Do trezorů České národní banky (ČNB) loni celkem čtyřikrát zamířila mimořádně drahá zásilka. Byly to stovky kilogramů zlata. Centrální banka pořídila dohromady čtyřicet tisíc troyských uncí tohoto cenného kovu, což je v přepočtu asi 1,25 tuny. Část posléze posloužila na výrobu zlatých pamětních mincí, takže se „žluté“ devizové rezervy v uplynulém roce rozrostly o 25 tisíc troyských uncí, tedy 777,5 kilogramu. Jeho hodnota je přibližně miliarda korun.

Vyplývá to z analýzy společnosti Zlato, která patří k předním tuzemským prodejcům investičního zlata. Podle jejího hlavního analytika Davida Maráška nakupovala ČNB cenný kov ještě loni v prosinci. „Celkem ke konci roku centrální banka držela přibližně 10,6 tuny zlata, což je množství, které naposledy měla ve svých sejfech v lednu 2015,“ říká Marášek.

Nejbohatší USA

ČNB se odmítla k loňskému obchodování se zlatem podrobně vyjádřit. „Nekomentujeme spekulace ohledně manipulací s devizovými rezervami, respektive operace se zlatem nekomentujeme nad rámec ročních zpráv o hospodaření, pravidelných informací o struktuře devizových rezerv a čtvrtletních informací o správě devizových rezerv,“ reaguje mluvčí banky Petra Vodstrčilová.

Neodpověděla ani na otázku, kolik peněz ČNB na nákup cenného kovu vynaložila. „Ani tuto informaci nemohu poskytnout. Pouze mohu ubezpečit, že případné nákupy jsou prováděny tak, aby bylo sníženo riziko cenové volatility zlata,“ konstatuje Vodstrčilová. Volatilita vyjadřuje míru rizika investice do určitého aktiva. Národní banka potvrdila pouze informaci, že k poslednímu dni roku 2021 držela přibližně 0,34 milionu troyských uncí, tedy zhruba zmiňovaných 10,6 tuny zlata.

Podle údajů Světové rady pro zlato se s tímto množstvím zlata zařadila ­Česká republika na 72. místo jejího žebříčku před Kyrgyzstán, který drží asi 10,5 tuny. Analytik David Marášek uvádí, že v sejfech všech světových centrálních bank se ke konci roku nacházelo více než 35 tisíc tun zlata, což je přibližně pětina veškerého množství, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8133 tun, což odpovídá dvěma třetinám jejich celkových devizových rezerv.

ČNB uvedla, že její zlato představovalo na konci loňského září 0,2 procenta celkových devizových rezerv. „Zlato jako komodita není považováno za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank. Zlato nemá žádnou faktickou hodnotu pro naplňování měnové politiky ČNB a neplní roli devizových rezerv v tom pravém slova smyslu. Podstatou devizových rezerv totiž je, že se mohou kdykoli koupit nebo prodat, zatímco zlato není dostatečně likvidní. Navíc jeho cena je příliš kolísavá a s jeho držbou jsou spojené vysoké provozní náklady,“ říká mluvčí banky Petra Vodstrčilová. A dodává, že podle metodiky Mezinárodního měnového fondu by zlato nemělo tvořit více než dvě až tři procenta celkových devizových rezerv centrálních bank.

Padne rekord?

Cena zlata loni klesla přibližně o čtyři procenta, zhruba z 1950 dolarů za troyskou unci na začátku roku přibližně na 1830 dolarů. Podle některých odhadů by ale letos mohla jeho cena znovu narůstat. Podle prosincových odhadů analytiků ze Société Générale by mohlo být letošní první čtvrtletí pro cenu zlata rekordní, nevyloučili ani výrazné překonání historické hranice dvou tisíc dolarů za unci, nad niž se dostala naposledy v létě 2020. Nestabilní koronavirový trh ale může cenu zlata poslat i na druhou stranu, klesnout by mohla až k 1700 dolarům.

„V současné době stále platí rozhodnutí z roku 2019, že budeme udržovat jisté minimální množství zásob zlata tak, abychom pokryli své potřeby na výrobu zlatých mincí. Tomu odpovídají průběžné malé nákupy. Zlato neplní roli významného investičního aktiva,“ dodává mluvčí Vodstrčilová.