Dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
Michl připomněl, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Zároveň ale zdůraznil, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle centrální banky. ČNB podle něj bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent.
Vyšší inflace ve službách je podle Michla jedním z rizik pro budoucí zrychlení cenového růstu v Česku. Jako další rizika zmínil rychlé oživení úvěrového a hypotečního trhu nebo přehnané mzdové požadavky. Při naplnění rizik by se inflace podle něj mohla odpoutat od dvouprocentního cíle a přiblížit se ke třem procentům. Bankovní rada proto bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně.
Guvernér zatím nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.
Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu očekávali. Podle nich by sice samotná meziroční inflace, která v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, umožňovala razantnější uvolňování měnové politiky, rizikem ale je rychlejší růst cen služeb a slabší kurz koruny.
„Tuzemská spotřebitelská inflace vykázala v únoru letošního roku hodnotu dvě procenta a poprvé od prosince roku 2018 tak dosáhla kýženého cíle centrální banky. Za normálních okolností by pro její udržení na těchto hodnotách teoreticky měly stačit úrokové sazby v rozmezí tři až 3,50 procenta a z tohoto pohledu se tedy může stávající nastavení měnové politiky jevit jako přehnaně přísné. Této intepretaci nahrává i momentální nevalná kondice české ekonomiky, kterou patrně kvitují výhradně zastánci ekonomického „nerůstu“, všem ostatní spíše způsobuje vrásky na čele. Přesto nepovažujeme přímo za chybu, že bankéři nebyli ve svém dnešním rozhodnutí odvážnější a sazby nesnížili důrazněji,“ kometoval rozhodnutí ČNB hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 6,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 4,75 procenta.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
