V nedávných krizích stát firmám pomohl, teď by mu to měly vrátit a ne sedět na penězích, které si uškudlily, říká analytik Miroslav Zámečník. Ohlíží se přitom jak na nedávnou covidovou pandemii, která přidusila byznys, tak i na válku na Ukrajině a s ní spojenou prudkou inflaci a extrémně drahé energie. V obou těchto případech vlády sahaly k výrazným úlevám pro firmy a podniky. Ty teď však ušetřené peníze nechtějí dále investovat a tím pomoci pořádně rozběhnout ekonomiku.

A jde i o další sektory. „Třeba zemědělství, lesnictví a rybolov je v takové situaci, že od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému zvednul o skoro 55 procent. Zpracovatelský průmysl, který byl stíhán všemi poruchami v dodavatelských řetězcích, sedí momentálně na 213 miliardách,“ líčí Zámečník v Hrotcastu, pravidelném podcastu Hrotu24.

Co je ale důvodem, že společnosti i nadále „sedí“ na penězích, místo aby je pustily do ekonomiky? „Firmy se bojí, co bude dál,“ říká ekonom. A právě strach je podle něj důvodem, proč si podnikatelé raději dělají rezervy, než aby riskovali. „Třeba Green Deal jsme si vymalovali v tak strašně černých barvách, že se ho opravdu bojíme,“ dodává.

Stát měl podle něj byznysu sice pomáhat, ale způsobem, kdy by mu půjčky později firmy musely vrátit i s úroky. Společnosti, které si stěžovaly na krizi a braly státní pomoc, si klidně vyplatily dividendy. A to je podle něj špatně.

Co je demoralizace v byznysu? Čemu brání další regulace? Proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost? Namaže si nás třetí svět „na chleba“? Poslechněte si pravidelný Hrotcast.