Čínské marsovské vozítko Ču-žung našlo hluboko pod povrchem sousední planety struktury, které naznačují, že ji dávno v minulosti zasáhly rozsáhlé záplavy. Plyne to z článku, který publikoval vědecký časopis Nature.

Robot Ču-žung je součástí čínské meziplanetární mise Tchien-wen-1 a zkoumá Mars od svého přistání v květnu 2021. Velení mise záměrně pro jeho působení vybralo rozsáhlou planinu Utopia Planitia na severní polokouli Marsu.

Právě tady před 46 lety přistál americký modul vyslaný v rámci mise Viking 2 a právě toto území někteří marsologové dlouhodobě „podezřívají“, že bylo kdysi dnem oceánu nebo ho minimálně zasáhly rozsáhlé záplavy.

První krok

Ču-žung je vybaven georadarem, který je schopen nahlédnout až sto metrů hluboko. Nízkofrekvenční radar sice pod povrchem planiny nenalezl tekutou vodu, ale zaznamenal dvě mocné vrstvy – v hloubce deset až třicet metrů a třicet až osmdesát metrů, které naznačují, že tam kdysi mohla být přítomná.

Obě vrstvy mají podobnou strukturu: radarové signály se v každé v nich se vzrůstající hloubkou zesilují, což lze interpretovat tak, že na samotném dně vrstvy leží velké kameny, kdežto menší spočívají na nich. Obě tyto struktury jsou pravděpodobně pozůstatkem katastrofálních záplav – starší nejspíš pochází z doby před třemi miliardami let, kdežto mladší je stará zhruba 1,6 miliardy let.

Vyloučit nelze ani možnost, že se pod povrchem planiny Utopia Planitia skrývá slaný led. Zachycené radarové vlny totiž mohou celkem přesně odhalit strukturu toho, co leží pod povrchem země, ale nelze z nich přesně vyčíst složení, a dokonce ani to, jestli se jedná o led, či horninu.

Mise Tchien-wen-1 i pátrání vozítka Ču-žung pokračují dál a brzy budeme mít podrobnější údaje, které by mohly pomoci objasnit dávnou historii Marsu: „Je to jen první krok,“ popsal dosavadní výsledky pro časopis Nature jeden z autorů článku Čchen Ling.