Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová byla až dosud hlavní ekonomickou zbraní Kremlu proti západním ekonomickým sankcím. Dokázala držet ruskou ekonomiku relativně daleko od kolapsu, který po napadení Ukrajiny a uvalení sankcí Západu řada ekonomů Putinově Rusku předpovídala. To se ale nestalo a HDP Ruska si díky obrovským státním investicím do zbrojení zajistil růst v řádu několika procent, ve třetím kvartále 2024 to bylo meziročně o 3,1 procenta.

Ale už i Putinova ekonomická „čarodějka“ začíná sklízet kritiku od domácích firem a Putinových spojenců za to, že inflaci nezvládá a drží rekordní úrokové sazby na úrovni 21 procent. I když se oficiálně ruská míra inflace pohybuje okolo deseti procent, výzkumná firma ROMIR uvedla, že zářijová míra inflace dosáhla hodnoty 22,1 procenta. Odhad je založen na spotřebitelském koši, který obsahuje potraviny a domácí drogérii. Vysoká inflace je důkazem toho, že se ekonomika přehřívá a je na hranici svých kapacit.

Snahy Nabiullinové dostat pod kontrolu ruskou inflaci ale narážejí na požadavky ruských firem, které nechtějí platit vysoké úroky za úvěry. Ani pro ruské politiky není příjemné vysvětlovat ruským občanům, proč ceny spotřebního zboží rostou v některých případech, jako je tomu u másla, meziročně o desítky procent.

„Pokud budeme takto pokračovat, téměř většina podniků zkrachuje. Bohužel nevím o žádném podniku se ziskovostí více než dvacet procent. Ani obchod se zbraněmi tuto úroveň ziskovosti neposkytuje,“ kritizoval kroky ruské centrální banky Sergej Čemezov, šéf státní vojenské technologické korporace Rostech.

TradingEconomics

Rovněž moskevský ekonomický think-tank TsMAKP tvrdí, že ruská ekonomika kvůli rekordním úrokovým sazbám trpí stagflací, tedy stagnací a zároveň vysokou inflací. To může vést k vysokému počtu bankrotů firem. Drahé úvěry tvrdě zasáhnou investice a výrobu, což povede k poklesu hospodářského růstu, uvedl prokremleský institut. Jeho šéfem je Dmitrij Bělousov, bratr ministra obrany Andreje Bělousova.

Mezi další kritiky ruské centrální banky patří hliníkový magnát Oleg Děripaska nebo Alexej Mordašov, šéf ocelářské společnosti Severstal.

Je ale nepravděpodobné, že by šéfka centrální banky po kritice obrátila současný kurs měnové politiky. Pokud by snížila úrokové míry, inflace by se rozběhla mnohem rychleji a celkové důsledky pro ruskou ekonomiku by byly ještě horší, argumentuje Nabiullinová.

Kreml nechce dopustit, aby se opakovala situace z 90. let 20. století, kdy po rozpadu Sovětského svazu zasáhla Rusko nekontrolovaná hyperinflace. V roce 1992 vzrostly maloobchodní ceny o 2 520 procent, o rok později dosáhla míra inflace 240 procent.