Aljaška se ve srovnání se zbytkem světa nadprůměrně otepluje. Už v roce 2019 v největším městě Anchorage padl rekord 32 stupňů Celsia. Průměrné teploty se v největším státě USA od poloviny minulého století zvýšily o dva stupně Celsia. Vyšší teploty přinášejí poloostrovu s rozlohou 1,7 milionu kilometrů čtverečních řadu problémů. Na druhou stranu to ale znamená i potenciální výhodu, kterou by měl drsný region na severu využít.

Nancy Frescová z Mezinárodního arktického vědeckého centra na Aljašské univerzitě ve Fairbanksu je jednou z odborníků, kteří zkoumají možnosti zemědělské budoucnosti rozlehlého státu. Analyzuje globální modely změny klimatu v kombinaci se statistikami od místních farmářů a indiánských kmenů. Obrovská rozloha Aljašky, jež má více klimatických pásem, dává regionu řadu možností.

Na jihu u pobřeží se první mrazy objevují až koncem září, nicméně průměrné teploty v červenci dosahují jen patnácti stupňů. Ve vnitrozemském Fairbanksu je sice v červenci tepleji, ale už v srpnu přicházejí první mrazíky a teploty v zimě pravidelně atakují minus čtyřicet stupňů.

Chladná léta, krátké vegetační období a mrazivé zimy dosud fakticky znemožňovaly rozvoj zemědělské produkce. Na menších zahrádkách tu je možné pěstovat v omezené míře brambory, zelí, mrkev. Celková produkce těchto plodin je ale zanedbatelná. Brambory se například pěstují na rozloze 216 hektarů. 

Ječmen, ale i okurky a rajčata

Do konce tohoto století se pěstování plodin na Aljašce dramaticky změní. Období bez mrazů se prodlouží o týdny až měsíce, uvedla Frescová. Kumulativní teploty během léta budou dvojnásobné, nejchladnější zimní dny budou mít o deset až patnáct stupňů méně. Velké naděje se dávají ječmenu, který klíčí už od několika stupňů Celsia nad nulou. 

Teplotní matematika dává mnohem větší šance i dalším druhům zeleniny, jako je brokolice, květák a hlávkové zelí. Do roku 2100 stoupne počet teplých dní na Aljašce natolik, že bude možné pěstovat také sójové boby, okurky, rajčata a kukuřici bez využití skleníků. 

Střed poloostrova v okolí města Fairbanks bude mít podmínky pro pěstování zemědělských plodin jako současné státy Kansas nebo Kentucky, jež leží ve středu kontinentálních Spojených států. Kansas je znám pro produkci pšenice, sóji, kukuřice a chov prasat, Kentucky pro produkci tabáku a chov koní a kuřat. Polohou odpovídají státům jižní Evropy.

Oteplování by mělo výrazně změnit potravinovou soběstačnost Aljašky. V současnosti se v tomto státě vypěstuje pouze pět procent objemu potravin, jež tu zkonzumuje 730 tisíc obyvatel. Poloostrov je v tomto ohledu nyní velmi závislý na křehkých dodavatelských řetězcích zejména po moři a silnicích z Kanady.

Nezisková organizace Aljašská rada pro potravinovou politiku vyzvala úřady k tomu, aby začaly aktivními kroky připravovat místní ekonomiku na tuto změnu. Je třeba zejména rozšířit infrastrukturu pro skladování potravin a nabízet finanční pobídky pro navyšování zemědělské produkce, učit obyvatele, jak na severu udržitelně hospodařit.

Rusko bude vítěz

Na oteplování a změnu produkce potravin se připravuje i Rusko. Podle deníku The New York Times to je právě země s největší rozlohou na světě, jež má nejlepší předpoklady stát se vítězem globálního oteplování. Rozsáhlá území na východě Ruské federace se otevírají pro využití farmářům. Už nyní se divoké lesy, bažiny a pastviny mění na pole se sójovými boby, kukuřicí a pšenicí. Delší vegetační období dává Rusku šanci, aby se stalo největším producentem potravin na světě.

Bývalý americký analytik ministerstva zahraničí za Obamy a Trumpa Rod Schoonover tvrdí, že se Spojené státy musí připravit na změnu geopolitického postavení Ruska v oblasti potravinové bezpečnosti. I proto se v rámci zajištění americké národní bezpečnosti nabízí alternativa, že se Aljaška změní na sýpku amerického kontinentu.