Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Američané tvrdě šetří, pro 80 procent z nich je luxus už i jídlo z fast foodu

Zvýšení nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se propisuje do obav tamních občanů o práci. Mnozí lidé dokonce šetří na tom, co je pro USA typické: konzumaci ne úplně zdravých jídel v řetězcích rychlého občerstvení.

Američané tvrdě šetří, pro 80 procent z nich je luxus už i jídlo z fast foodu
Pro čím dál více Američanů je i fast food luxusem, který si nemohou dovolit | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Po silných intervencích vlády USA, jež sloužily k překlenutí éry covidu-19 a podpoře růstu ekonomiky, se tamní trh práce pomalu vrací do předpandemických let. Vidět je to na počtu pracovních míst.

Od dubna 2020 do dubna 2023 se ekonomika vlivem vládních podpor rozrostla o 25 milionů pracovních míst, což znamenalo průměrný měsíční přírůstek 674 tisíc nově zaměstnaných. Ruku v ruce s tím klesala nezaměstnanost. V dubnu 2023 dosáhla více než padesátiletého rekordního minima, konkrétně 3,4 procenta, uvádí online deník Business Insider. Kvůli nízké nezaměstnanosti se firmy snažily přetahovat pracovní sílu od konkurence, v důsledku čehož pracovníkům také rostly mzdy, nejvýrazněji v maloobchodě.

Jenže ty dny jsou pryč. Jak skončily vládní podpory, firmy optimalizují své provozy a část zaměstnanců musí skončit. Za první pololetí 2024 vzrostla míra nezaměstnanosti o 0,4 procentního bodu na celkových 4,1 procenta, tedy na míru jako před pandemií. Nejedná se o nijak dramatické číslo. Pro porovnání, průměrná nezaměstnanost v Evropské unii se pohybuje kolem šesti procent, Česko se vymyká velmi nízkou mírou nezaměstnanosti 3,6 procenta.

Jenže v případě USA jde ve výsledku o velké množství lidí: jak píše Business Insider, znamená to o 1,1 milionu více nezaměstnaných Američanů než v dubnu 2023 a přibližně o 550 tisíc více lidí bez práce jen v tomto roce. Míra odchodů a ochota měnit práci se v kontextu vyhazovů u zaměstnanců snížila.

Projevuje se to už v každodenním životě Američanů – více zvažují, za co utrácejí. Po dlouhé době začali omezovat to, co je pro USA typické: konzumaci v řetězcích s rychlým občerstvením. Velké fast foody také v souvislosti s inflací a růstem cen ingrediencí zdražily. Ceny jídelních lístků v restauracích a kavárnách vzrostly meziročně o 4,1 procenta. Už se to podepisuje na nákupním chování lidí.

Podle průzkumu webu LendingTree 78 procent spotřebitelů uvedlo, že rychlé občerstvení je pro ně luxus kvůli ceně, 62 procent respondentů pak sdělilo, že kvůli rostoucím cenám jedí méně takového jídla.

„Polovina Američanů navíc tvrdí, že rychlé občerstvení považují za luxus, protože se potýkají s finančními problémy. To platí zejména pro Američany, kteří vydělávají méně než 30 tisíc dolarů ročně (asi 700 tisíc korun), rodiče s malými dětmi, generaci Z a ženy,“ uvádí LendingTree. Lidé v USA proto podle zmíněného webu častěji volí jídlo doma než ve fast foodu, který přitom dlouhou dobu platil za lacinou alternativu vyhledávanou právě méně majetnými obyvateli.

Fastfoodové řetězce to donutilo reagovat. Jak popsala televize CNN, ke standardní dražší nabídce menu přidaly společnosti jako McDonald's, Burger King nebo Taco Bell takzvaná ekonomická menu. Ta obsahují, podobně jako standardní menu, hlavní produkt (burger), přílohu a nápoj.

Například v McDonald's za pět dolarů (asi 116 korun) dostanete double cheeseburger nebo burger McChicken, malé hranolky, čtyři kuřecí nugetky a malý nealkoholický nápoj. V Taco Bell pak dva různé druhy tacos, burrito, hranolky se sýrovou omáčkou a střední nápoj, to vše za sedm dolarů (asi 163 korun). Podle CNN se jedná o úsporu asi 55 procent oproti tomu, pokud byste si z nabídky objednali jednotlivé položky.

V Burger Kingu si mohou lidé v USA vybírat ze tří druhů burgerů. Navíc dostanou kuřecí nugety a nápoj. V tomto případě se jedná o přímou konkurenční nabídku k McDonald's, rovněž totiž vyjde na pět dolarů.

Podle prvních ohlasů se na ekonomická menu vrhli zejména mladí lidé, typicky studenti. Samotné restaurace uvedly, že ekonomická menu nespadají do trvalé nabídky a budou nabízena jen po omezenou dobu. Jak dlouhá ta doba bude, neupřesnily.