Minulý pátek, tedy na den přesně rok poté, co v Etiopii zavládlo po dvouletých bojích příměří mezi vládou a povstalci, dosedl na letiště v Addis Abebě český vládní speciál. Vystoupil z něj premiér Petr Fiala s týmem poradců a úředníků, šéf svazu průmyslníků Jan Rafaj a na dvacet zástupců dvanácti českých firem, jež doufaly přetvořit cestu v zakázky nejen z Etiopie, nýbrž také z dalších zastávek týdenního afrického turné – z Keni, Ghany, Pobřeží slonoviny a původně i Nigérie. 

Zlepšovat je určitě co: do Afriky jde pouze necelé procento českého exportu.

Premiérova ekonomická diplomacie byla přinejmenším v Etiopii dobře načasovaná. Tamní ekonomika stále pociťuje dopady koronavirové pandemie, dvouleté války v oblasti Tigraj na severu země, sucha, záplav a invaze sarančat. Etiopie požádala na začátku roku 2021 o restrukturalizaci vládního dluhu, ovšem válka v Tigraji poté vše zkomplikovala. 

Očekává se však, že celkové výdaje Etiopie v příštím fiskálním roce (od července) vzrostou a hospodářský růst se zrychlí. Podle agentury Reuters jedná Etiopie s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce nejméně dvou miliard dolarů.

Etiopie: Na geopolitických vážkách

Cesta, kterou se Etiopie vydá, bude přitom důležitým poučením pro země globálního Jihu, jak zvládat vnitřní bezpečnostní hrozby a udržet stabilitu režimu. Stále je také otevřená otázka, na čí stranu se Etiopie přidá v době, kdy se globální spojenectví mění prakticky ze dne na den.

Čína si z geopolitických důvodů státy jako Etiopie předchází. Ve velmocenském soupeření zvyšuje význam země i dlouho očekávané pozvání Etiopie do neformálního klubu BRICS. Addis Abeba má díky němu výhodnější pozici ve vyjednávání s MMF a Světovou bankou, od nichž hospodářskou pomoc žádá. „Afrika je důležitým partnerem pro Česko, ale i pro Evropskou unii,“ cituje premiéra Fialu vládní zpráva. 

V tom smyslu má i cesta představitelů malé členské země Evropské unie svůj význam. Co z ní vyplyne pro české firmy, dosud přesně nevíme. Na základě dostupných informací však lze alespoň zhruba popsat situaci, za níž se Fiala, Rafaj a spol. do Afriky vydali. 

Podnikatelská delegace do EtiopieDo Etiopie odcestovali podle vyjádření Svazu průmyslu a dopravy s premiérem Petrem Fialou zástupci následujících firem: zbrojovky STV Group, Omnipol a Colt CZ; logistické firmy IQS Group, Czechoslovak Ocean Shipping a Excalibur International; Compelson (softwarový výrobce), EGAP (státní pojišťovna), Linet (zdravotnické vybavení – výrobce nemocničních lůžek), MDP GEO (správa majetku), PBS (letecká strojírna), Resilient (zemědělský výrobce).Svaz průmyslu a dopravy a česká ambasáda v Addis Abebě uspořádaly spolu s Addis Ababa Chamber of Commerce and Sectoral Associations setkání s více než padesáti etiopskými byznysmeny a zástupci podnikatelských organizací. K výsledkům patřilo memorandum o porozumění, na jehož základě budou „obě organizace společně pracovat na propojování českých a etiopských firem a vzájemném informování o obchodních příležitostech v obou těchto zemích“, informoval Hrot ředitel vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy Miroslav Hažer. 

Automobily, počítače, ovládací panely…

Vládní zpráva identifikovala „energetickou infrastrukturu, zdravotnictví a rozvoj vodního hospodářství“ jako oblasti, o nichž chtěl český premiér v Etiopii jednat. Prohlášení Svazu průmyslu a dopravy mluví o „modernizaci zdravotnických zařízení, dopravní infrastruktury a obranného průmyslu“, což se s vládními prioritami dvakrát přesně nekryje. Uvidíme však, že především zmínka o zbrojním průmyslu se bude opakovat.

Čeští exportéři dosud v Etiopii mnoho šancí nenašli, hledali-li je vůbec. Podle údajů OCE (projektu Massachusetts Institute of Technology na sledování mezinárodního obchodu) vyvezli v roce 2021 do této africké země zboží za 22,8 milionu dolarů. Z toho 36 procent připadlo na automobily, patnáct procent na počítače a deset procent na elektrické ovládací panely (a nesmíme samozřejmě zapomenout na 340 tisíc dolarů v papírových nálepkách).

To není mnoho ani v případě Etiopie, jež nepatří k velikánům světové importní scény (celkový dovoz zboží v hodnotě 11,8 miliardy dolarů ji staví v přepočtu na hlavu až na 210. místo ze 220 sledovaných zemí). Největší dovozní položkou byla pšenice za 927 milionů dolarů, dále plynové turbíny, ropa a balené léky. Řečené artikly pocházejí především z Číny (2,8 miliardy dolarů) a z Indie (1,09 miliardy); ale například i ukrajinský dovoz se dostal díky pšenici na hezkých 595 milionů dolarů. Coby exportér je na tom Addis Abeba ještě hůře – ve zmíněném roce vyvezla zboží za 4,41 miliardy dolarů, z čehož nejvíce, rovnou čtvrtinu, obstarala káva.

Keňa: silové resorty hrají prim

Druhou zastávkou africké cesty je Keňa, země znatelně klidnější než Etiopie. Fiala měl naplánováno setkání s prezidentem Williamem Rutem, jenž letos vyhrál dramatické prezidentské volby; po vyhlášení široce zpochybňovaných výsledků se několik týdnů držel ve funkci pomocí vodních děl (k ničemu zásadně horšímu ale nedošlo, takže na poměry nestabilitou sužované Afriky šlo o relativně pokojné předání moci). 

Kromě něho měl český premiér na programu i setkání s ministry silových resortů – obrany a vnitra. „Jednání v Keni bude patřit převážně rozvoji obranné a akademické spolupráce,“ potvrzuje vláda. V zemi již má český obchod se zbraněmi zastoupení v podobě firmy Omnipol. Svaz průmyslu zase zmiňuje relativně vyspělou technologickou scénu v zemi; IT segment roste posledních šest let průměrně o 10,8 procenta ročně. „Právě v technologickém a digitálním odvětví se pro české firmy otvírá okno příležitosti,“ stojí v prohlášení Svazu průmyslu a dopravy.

Čeští vývozci v roce 2021 do Keni dopravili zboží za 33,6 milionu dolarů (z toho plstěné látky, počítače a elektrické ovládací panely zhruba po dvanácti procentech). Keňa jinak dováží především ropu, palmový olej a balené léky. Jejími největšími obchodními partnery jsou podobně jako v případě Etiopie Čína, Indie a Spojené arabské emiráty.

Ghana: bývalý premiant

Z Nairobi Fialův speciál pokračuje na západní pobřeží Afriky – do Ghany. Ještě před několika lety byla země vzorem slibně se rozvíjející ekonomiky afrického střihu. Dnes se podle Světové banky Ghana potýká „s hospodářskými otřesy od vysoké inflace přes propad měny a rostoucí zadlužení až po federální rozpočet oslabený vysokými náklady v energetickém sektoru“. 

Na pořadu dne tedy bude logicky ekonomický rozvoj Ghany a zároveň – jak jinak – rozvoj bezpečnostní. Také Svaz průmyslu a dopravy se domnívá, že „nová průmyslová politika nabízí mnoho příležitostí pro české exportéry v oblasti zdravotnictví, zemědělství, obrany a technologií“. Perspektivními oblastmi pro české firmy jsou především „dodávky zdravotní techniky, těžební průmysl či výstavba tamní energetické sítě“, říká naopak vládní prohlášení. Jestli delegace zároveň využije skutečnosti, že Ghana je největším světovým dovozcem oblečení z druhé ruky, tuzemské zdroje nezmiňují.

Český export do Ghany je o něco aktivnější než v předchozích dvou případech. Předloni čítal 58 milionů dolarů (z toho železné konstrukce obstaraly 41,4 procenta; pružinové, vzduchové a plynové zbraně 34,8 procenta a počítače necelá čtyři procenta). Obecně Ghana nejvíce dováží ropu, osobní automobily a rýži. Kromě obligátních Číny a Indie se mezi největšími dovozci do země objevují také Nizozemsko a Spojené státy. 

Pobřeží slonoviny: autobusy jedou

Poslední destinací Fialova týmu je Pobřeží slonoviny. Český premiér bude mluvit s viceprezidentem, premiérem a ministrem zdravotnictví o rozvoji tamní dopravy, zdravotnictví – a samozřejmě o bezpečnosti a zbrojním průmyslu. (Svaz průmyslníků považuje za nejslibnější oblasti kromě dopravní infrastruktury také zemědělství, farmacii a energetiku.)

Dosud Češi do země dováželi především autobusy. Ty v roce 2021 obstaraly více než dvě třetiny veškerého objemu exportu v celkové hodnotě 31,8 milionu dolarů. Na druhém místě pomyslného žebříčku živořily počítače s pouhými čtyřmi procenty. Potěší naopak, že se do Pobřeží slonoviny podařilo vyvézt sýr za 219 tisíc dolarů.

Pobřeží slonoviny obecně nejvíce dováží surovou ropu, rýži a mražené ryby vyjma filé. To vše pochází nejčastěji samozřejmě z Číny, ale také z Francie a Nigérie.

Nigérie: zbraně, žiletky a toaletní papír

Fialova delegace měla navštívit i nejlidnatější africkou zemi, Nigérii. Ta však návštěvu v pondělí večer zrušila s pofiderním vysvětlením, že není schopna zajistit odpovídající přijetí a program, přičemž skutečným důvodem mohla být spíš hlasitá česká podpora Izraele.

Tak či onak je faktem, že do Nigérie směřovalo před dvěma lety z Česka zboží za 127 milionů dolarů. Třetinu z toho tvořily tanky a obrněná vozidla, po necelých osmi procentech si ukrojily žiletky a vzduchové/pružinové/plynové zbraně a 5,8 procenta toaletní papír. Až po něm s pěti procenty následovaly počítače. 

„Nigerijský trh je obrovský a dosud nenasycený a může skýtat velké možnosti,“ uvádí k tomu prohlášení českých průmyslníků. V případě Nigérie však budou muset podnikatelé počkat na nějakou další příležitost.