Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
S takovou nedůvěrou a pochybnostmi o správnosti své politiky se ČNB za dobu své existence ještě nikdy nesetkala
Bankovní rada ČNB opět nepohnula ani o milimetr svou politikou a ekonomickou veřejností to začíná hýbat. A aby také ne. Přes deklarovaný optimismus se prognózovaná inflace stále zvyšuje. Z listopadové předpovědi průměrného celoročního růstu cen pro letošek ve výši 9,1 procenta je v čerstvé prognóze už na 10,8 procenta.
Nicméně od guvernéra Aleše Michla posloucháme řeči o tom, kterak současná bankovní rada dělá nejvíce protiinflační politiku v celé historii samostatné ČR. A to už vyvolává ostré pnutí. Michl si vykoledoval neobvyklou a velmi ostrou kritiku od bývalého viceguvernéra a současného předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla.
Ostře se vůči rozhodování ČNB opakovaně vymezuje i David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Ten upozornil na to, že prognóza je i tak konzistentní s aktuálním zvýšením sazeb hned na počátku letošního roku o celý procentní bod, a nad tím, co z centrální banky vypadlo, se pozastavují i četní další makroekonomové, kterým také dochází trpělivost a přestávají konání centrální banky rozumět.
A to je horší než jedno či dvě špatná rozhodnutí. Ztráta kredibility je to nejhorší, co může centrální banku potkat, protože úspěšnost jejích zásahů je do značné míry předurčena tím, že trhy věří odbornosti a odhodlání centrálních bankéřů dosáhnout svých cílů a rozumějí tomu, jak jich bude dosaženo.
Nyní je to pro mnohé nepochopitelné. S poklesem inflace od jara všichni tak nějak počítají kvůli vysoké srovnávací základně. Ale dosažení dvouprocentního inflačního cíle hned na počátku příštího roku? Když reálné sazby, tedy po odečtení inflace, jsou pod nulou? A bankovní rada se vlastně prognózami svých měnových expertů příliš neřídí?
A jak dlouho bude fungovat jako inflační brzda bez dopadů na výkon ekonomiky kurz koruny? Zatím exportéři nekřičí, protože jsou stále ještě zajištění, ale to také skončí a budou se muset jistit na jiné úrovni. Bude ČNB dál používat své obří rezervy a zařezávat jednu fabriku za druhou, dokud jí eura nedojdou?
S takovou nedůvěrou a pochybnostmi o správnosti politiky se ČNB za dobu své existence ještě nikdy nesetkala, byť se zavedením kurzového závazku v listopadu 2013 také slízla dost kritiky. A teď už se s tím nedá prakticky nic dělat.
