vizualizace vodní elektrárny v Gruzii
se souhlasem Georgia Energy SICAV a.s.
Česko-gruzínské energetické partnerství: Zelená energie v srdci Kavkazu
Kavkazské hory se stávají jevištěm ambiciózního česko-gruzínského projektu. Investice v řádu miliard korun, vodní elektrárny šité krajině na míru a vládní podpora, která láká západní investory. Gruzie ukazuje, jak se staví most mezi tradicí a moderní udržitelností.
šéfredaktor
Vodní elektrárny jako umění
Gruzie, země protkaná divokými řekami a horami, má do roku 2030 zdvojnásobit výrobu energie. Až 75 % jí dnes pochází z vodních elektráren, ale potenciál je podle expertů využit jen z čtvrtiny. Právě zde se český fond Georgia Energy SICAV s rakouskou ESG certifikací rozhodl vsadit na „zelený“ byznys. Jejich projekty – kaskády elektráren na menších řekách – nejsou jen o technice, ale i o symbióze s přírodou. „Chceme dokázat, že vodní elektrárna může být estetická a zároveň šetrná. Přístupové cesty už stojí, na jaře začneme stavět Khopuri 3,“ vysvětluje pro média Daniel Mahovský, který se v gruzínské energetice pohybuje od roku 2009. První fáze projektu v regionu Rača má dosáhnout výkonu 40 MW, celkové investice přesáhnou 1,5 miliardy korun.
Klíčem k úspěchu je podle Mahovského spolupráce s místními. „Projekty souzní s krajinou i lidmi. Využíváme menší toky, abychom minimalizovali dopad,“ dodává. Gruzínská vláda navíc investorům naslouchá – po jednáních na ministerstvu hospodářství došlo k navýšení výkupních cen elektřiny o 18 %. „Stabilita měny, proklientský přístup a jasná legislativa? To Gruzie nabízí,“ potvrzuje Mahovský po jednání s guvernérkou centrální banky Natiou Turnavou.
Energetická reforma s evropským dechem
Gruzie, která usiluje o členství v EU a letos předsedá Energetickému společenství, tlačí na modernizaci sektoru. Ministr hospodářství Levan Davitašvili loni zdůraznil: „Do roku 2030 chceme instalovaný výkon 10 GW. Bez soukromých investic to nepůjde.“ Země navíc posiluje propojení s Evropou – od roku 2029 má fungovat podmořský kabel mezi Gruzií a Rumunskem. „To změní hru. Export elektřiny do EU bude reálný,“ komentuje Mahovský.
Západní organizace jako USAID nebo EBRD už dnes financují projekty na řekách Rioni a Enguri. Gruzínský fond GEDF, který podporuje investory, navíc projevil zájem o partnerství s Georgia Energy. „Budoucnost vidíme ve větších elektrárnách. Vláda chápe, že zelená energie je cestou k energetické nezávislosti,“ říká Mahovský.
Kavkaz jako laboratoř udržitelnosti
Gruzínský model ukazuje, jak spojit hospodářský růst s ochranou přírody. Země využívá nejen vodu, ale i slunce a vítr. Její hornatý terén přitom skýtá unikátní možnosti – energetický potenciál řek se odhaduje na 15 GW. „Jsme v začátcích, ale trend je jasný. Evropa hledá stabilní zdroje, Gruzie nabízí řešení,“ uzavírá Mahovský. A zatímco se v údolí Khopuri ozývají první bagry, Tbilisi už připravuje další jednací stůl. Nejen pro Čechy.
