V posledních týdnech si prošla řada komoditních trhů poměrně razantním cenovým růstem. Pramení mimo jiné z toho, že dorazila významná vzpruha ze strany největších centrálních bank. Ty nebývale uvolňují měnovou politiku, vytvářejí tak stimulační efekt, který se projevuje růstem cen řady aktiv.

Předně si musíme říci některé základní principy dopadu uvolňování měnové politiky ve vztahu ke komoditám. Centrální banky mohou svými měnovými stimuly, jako je snižování úrokových sazeb nebo kvantitativní uvolňování (tzv. QE – nákup aktiv), nepřímo zvyšovat ceny komodit.

Tyto stimuly často vedou ke zvýšené likviditě v ekonomice a k poklesu výnosů na méně rizikových investicích, což podněcuje investory k hledání výnosnějších a rizikovějších aktiv, včetně komodit, jako jsou ropa, zlato nebo zemědělské produkty. Růst poptávky po těchto aktivech tlačí jejich ceny nahoru.

Navíc, pokud jsou stimuly centrální banky spojeny s oslabováním měny, komodity, které jsou často denominovány v dolarech, se stávají levnějšími pro zahraniční investory, což dále zvyšuje poptávku a ceny. Tento nárůst cen komodit může být také ovlivněn obavami z inflace, kterou měnové stimuly mohou vyvolat, což investory vede k zajišťování prostřednictvím reálných aktiv, jako jsou právě komodity.

Ukázkově se v tomto směru nedávno zachovaly právě největší měnové autority. Evropská centrální banka (ECB) snížila své úrokové sazby o 25 bazických bodů, aby podpořila ekonomický růst a potlačila nízkou inflaci v eurozóně. Americký Federální rezervní systém (Fed) rovněž přistoupil k agresivnějšímu snížení sazeb, a to o 50 bazických bodů, což reflektuje obavy ze zpomalení americké ekonomiky a pomalejší tvorby pracovních míst.

Čínská centrální banka (PBoC) také mimořádně zasáhla a snížila celou řadu svých úrokových sazeb s cílem podpořit domácí ekonomiku, která čelí tlaku z oslabené spotřebitelské poptávky, nestabilního nemovitostního trhu, demografického vývoje a klesajícího ekonomického růstu.

Tyto kroky reflektují celosvětový trend uvolňování měnové politiky v reakci na časté ekonomické výzvy. Komodity pak realisticky odpověděly prudkým zdražením, což potvrzuje pohled na hlavní komoditní benchmark Bloomberg Commodity Index.

Tento barometr výrazně rostl, když posílil o bezmála devět procent od začátku září. A to i přes nebývale klesající ceny ropy, na které dopadá politika „vyšší nabídky“ ze strany klíčových hráčů kartelu OPEC+ v čele se Saúdskou Arábií.

Tamní ministr pro ropu dokonce varoval, že cena ropy by mohla klesnout až na 50 dolarů za barel, pokud členové OPEC nebudou dodržovat dohodnuté snížení produkce. Přesto se bude i právě díky činnosti centrálních bank nejspíše dál komoditám ve zbytku roku dařit.

Autor je hlavní ekonom Argos Kapital