Když byl Donald Trump prezidentem poprvé, podařilo se Bruselu nejhorší scénář transatlantických obchodních vztahů – obchodní válku o automobily – odvrátit.

Washingtonští zákonodárci, především ti republikánští, a americká podnikatelská komunita (plus její lobbisté) tehdy vytvořili obranný val, jenž tomu zabránil. Tentokrát by však Brusel takové štěstí mít nemusel, píše agentura Bloomberg. Prvním z důvodů je, že mnoho Trumpových kritiků je již mimo Kongres, především umírnění republikánští zákonodárci, kteří před lety vedli klíčové výbory a snažili se Trumpovu politiku mírnit.

Trump a jeho lidé měli naopak tři roky mimo úřad na promýšlení dalšího postupu pro případ znovuzvolení, a podle všeho budou chtít, aby ten postup byl rychlý. Kromě myšlenky zavedení základní celní sazby na veškerý dovoz (včetně evropského) hovořil Trump s poradci o zákazu TikToku. Jinou kapitolou je zákaz importu čínských elektromobilů – nebo takových, které jsou vyrobené z čínských dílů a následně smontované v jiných zemích.

Deset procent na všechno

Američané a Evropané se rozcházejí i v otázce zvýšení celních tarifů na ocel a hliník. Trump je zavedl ve svém prvním prezidentském období; poté je zmírnila Bidenova administrativa. Pokud Trump v listopadu zvítězí, stane se Evropská unie podle informací Bloombergu (pocházejících od několika Trumpových poradců) nepochybně jedním z hlavních terčů jeho obchodních opatření.

Pravděpodobným výchozím bodem v případě druhé Trumpovy vlády by bylo zahrnutí EU do zmiňovaného minimálního dovozního cla ve výši deseti procent, které by se vztahovalo i na Čínu. Mohl by také představit odvetná opatření proti evropským daním na digitální služby, implicitně namířeným proti americkým technologickým firmám.

Zdroje Bloombergu z Trumpova okolí citují různé možné motivy pro uskutečnění takových plánů. Patří mezi ně například frustrace z toho, že se Evropa zdráhá zaujmout vůči Číně agresivnější přístup. Takový přístup by mohl mít formu zavedení vlastních cel vůči Pekingu nebo by mohl být zaměřen na omezení strategických investic čínských společností.

Potenciální opatření proti Evropě by mohla být jednou z klíčových součástí americké obchodní politiky obecně. USA mají v mezinárodním obchodus Unií dlouhodobý vysoký schodek; dosavadní údaje za rok 2023 naznačují, že nejspíš třetí rok po sobě přesáhne 200 miliard dolarů. Podle Trumpových poradců v tom jejich potenciální staronový šéf vidí ukázku nekalých obchodních praktik Unie.

„Trump používá obchod a cla jako vyjednávací taktiku, aby tyto země přiměl jednat v zájmu USA – viděli jste to v případě NATO,“ řekl Stephen Moore, jeden z Trumpových neformálních ekonomických poradců.

Daniel Deyl

Měl na mysli způsob, jakým Trump ve svém prvním funkčním období požadoval, aby spojenci v NATO více přispívali na obranu. Stejné poselství, dokonce ještě vystupňované, jim Trump poslal minulý týden.

Posílení, nebo odveta?

Podle Moorea bude nejvíc záležet na tom, jak se Evropa zachová, pokud jde o snížení cel vůči americkým výrobkům. „Vzhledem k tomu, že průměrná evropská země vybírá daň z přidané hodnoty ve výši 15 až 20 procent, dostává nás to hned na začátku do obchodní nevýhody,“ nechal se slyšet Moore, ekonom z Heritage Foundation. Podle něho taková cla přímo motivují evropské společnosti k vývozu do USA.

Moore však také říká, že zvažovaná desetiprocentní sazba na dovoz do USA není přímým odvetným opatřením za postoj EU k nějaké specifické otázce. Má prostě posílit dlouhodobou globální pozici USA. Přinesla by navíc do státní kasy miliardové příjmy, které by Washingtonu poskytly prostor ke snížení daní pro domácí výrobce a další subjekty.

Mluvčí Trumpovy kampaně Steven Cheung byl méně smířlivý, když naopak uvedl, že bývalý prezident „dal jasně najevo, že hodlá použít všechny nástroje, které má k dispozici, aby bránil americké pracovníky“. A nehraje podle něj roli, jestli se jedná o „dělníky v automobilovém průmyslu, oceláře, pracovníky v technologiích nebo zemědělce“. Trump prý každopádně „nebude tolerovat, aby nám jiné země kradly pracovní místa nebo se zaměřovaly na zničení našich průmyslových odvětví“.

Jestli Trump plánuje něco takového jako odvetu, nebo jen jako „posílení americké pozice“, je však samozřejmě ve výsledku docela jedno.