Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Bankovní rada se změnila z holouběte v jestřába. Když inflace nebezpečně rostla, nechtělo se jí do razantního zvyšování sazeb, nyní trpí pesimismem a snižuje je příliš pomalu.
Bankovní rada ČNB začala snižovat úrokové sazby. Jde na to opatrně, jen se čtvrtinkou procentního bodu (úroková sazba nyní činí 6,75 procenta) a s jestřábí rétorikou o dalších inflačních rizicích a odhodlání zabránit návratu rychle rostoucích cen. Zato ale jednomyslně.
Jako by Michlovo vedení naší centrální banky mělo nějaký vrozený odpor k rychlejším pohybům. Nejprve odmítlo zvýšit sazby nad Rusnokových sedm procent, jak doporučovala její měnová sekce ještě na konci minulého roku v situaci, kdy inflace stále rostla a konec nebyl vidět. Holubičí hlášky o nutnosti nepoškodit hospodářský růst byly slyšet dost hlasitě.
Nyní se naopak centrálním bankéřům nechce ze stromu dolů. A to v situaci, kdy je celkem zjevné, že inflace ve výši pěti a více procent na konci příštího roku, kdy současné sazby začnou působit, je čisté sci-fi a ospravedlňovat sedmiprocentní sazbu při 3,5procentní očekávané inflaci je opravdu hodně těžké.
Je jisté, že na nějaké odborné a hlubší zhodnocení této politiky si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Takoví Poláci a Maďaři byli razantnější v pohybech oběma směry a výsledky Polska vypadají lépe a Maďarska hůře.
Každopádně aktuální výhled je optimistický. Inflace po očištění o statistické kejkle s cenami elektřiny činí meziročně 4,7 procenta a ta jádrová – tedy po odečtení vlivu energií, potravin a regulovaných cen – dokonce jen 3,9 procenta.
Je pravda, že nás čeká nevyzpytatelný leden, který každoročně obstarává velký díl cenového skoku. Když k tomu přičteme aktuální zdražení regulované složky energií a jeho dopad na firmy, dražší vodné a stočné, dálkové vytápění a podobně, tak to určité obavy odůvodňuje.
Obchodníci a potravináři budou mít sice po Vánocích dost problém přesvědčit spotřebitele o svých cenových snech, přesto nelze brát na úplně lehkou váhu ani jejich sliby, že zdraží o pět až deset procent. Také se přece jen znovu zvýší mzdy, a to nejspíš o dost i v reálném vyjádření. A viditelný růst reálných mezd určitě rozhýbe tržby.
Přesto by více optimismu ze strany bankovní rady neškodilo. Ekonomika ho už opravdu potřebuje. Hypotéky již pomalu startují a banky brzy zařadí v poklesu úročení minimálně dvojku. Třeba jako Moneta, která je u delších fixací už na 4,4 procenta. Teď by to slušelo i investičním úvěrům. Na zahraniční poptávku si totiž budeme muset v Evropě asi ještě počkat.
Proto by ČNB určitě nějaký čerstvý pohyb hned po Novém roce neškodil.
