoví vědci bádali v laboratořích a veřejnost by o jejich práci nevěděla téměř nic. Covid přinesl ohromnou celospolečenskou poptávku po vakcíně, která změnila i regulatorní prostředí. Moderna či BioNTech (v paktu s Pfizerem) konečně mohly využít princip mRNA (velmi zjednodušeně řečeno funguje tak, že když tělo může vyrobit nějaký impulz samo, je zbytečné do něj cpát externí chemické látky), kterým otevírají další kapitolu medicíny.
„Všichni jsme teď vlastně součástí obrovského experimentu, kterého není možné se neúčastnit. Nejdřív se asi musí stát něco tak závažného jako pandemie, aby člověk v riziku viděl benefit, byl ochoten riskovat a použít to, co jsme posledních 15 let měli k dispozici. A už se asi nikdy nevrátíme zpět,“ podotýká Michal Votruba, vystudovaný lékař, který si rozumí s financemi a pro skupinu RSJ vede fond Gradus, zaměřený na investice do biotechnologií.
Závratná valuace biotechnologických firem ale nesouvisí jen s covidem. Jejich technologie je teď odzkoušená, dá se tedy použít i jinde a na řadu jiných vakcín, například i v onkologii. „Třeba BioNTech sám sebe dál vidí především jako firmu v imunoonkologii, ne jako vakcinační firmu. V řadě případů tedy trh rozeznal, že covid tyto firmy rozvinul, a to i do jiných oblastí medicíny,“ upozorňuje Dienstbier.
Prachy, kam se podíváš
Peníze nepřitahuje jenom farmacie, investice mohutně tečou snad do všeho, co byť jen vzdáleně souvisí s biotechnologiemi. „Dlouho nebylo v biotechu nainvestováno tolik peněz jako v minulém roce. Za posledních 15 let investice do biotechnologií a farmacie spíše klesaly, v roce 2020 vyletěl objem investic prudce nahoru. Dá se říci, že v této oblasti proběhla malá revoluce,“ říká Votruba. Dílem půjde o přetlak peněz v ekonomice, částečně o odpověď na větší pozornost věnovanou zdraví vlivem covidu. Největším impulzem však je naděje, že vakcíny nového typu odstartovaly zcela novou éru v medicíně.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.