Brašnářství Tlustý má na krku exekuci. Zadržuje statisíce korun z humanitární pomoci Ukrajině

Organizace Post Bellum zažalovala Brašnářství Tlustý, dluží jí prý statisíce korun. Firmu teď navíc prověřuje Česká obchodní inspekce.

Brašnářství Tlustý má na krku exekuci. Zadržuje statisíce korun z humanitární pomoci Ukrajině
Ivan Tlustý, spoluzakladatel Brašnářství Tlustý | foto: Brašnářství Tlustý

Jak si zničit pověst během jediného dne. Jinak se počínání Ivana Petrova, majitele výrobce koženého zboží Brašnářství Tlustý, shrnout nedá. Pražský podnikatel nejprve prohlásil, že se jeho firma ocitla ve vážných finančních potížích a že jí hrozí krach. Na sociálních sítích proto žádal o pomoc své fanoušky – nakoupit prý měli „dnes, ne zítra“, aby firmu zachránili. Později svá slova mírnil. Pro Hrot24 například uvedl, že „krach je slovo, které se dá interpretovat různými způsoby“. Z jeho komunikace ale vyplývá, že chtěl prostě více zakázek, protože má během léta menší poptávku.

Nyní se zdá, že ztráta důvěry zákazníků nebude nakonec Petrovův největší problém. Server Novinky.cz upozornil na to, že brašnářství má teď na krku exekuci. Zažalovala ho totiž nezisková organizace Post Bellum, podle které jí firma dluží statisíce korun. Ty si prý Petrův nechal z peněz pro sbírku Pomozte Ukrajině s Pamětí národa.

 

Vedoucí projektu Post Bellum Novinkám popsal, že pomoc Ukrajině začala organizace zajišťovat bezprostředně po vypuknutí války. Sbírka mimo jiné vyrábí ochranné prostředky, jako jsou například neprůstřelné vesty, které se pak posílají napadené zemi. Na jaře 2022 Post Bellum shánělo firmu, jež by s výrobou těchto vest pomohla a ušila jejich textilní část. A zde začíná okamžik, kdy se do příběhu dostalo Brašnářství Tlustý.

„Pan Petrův se tím tehdy poměrně dost veřejně chlubil a zaměstnával ukrajinské uprchlice. Za svou práci si samozřejmě nechal zaplatit, a to téměř komerční ceny,“ řekl Ocknecht Novinkám. Zboží určené humanitárním organizacím, které je z dobročinné činnosti následně odesláno do třetích zemí, je osvobozeno od daně. „Jediný nutný krok z naší strany byl ten, že jsme museli poprosit firmu, aby na finančním úřadě zažádala o vratku daně z přidané hodnoty. Finanční úřad by pak vratku poslal firmě, a ta zase nám. U všech zhruba osmdesáti firem to fungovalo zcela bez problému, všichni bez problému peníze poslali. Až na Brašnářství Tlustý,“ dodal Ocknecht s tím, že se jednalo o 400 tisíc korun.

Tento finanční obnos si brašnářství u úřadu sice vyzvedlo, nicméně poté se rozhodlo, že si jej ponechá. Petrův pak organizaci Post Bellum pouze napsal e-mail, ve kterém stojí, že mu tato vratka DPH umožní zmírnit dopady krize a proto ji neziskovce nepošle. Ostatně i pro Hrot24 si Petrův stěžoval na to, že jeho firma teď doplácí na to, že v minulosti investovala všechny rezervy do rozvojových projektů a že negativní dopady měly i covidová a energetická krize. Podle Ocknechta se nicméně jedná o křiváctví, které ho skutečně šokovalo.

Podle Deníku N neziskovce došla trpělivost s brašnářstvím, které ušilo 1163 nosičů balistických plátů, letos v červnu. Firmě nabídla v dobré vůli i splátkový kalendář, ani ten ale Petrův nedokázal dodržet a celkem splatil jen 80 tisíc korun. Po několika předžalobních výzvách se tak Post Bellum obrátilo na soud, který vydal platební rozkaz. Podle něho by mělo brašnářství uhradit zbylý dluh ve výši necelých 320 tisíc korun. „Paradoxně se teď může skutečně stát, že se brašnářství do insolvence dostane,“ doplňuje Ocknecht s narážkou na Petrovovo středeční strašení o „Damoklově meči“ a brzkém konci firmy.

Platební příkaz zůstal rovněž bez odezvy, proto neziskovka podala ve čtvrtek exekuční návrh, uvedla partnerka advokátní kanceláře BE.LO Martina Bechynská. Peníze, které Petrův zadržuje, prý mohly posloužit na nákup 280 lékárniček nebo 500  turniketů na zastavení krvácení, které by mohly někomu na frontě zachránit život.

Brášnářství Tlustý už navíc prověřuje Česká obchodní inspekce. Inspektoři mají podezření na užití nekalé obchodní praktiky, řekl ČTK mluvčí inspekce František Kotrba. „Jednání prodávajícího by v kontextu všech okolností mohlo být posouzeno jako agresivní obchodní praktika spočívající v prohlášení, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci,“ uvedl. Zákazníci podle něj mají právo na to od smlouvy odstoupit a žádat snížení ceny či náhradu prokazatelné škody. „Pokud by podnikatel odmítl respektovat právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy, může spotřebitel podat návrh na mimosoudní řešení sporů u ČOI.“ Brašnářství hrozí pokuta až pět milionů korun.