Česko se neobejde bez plynu. Neobejde se bez něj průmysl ani české domácnosti. Je to flexibilní zdroj energie s řadou nezastupitelných výhod. Musí ale pocházet z více zdrojů – bezpečných zdrojů. Kromě diverzifikace dodávek se plynaři intenzivně připravují na nástup zelených a obnovitelných plynů, jako jsou biometan a vodík.

„Česko spotřebovalo loni 100 TWh plynu. To je víc než elektřiny, které jsme spotřebovali 74 TWh,“ říká Thomas Merker, CFO skupiny GasNet, největšího českého distributora plynu.

Takové množství energie nejde nahradit lusknutím prstů. Přestože je výroba energie z obnovitelných zdrojů správným směrem, úvahy o nahrazení plynu v energetické bilanci České republiky právě těmito zdroji naráží na místní klimatické podmínky. Z obnovitelných zdrojů teď u nás dokážeme vyrobit jen 3 TWh.

Navíc jsou takové dodávky v závislosti na počasí nestabilní. Domácnosti, průmysl a celá společnost potřebují jistotu, že dostanou požadované množství energie ve chvíli, kdy ji skutečně potřebují. Plyn tohle zajistit umí. Lze ho totiž, na rozdíl od elektřiny, ve velkých objemech skladovat.

„Bez plynu se neobejdeme – dnes bez plynu zemního, do budoucna bez plynů zelených jako biometan a zejména vodík,“ vysvětluje Thomas Merker z GasNetu.

Dekarbonizace, diverzifikace a dostatek energie

Aktuální situace v energetice dává Zelené dohodě pro Evropu nový impulz a urychlí přechod k udržitelným zdrojům energie. V plynárenství to jsou biometan a vodík. Evropská komise chce jejich nástup urychlit i svým plánem REPowerEU, kdy do roku 2027 počítá s dodatečnými investicemi do udržitelné energetiky ve výši 210 miliard eur. Urychlí se tím významně proces dekarbonizace.

Jen uhlí a ropa dnes stojí za 81 procenty emisí, které v Česku vyrobíme, a skoro polovina současných zdrojů se blíží ke konci své životnosti. Česká republika bude muset v následujících dvaceti až třiceti letech nahradit zhruba 200 TWh primární energie pocházející z fosilních zdrojů novými formami energie.

V kontextu tuzemských podmínek ale nepůjde takový objem pokrýt elektřinou z obnovitelných zdrojů nebo z jádra. Řešením je právě plyn: v současnosti plyn zemní a v budoucnosti pak plyny obnovitelné, kterými jsou biometan a vodík. Nové zelené plyny zároveň posílí naši nezávislost. V GasNetu se na rozšíření biometanu a příchod vodíku dlouhodobě připravují.

Připojování bioplynových stanic: potenciál je velký

Biometan je bioplyn očištěný od oxidu uhličitého a stopových příměsí sirných a dusíkatých sloučenin. Umíme si ho z bioodpadu nebo zbytků potravin vyrobit přímo v České republice. Má neutrální uhlíkovou stopu a je plně obnovitelný. Svým složením se téměř shoduje se zemním plynem. To znamená, že vše, co funguje na zemní plyn, funguje i na biometan.

GasNet jako první distributor u nás začal biometan do své sítě vtláčet na konci roku 2019. Biometan jde do distribuce GasNetu z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě.

„V současnosti máme smlouvy o budoucím připojení s dalšími stanicemi. Projekty jsou v různých stadiích realizace. V tuzemsku je ale přes 550 bioplynových stanic. Biometan má u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit deset až patnáct procent tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy,“ vysvětluje Ivo Jirovský, který má v GasNetu na starosti strategický rozvoj sítě.

Zároveň zdůrazňuje, že se současně jedná o nejrychlejší možné řešení, které s ohledem na aktuální situaci plní oba požadované cíle – nižší emise a posilování naší soběstačnosti.

Důležitou roli hraje podpora ze strany státu. Aby Česko mohlo naplno využít potenciál biometanu, bude potřeba vytvořit předvídatelný regulační rámec finanční podpory jeho výroby. Základní legislativní rámec pro distribuci biometanu je však nastavený a technologie jsou velmi dobře prověřené praktickým užíváním.

Vodík jako další krok

Evropa i Česká republika mají své vodíkové strategie. Střednědobé a dlouhodobé scénáře počítají s přechodem ze zemního plynu na čistý vodík. Vodík ale můžeme začít využívat už i v krátkodobém horizontu. Do distribuce je možné zpočátku přidávat menší příměs vodíku.

„Česko potřebuje vodík, zelený plyn plnící emisní limity. Jeho produkci jde diverzifikovat, ať už jde o zdroj energie pro jeho výrobu, nebo místo, kde se produkuje. Už teď zvládne naše distribuční soustava dvacetiprocentní příměs tohoto zeleného plynu,“ objasňuje Thomas Merker z GasNetu.

První vodík bychom si mohli v Česku vyrobit i sami v takzvaných elektrolyzérech. Existují již plány investorů na jejich výstavbu. Taková zařízení umí GasNet bez větších problémů připojit ke své síti už dnes.

„Ve správných podmínkách se dá vodík vyrobit ekologicky a zároveň i za konkurenceschopnou cenu,“ doplňuje Thomas Merker.

Vodík má odlišné vlastnosti než zemní plyn, takže plynaři pracují na řadě dalších výzev jako například měření a vyhodnocení kvality plynu s ohledem na různé složení obou komodit, kapacitní výpočty pro vodík, úprava technických norem. Nezbytné bude také jeho zakotvení v legislativě. „Naprosto nezbytné bude vytvořit motivační prostředí pro všechny, kteří chtějí vodík rozjet,“ vysvětluje Merker.

Spolupráce mezi plynaři

GasNet už nyní připravuje řadu projektů, kde chce ukázat, že to s vodíkem u nás jde. Chystá například vodíkový polygon a pracuje na pilotních projektech vstřikování příměsi vodíku do lokální distribuční sítě. GasNet se zapojil i do celoevropského projektu Ready for Hydrogen. Ten propojuje devadesát distributorů a plynárenských organizací z celkem sedmnácti evropských zemí s cílem připravit se na postupný přechod na vodík. Největší český distributor navázal spolupráci s partnery v Německu a Nizozemsku, kde provozují vodíkové polygony v německém Bitterfeldu a Recklinghausenu a v nizozemském Apeldoornu a Groningenu.

Plynárenské řemeslo má zlaté dno

Klíčové pro budoucí energetiku budou také nové generace plynařů, proto GasNet podpořil zavedení zkrácených forem studia plynařiny pro technické obory.

„Příprava na distribuci nových plynů vyžaduje intenzivní spolupráci se školami. Chceme pro celý plynárenský segment zajistit potřebné know-how. Základní kroky děláme už nyní,“ říká Helena Steinerová, manažerka náboru skupiny GasNet.

Ve středoškolské výuce plynařiny dosud spolupracoval GasNet se čtyřmi školami, a to v Pardubicích, Brně-Bosonohách, Šumperku, Frýdku-Místku. K tomu chce do roku 2026 otevřít jednoleté nástavbové plynárenské obory ve všech regionech, kde GasNet působí. Aktuálně byla zahájena přípravná fáze formou zkušebního projektu v Kyjově a Kladně. Cílem je zajistit lidi pro celý nový plynárenský segment.

„Zaměřujeme se jak na učiliště, tak na vysoké školy. Navíc jsme partnerem vzdělávacích akcí jako Technologická olympiáda, EuroTeQ na ČVUT nebo Enersol. Pravidelně objíždíme naše partnerské školy s akcí Den s GasNetem, kde se naši zaměstnanci potkávají se studenty i učiteli a představují jim budoucnost plynárenství,“ uzavírá Helena Steinerová. ×