Bitva o Černé moře. Ruské válečné lodě narážejí na odpor rumunské flotily

Profimedia.cz

Bitva o Černé moře. Ruské válečné lodě narážejí na odpor rumunské flotily

Ruská invaze změnila geopolitickou důležitost Černého moře. Nyní hraje rumunské loďstvo v zadržování ruského vlivu mnohem větší roli, než tomu bylo dříve.

František Novák

Oblast Černého moře sehrává zásadní roli ve válce na Ukrajině. Rumunsko, které je členskou zemí NATO, má nyní se svým námořnictvem mnohem větší roli v udržování bezpečnosti na moři než před konfliktem. Vlajková loď a fregata Regele Ferdinand se připravuje v rámci vojenských cvičení na nejhorší možný scénář. Loď má výtlak téměř pět tisíc tun a slouží na ní 240 mužů a žen.

„Musíte si získat respekt, zvláště v NATO,“ vysvětlil velitel lodi George-Victor Durea. Podle něj je v rámci zemí Severoatlantické aliance právě rumunské námořnictvo v oblasti Černého moře nejaktivnější. A jeho úkolem je zadržovat ruský vliv v oblasti

Napětí v oblasti stouplo také v souvislosti se sestřelením amerického dronu Reaper jen desítky kilometrů od pobřeží Krymského poloostrova, který Putin protiprávně anektoval v roce 2014 bez větší reakce Západu.

Rumunsko disponuje výlučnou ekonomickou zónou o velikosti třicet tisíc kilometrů čtverečních v rámci Černého moře. Přesto často řeší, že se ruské válečné lodě do této zóny dostávají. I proto musí být posádka válečné fregaty, kterou Rumunsko koupilo v roce 2003 od Spojeného království, ve stavu vysoké bojové pohotovosti.

Ochrana delty Dunaje

„I když mají Rusové jasně lepší námořnictvo, nedokázali se udržet na Hadím ostrově,“ připomenul zástupce kapitána na rumunské lodi, která je vyzbrojena torpédy a 76milimetrovým dělem. Fregata má také chránit těžbu zemního plynu v oblasti a svojí přítomností dohlížet na deltu Dunaje. Od Krymu je přitom vzdálena jen 225 kilometrů.

Vláda v Bukurešti oznámila záměr navýšit své vojenské výdaje na 2,5 procenta svého HDP, což pro jednu z nejchudších zemí Evropské unie znamená velký závazek. Plánuje nákup dvou francouzských ponorek a dalších 32 starších amerických stíhaček F-16 a nové vrtulníky.

Od listopadu 2021 vede rumunský kabinet bývalý generál Nicolae Ciucă, jenž sloužil v Afghánistánu a Iráku a má důvěru Američanů. Prosazuje modernizaci rumunské armády a chce nakoupit ze Spojených států také raketové systémy Patriot.

Pro Severoatlantickou alianci začínají být rumunské vojenské základny na pobřeží Černého moře stále důležitější, v následujících letech tu má být rozmístěno až deset tisíc amerických vojáků. 

Další důležitou zemí na pobřeží Černého moře je Gruzie, kterou Rusko napadlo v roce 2008. Čtyřmilionová země už od roku 2003 prosazuje silnou prozápadní politiku, chce vstoupit do EU i do NATO. I proto má Tbilisi napjaté vztahy s Moskvou. Rusko navíc posílilo svou vojenskou přítomnost v Abcházii. Se svými přístavy by se Gruzie mohla stát klíčovým hráčem pro rozšíření vlivu zemí NATO v černomořském regionu.

Turecko kontroluje Bospor

Jižní část pobřeží samozřejmě ovládá dlouholetý člen Aliance Turecko. Do NATO vstoupila Ankara už v roce 1952 a disponuje početnou armádou. Samotný prezident Recep Tayyip Erdoğan od začátku války na Ukrajině vystupuje jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem. Kontroluje také vstup do Černého moře ze Středomoří přes Bospor a Dardanely.

Bez povolení od Ankary nemůže proplout žádná vojenská loď do Černého moře. „Samozřejmě že chceme mít přehled o všem, co přichází a vychází,“ říká Serkan Gerçek z rybářské vesnice Rumelifeneri nedaleko Istanbulu. 

Válka na Ukrajině negativně dopadá na ekonomickou prosperitu země, která je navíc oslabena nedávným zemětřesením, během něhož zemřelo téměř padesát tisíc lidí. Škody se vyšplhaly až do výše desítek miliard dolarů. Turecko ale nezavedlo protiruské sankce, do země na Bosporu se z velké části přesunul ruský kapitál. 

Zvýšení vojenské přítomnosti v Černém moři je ale z ekonomického hlediska pro Turecko nevýhodné, říká expert na mezinárodní vztahy Mustafa Aydın z Kadir Has University v Istanbulu. Navíc se zvyšuje napětí mezi Řeckem a Tureckem, jež jsou oba členy NATO. Válka na Ukrajině nadto zničila sen o mírové spolupráci v celém černomořském regionu.

Aydın dokonce hovoří o návratu poměrů z doby studené války. I když se ukazuje, že Rusko není tak silné, jak to před více než rokem vypadalo, stále je dostatečně mocné na to, aby v oblasti dokázalo udržovat vojenské konflikty.