Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že Trump má větší sklony k protekcionismu než Harrisová, což je pro Evropskou unii i pro Česko nevýhodné. "Evropa je kontinent, jehož prosperita závisí na dobrém fungování přeshraniční obchodní spolupráce," řekl Hradil. U Trumpa je podle něj pravděpodobnější zavedení cel nebo jiných ochranných nástrojů proti evropské automobilové produkci, což by se mohlo projevit ztrátami v desetinách procenta hrubého domácího produktu (HDP) pro evropské země.

Z volebních programů i dřívějších kroků obou kandidátů také podle Hradila vyplývá, že Trump by jako prezident pravděpodobně přijímal opaření, která mohou zhoršit konkurenceschopnost EU vůči USA. Jako příklad uvedl Trumpovy sliby o úlevách pro americký fosilní průmysl nebo možné snížení daní pro velké korporace. "V Evropě si z rozpočtových důvodů nemůžeme dovolit účastnit se závodů v tom, kdo nejvíc sníží daně, takže by to znamenalo pokles evropské konkurenceschopnosti," řekl Hradil.

Evropa by z vítězství Trumpa zřejmě těžila v případě americké migrační politiky, když Trumpovy sliby o omezení pracovní migrace mohou vyústit v omezení odchodu kvalifikovaných pracovníků z EU do USA. Výhodou jeho vítězství by bylo i to, že jeho ekonomické plány počítají s menším zadlužováním než Harrisová, takže by tolik nezdražily americké státní dluhopisy. Na jejich cenu jsou přitom navázané i ceny evropských dluhopisů a jejich výrazné zdražení by zkomplikovalo evropským zemím obsluhu státního dluhu.

Z pohledu investic do amerických aktiv je výhodnější vítězství Trumpa, uvedl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. "Trumpova ekonomická opatření lze považovat za prorůstová, to je něco, co američtí investoři chtějí slyšet," řekl. Nižší daně by podle něj podpořily ziskovost amerických firem, a tím i růst jejich akcií. Prorůstová ekonomická opatření by přispěla i k posílení dolaru vůči euru. Vítězství Harrisové by pak vzhledem k očekávané větší rozpočtové expanzi zvýšilo výnosy amerických dluhopisů.

V celostátních průzkumech si Harrisová drží náskok několik procentních bodů. Ve volbě amerického prezidenta však není rozhodující počet získaných hlasů, ale počet udělených volitelů ve sboru, který pak oficiálně zvolí hlavu státu. O jeho složení lidé rozhodují v přímém hlasování. Drtivá většina amerických států uděluje všechny své volitele vítězi hlasování o prezidentských kandidátech v daném státě. Může tedy nastat situace, že kandidát s největším počtem volitelů nemá celkem i nejvíce voličských hlasů.