Radek Ježdík prodělal covid před měsícem a půl. Jak sám říká, přestál to dobře. Bolela ho záda, ztratil čich a chuť a byl unavenější než obvykle, ale žádná tragédie. Zvládl i pracovat z domova. Dnes se cítí dobře, kromě toho, že čich a chuť se mu zatím vrátily tak na padesát procent, mu žádné potíže nepřetrvaly. Radka jsme nicméně využili jako „pokusného králíka“, abychom v hořovické nemocnici zjistili, čím vším by si měl pacient projít, pokud má po nemoci konkrétní potíže nebo se ani po třech měsících po prodělaném covidu necítí fit. Říká se tomu postcovidový syndrom a patrně o něm ještě hodně uslyšíme.

Už nyní je jasné, že se tento syndrom může týkat desítek tisíc lidí. Když jsme byli pár měsíců „best in covid“, těžko vyloučit, že budeme „best in postcovid“. Lékaři odhadují, že postcovidový syndrom postihne každého desátého, který nemoc prodělal. Nemocnice najíždějí do běžného provozu a obnovují neakutní péči, do toho začínají po celé zemi vznikat postcovidová centra nebo poradny. Na tyto pacienty jsou nachystané i lázně, které usilují o to, aby pojišťovny pro své klienty zmírnily podmínky, za kterých jim postcovidovou léčbu zaplatí.

Hodně v jednom

Hořovickou nemocnici ze zdravotnického holdingu Akeso Sotiria Zavalianise jsme si vybrali, protože začala jako jedna z prvních nabízet komplexní postcovidové vyšetření v rámci své společnosti Altoa, zaměřené na nadstandardní služby. Ne že bychom se k potřebným vyšetřením v nemocnici jinak nedostali, výhodou této služby ale je, že nám dokázali rychle vtěsnat všechny potřebné prohlídky do jednoho dne a za pár hodin jsme mohli odjet s kompletním výsledkem.

Na vrátnici si nás vyzvedla koordinátorka programu, odvedla nás na odběry krve, Radek odevzdal moč a nechal si zrentgenovat hrudník. S internistou si následně na vstupním pohovoru popovídal o zdravotní anamnéze, o „svém“ covidu a o tom, jak se cítí dnes. „S covidem se tělo většinou popere, my vám můžeme pomoci, aby to bylo rychlejší. A také zjistíme, jaké případné škody na těle covid napáchal,“ vysvětluje doktor Ondřej Beneš. Následovalo ECHO, které by mělo zhodnotit výkon srdce, objevit, nebo vyloučit zánět či embolie. Covid totiž může postihnout jakýkoli orgán v těle, i když nejčastěji jsou poškozeny plíce. Srdce ostatně může utrpět i obyčejnou chřipkou, covid ale aspoň většina nakažených nepřecházela, což bývá skrytým nebezpečím u lehčích viróz.

Co nadýcháš?

Po srdci následuje vyšetření plic, tedy orgánu, který covid devastuje nejčastěji. Není výjimkou, že lékaři slyší stesky od sportovce, který hravě dával desítky kilometrů, ale teď se zadýchá, než vyběhne dvě patra. Radek nejprve absolvuje dechový test FeNO, následuje spirometrie a difuze. Během deseti minut je zřejmé, že kapacita Radkových plic není po covidu nijak snížena.

Když se pneumolog Petr Šafránek ještě zadívá na rentgen hrudníku, spokojeně pokývne. Radek na rozdíl od řady jiných pacientů, kteří po prodělaném onemocnění covid-19 přicházejí do jeho plicní ambulance, nebude potřebovat další péči. Už tak má Šafránek pacientů po covidu spoustu. Teď v květnu se standardně objednává na září, pokud tedy pacient nemá potíže, které nesnesou odklad. Zatím není jasné, kolika přesně pacientů se to bude týkat, změny na plicích ale většinou ustupují spontánně nebo se v indikovaných případech přistupuje ke krátkodobé léčbě kortikoidy.

Konečný verdikt

Po návratu do ordinace doktora Beneše si Radek ještě zašlapal na kole. Křivky na obrazovce počítače ukázaly, že má vzhledem k podanému výkonu ještě rezervy v porovnání s „průměrnými hodnotami“. Konečný verdikt po zhodnocení všech vyšetření zní jednoznačně: Jste zdravý jako řípa. Vyšetření u psychologa a neurologa jsme vynechali, jelikož Radek netrpí únavou, nespavostí, depresemi nebo třeba bolestmi hlavy, což jsou další typické projevy postcovidového syndromu.

Pokud by se ukázalo, že Radek nějaké postcovidové poškození má – a ani to není navzdory lehkému průběhu nemoci úplně výjimečné –, doktor Beneš by s ním probral, jak může příznaky nebo zjištěná poškození orgánů léčit. Postcovidový syndrom má totiž s covidem společné to, že u něj neexistuje žádná univerzální léčba. I u postcovidového syndromu se léčí symptomy, ne nemoc samotná. Série vyšetření tak může končit předáním do péče specialisty, konzultací s fyzioterapeutem, který může pacientovi ulevit, nebo třeba doporučením návštěvy lázní. Ty může hradit pojišťovna, ale také nemusí, protože kritéria pro „křížky“ jsou zatím docela přísná.

Dejte jim lázně!

Předepisování lázní je doménou praktických lékařů, volnou ruku při něm ale zdaleka nemají. Aby pacient s postcovidem dostal „křížky“, musí splnit několik podmínek. Musel mít těžký zápal plic, musel být hospitalizován a může jet jen do čtyř měsíců po této hospitalizaci.

„Už to je obtížně naplnitelné. Řada pacientů sice zápal plic měla, ale prodělali ho doma. A nemoc nepostihuje zdaleka jen plíce. Jde také o srdce, únavu, záněty kloubů… Navíc je květen a ta největší vlna hospitalizací probíhala od ledna, na koho se tedy stihne dostat, když lidé často řeší následky až poté, co jim je několik týdnů špatně?“ ptá se prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Chce proto vyjednávat s pojišťovnami, aby podmínky změnily. Pandemií postižené lázně ovšem jen nečekají na přísun pojištěnců a začaly cílit také na samoplátce. Ten, kdo je ochoten si pobyt zaplatit sám, má rozhodně z čeho vybírat. Některé lázně nabízejí postcovidovou rekonvalescenci i v kombinaci s lázeňským voucherem, který pro klienty znamená, že mohou využít čtyřtisícovou pobídku od státu.

Kolik bude syndromů

Informací zatím není dost, už teď je ale zřejmé, že postcovidový syndrom nebude výjimečný. V letošní prospektivní kontrolované studii publikované v odborném magazínu The Lancet byly popsány příznaky přetrvávající u více než poloviny pacientů s covidem tři měsíce po propuštění z nemocnice. Překvapivě hůře dopadli pacienti mladší padesáti let, ženy a ti, kteří byli před onemocněním v lepší fyzické kondici. Ve studii z čínského Wu-chanu bylo pozorováno, že 76 procent pacientů pociťovalo aspoň jeden příznak po šesti měsících od nákazy, nejčastěji únavu, svalovou slabost či poruchy spánku.

Ne všechny studie ukazují nadpoloviční četnost dlouhodobých komplikací, například britský statistický úřad odhaduje dvacetiprocentní výskyt post covidových komplikací pět týdnů po nemoci. Další studie uvádí, že 13,3 procenta pacientů pociťovalo příznaky trvající více než čtyři týdny. I v případě platnosti takových nižších odhadů by to však stále znamenalo značný počet lidí s dlouhodobými komplikacemi. Bohužel se ukazuje, že dokonce i u pacientů s lehkým průběhem akutní fáze covidu19 dochází k výskytu postcovidového syndromu v desítkách procent případů, jak bylo pozorováno v USA, Pákistánu či Německu. Déle přetrvávající příznaky byly častější u žen.

Zdroj: Iniciativa Sníh

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.