V Česku bude i nadále velký tlak na zvyšování mezd. Nicméně jsme narazili na hranice možností ze strany firem. Pokud si lidé chtějí v budoucnu polepšit, musí na sobě také zapracovat, ne pouze čekat, až jim na kontě přistane více peněz, říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Jak firmy v posledních letech reagovaly na rekordně vysokou inflaci, pokud jde o mzdy svých pracovníků?

Po předchozích dvou letech ovlivněných vysokou mírou inflace, kdy se v roce 2022 meziročně výrazně zvýšila z 3,8 procenta na 15,1 procenta a v roce 2023 pak činila 10,7 procenta, se české ekonomické prostředí postupně vrací k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V předchozích letech museli zaměstnavatelé pod vlivem makroekonomického vývoje reagovat na tuto situaci plošným zvyšováním platů a mezd. To však v Česku v průměru nebylo na úrovni inflace a pohybovalo se mezi 6,5 až 7,5 procenty. Vyšší růst mezd a platů by totiž drtivá část zaměstnavatelů ekonomicky nezvládla.

Co lze očekávat v následujícím období?

Plošnou očekávanou reakcí zaměstnavatelů bude jistě „přibrzdění“ růstu mezd. Pro letošní rok lze očekávat růst platů a mezd mírně nad úrovní inflace, a to především z důvodu časového zpoždění mezi rozhodováním o úpravě platů a mezd, které je většinou realizováno na konci předchozího roku s platností od počátku roku následujícího. Svoji roli ale bude hrát i očekávání, nebo chcete-li tlak pracovního trhu vrátit se po předchozích letech opět k růstu reálných mezd.

A v delším časovém horizontu?

V dalších letech, za předpokladu stabilního ekonomického prostředí, ke kterému podle všeho opět směřujeme, lze očekávat obecně podobnou situaci jako před rokem 2020, tedy růst reálných mezd. Ten však bude pravděpodobně pomalejší než v období před přibližně pěti nebo deseti lety.

Jak velký tlak bude na zvyšování mezd? Co ho posílí?

S ohledem na situaci na pracovním trhu bude v nejbližších letech přetrvávat posílený tlak na zvyšování platů a mezd. Trh práce totiž dlouhodobě trpí plošným nedostatkem kvalifikované pracovní síly a projevuje se tak vyšší poptávkou po pracovnících než jejich nabídkou. Limitem ovšem budou možnosti zaměstnavatelů, především firem v soukromém sektoru, kde bude záležet na jejich schopnosti dosahovat dlouhodobě udržitelné přidané hodnoty, respektive zisku a konkurenceschopnosti.

Moore Czech republic

V jakých oborech si tedy lidé polepší?

Bude fungovat obecně platné pravidlo, že ve firmách a sektorech, kterým se bude ekonomicky dařit, a současně v profesích, kde bude nedostatek pracovníků, bude růst mezd vyšší než v těch ostatních. Současně bude určitě platit i to, že s rozvojem odborné kvalifikace pracovníka porostou také jeho vyhlídky na lepší odměnu.

Co konkrétně tím myslíte?

Nemám tím na mysli jen úroveň počátečního vzdělávání, kdy člověk po střední či vysoké škole nastoupí do pracovního procesu, jak se to často chápe. Potřebujeme především funkční a dostupné celoživotní učení a vzdělávání, kde má Česká republika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi hodně co dohánět. Češi patří podle evropských statistik v tomto ohledu k dlouhodobě nejhorším. Především neexistuje funkční systém celoživotního učení, včetně vhodné motivace zaměstnanců ke vzdělávání.

Může ke zvýšení mzdy přispět, pokud zaměstnanec pohrozí výpovědí? Třeba mu nabídnou lepší podmínky u konkurence…

Ano, poměrně často se setkáváme s případy, kdy se zaměstnanec rozhodne změnit práci, respektive zaměstnavatele. Což se děje mimo jiné i z toho důvodu, že chce lepší podmínky odměňování. Ve velké části případů však tyto snahy o změnu končí situací, kdy stávající zaměstnavatel s ohledem na situaci pracovního trhu dělá vše možné, aby si kvalifikovaného a kvalitního zaměstnance udržel. Tím pádem mu pracovní podmínky sám vylepší.

Personalisté jsou na jednu stranu rádi, že udrží zaměstnance, na druhou stranu ale často musí modifikovat zaběhnutá interní pravidla a vymýšlet nové přístupy. Například v odměňování to přitom nemusí být úplně jednoduchá úloha. Musí nastavit nový flexibilní systém odměňování a motivace, který by byl současně ekonomicky racionální, transparentní a vnitřně spravedlivý.

Radovan Hauk (50) • Je partnerem poradenské skupiny Moore Czech Republic. • Spoluzakladatel poradensko-technologické skupiny Moore Czech Republic. V průběhu své kariéry působil opakovaně na vysokých manažerských pozicích v renomovaných poradenských společnostech (Deloitte, Grant Thornton, BDO) i podnicích (Mostecká uhelná). • Je odborníkem v oblasti manažerského poradenství, finančního řízení a restrukturalizace společností. Specializuje se rovněž na otázky personálního rozvoje a sociálních služeb. • Ve volném čase se věnuje rodině a je vášnivým cyklistou. Dlouhodobě se věnuje oblasti sociálních služeb, kde aktivně působí např. přes organizaci Život Plus.