Jak v případě bílinské, tak plzeňské základní školy se místní shodují: jsme jen krůček od katastrofy. Třeba takové, která se stala na konci března v pražské Michli. Mladík tu na středním odborném učilišti zavraždil učitele mačetou kvůli studijnímu neúspěchu. „Je to tragédie. Dostáváme se do další nedobré fáze. Po covidu-19 jsou následky frustrace žáků a studentů v mnoha případech velké. Proto chceme dostat do škol týmy psychologů a speciálních pedagogů,“ řekl ministr školství Petr Gazdík krátce po události.

Podle průzkumu Asociace bezpečná škola je agresivita žáků ve vzdělávacích institucích velkým problémem. Průzkumu se zúčastnilo 569 škol. Z toho ve 45 museli v posledních třech letech řešit fyzické napadení učitele, 168 zařízení se setkalo s verbálním napadením pedagoga žákem, 166 učitele rodičem žáka.

Zlepšit klima ve školách a zmírňovat projevy agrese dětí má podle ministra Gazdíka větší zapojení odborníků, psychologů. Více angažovat se ale mají nejen oni. „Důležitá je prevence ve smyslu školních týmů, kde bude školní psycholog, sociální, speciální pedagog a asistenti pedagoga. Naším cílem je, aby týmy byly stálé, neměnily se podle toho, jak začínají a končí dotační tituly,“ doplnila Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství. Školy mohou na odborníky čerpat finance z evropského Operačního programu Jan Amos Komenský, kde jsou až 4,3 miliardy korun právě na tyto školní týmy. „Bude na každém řediteli, jak s tím bude umět naložit,“ říká Lednová. Od roku 2025 mají být speciální týmy financovány přímo ze státního rozpočtu.

Jenže volných školních psychologů na trhu práce příliš není. Asociace dětské psychologie uvádí, že aktuálně chybí asi 700 odborníků. Celkově jich chce mít ministerstvo školství zaměstnáno na školách přes dva tisíce. To se jeví jako nereálný plán zejména v souvislosti s doporučeními odborníků, podle nichž je klíčové, aby psychologové pro školu pracovali na plný úvazek.

Průzkum ve školských zařízeních odhalil velké množství fyzického i verbálního napadání učitelů ze strany žáků i rodičů. Asociace bezpečná škola

„Pokud by to bylo nastavené tak, že psycholog bude mít deset malých úvazků na deseti různých školách, postrádá to smysl. Je důležité, aby se jeden kmenový psycholog věnoval jedné škole a byla to pro něj opravdu naprostá priorita,“ zdůrazňuje Libor Sladký, prezident Asociace bezpečná škola. Problém je, že pro psychology není práce ve školství příliš lukrativní. Návrh ministerstva školství zatím počítá s dvanáctou platovou třídou, která činí podle délky praxe od 32 do 43 tisíc korun hrubého. V soukromé praxi si podle asociace psychologů profesionálové vydělají výrazně více.

Odborníci oslovení Hrotem však upozorňují, že ani přítomnost psychologa, pokud by se ho nějakým způsobem resortu podařilo zajistit, není postačující. „Musíme zapracovat na celkovém klimatu školy. Vytvářet pozitivní podmínky pro výuku. Více dbát na to, abychom děti kultivovali, pokud jde o sociální dovednosti, vztahy mezi dětmi i vztahy s dospělými,“ říká respektovaný dětský psycholog Václav Mertin, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dodává, že více by se ve školách měla promítat snaha o mravnost, správné chování. „Celkem o ní dost mluvíme, ale jen málo pro to ve školní praxi i doma děláme,“ říká Mertin.

Podle Libora Sladkého z Asociace bezpečná škola mravnost skutečně bere za své, a to zejména s postupující vulgarizací společnosti. A i když přijdeme s řešením, změny k lepšímu nemůžeme čekat hned. „Musíme si uvědomit, že to, co nyní ve školách i mimo ně zažíváme, tu vznikalo desítky let. Dlouho tedy bude trvat i náprava. Jádrem problému je, že se rozpadla osobnost učitele coby autority. Nic jako přirozená autorita už neexistuje. Chovají se podle toho mnozí rodiče. A od těch to okoukají jejich děti. Jsme v situaci, kdy práva dětí jsou povýšena nade vše. Škola se aktuálně může bránit jen tím, že nastaví určitý režim. Ale to neumí každý ředitel, každý učitel. Není to jednoduché,“ podotýká Sladký.

Výchovní poradci a školní psychologové mohou na školách působit preventivně, aby počínající problémy nevygradovaly závažnými projevy agrese. Ne vždy se to však podaří. Dětská psycholožka Kateřina Halfarová varuje v kontextu ministerských návrhů před přílišnými očekáváními. Upozorňuje, že dětská agrese ve škole se v naprosté většině případů nerodí přímo v samotné instituci; dítě si ji přenáší z rodiny. Chování dítěte je jen špičkou ledovce, příčina leží u jemu nejbližších dospělých – u rodičů. Za pravdu jí dávají příběhy z Bíliny i Plzně. V obou případech si ředitelky škol stěžovaly na špatnou komunikaci s rodiči, jejich nezájem o děti a celkově špatnou sociální situaci rodin agresorů.

„A přesně to je také důvod, proč si nemůžeme myslet, že škola za nás tyto problémy vyřeší, ať ji vybavíme sebelepšími týmy odborníků. Pokud chceme řešit problémy rodin, škola k tomu není vhodné místo. Je to prostor s pevně daným rámcem a cílem: vzdělávání dětí. Ohniskem je tu dítě, nikoli rodina jako celek. Vytvořme raději prostor mimo školu, kde se postaráme o rodinu, její členy komplexně. To ale vyžaduje multioborový přístup a nezvládneme to za jedno odpoledne,“ říká psycholožka.

Kromě posílení škol o odborníky by však mohla pomoci i novela trestního zákona, kterou Sněmovně předložili poslanci opozičního hnutí ANO. Učitelé by se jejím schválením stali takzvanými chráněnými osobami. „Pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků… Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické, nebo násilí proti jejich vůli,“ píší v důvodové zprávě poslanci. V současnosti jsou chráněnými osobami těhotné ženy, děti a úředníci a zdravotníci v případě činů, které souvisí s jejich zaměstnáním. 

Nově by pachateli hrozily přísnější tresty za vraždu pedagoga, za ublížení na zdraví a za nebezpečné vyhrožování. Navrhovaná novela má podle poslanců hnutí ANO působit „především preventivně“. Poslanecký návrh podporují vlivné školské odbory či třeba spolek Pedagogická komora.