A tak by se plánované zvýšení koncesionářského poplatku dalo označit za dobrou zprávu, zvláště když se tak děje po patnácti letech, a v případě Českého rozhlasu, jemuž mají lidé také posílat více, dokonce po osmnácti. I tak ale oznámení o chystaném „zdražení“ ze 135 na 160 korun, respektive ze 45 na 55 korun, vyvolává několik otázek.

Jednou z nich je, co stojí za prozřením koaličních politiků, kteří najednou mluví o podpoře silných veřejnoprávních médií, o udržitelných příjmech, o kvalitní tvorbě nebo nových projektech.

Ještě před rokem ministr kultury Martin Baxa (ODS) tvrdil, že „koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce“. Změnu svého postoje zdůvodňuje mimo jiné tím, že loni byla debata o poplatcích teprve na začátku. Jenže ředitel ČT Petr Dvořák neupozorňoval na klesající hodnotu poplatku (kvůli inflaci) od loňska, ale několik let.

Měl tedy Dvořák jen smůlu, protože někdejšímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO) leží ČT dlouhodobě v žaludku a spíše by jí peníze vzal, než dal? Nebo je za aktuálním zvýšením poplatku nějaká zákulisní dohoda s nově nastupujícím ředitelem Janem Součkem?

Každopádně platí, že pro Součka, který ještě ani neusedl do ředitelského křesla (funkci oficiálně převezme 1. října), je to mimořádně příjemný dárek na uvítanou. I když ho vlastně dostane až v roce 2025, odkdy by se poplatky za veřejnoprávní média měly zvednout.